Celníci asi daňové trestné činy v budoucnu vyšetřovat nebudou. Babiš pro to zatím nezískal podporu

Nahrávám video

Celníci daňové trestné činy s největší pravděpodobností ani v budoucnu vyšetřovat nebudou. Tento plán ministra financí Andreje Babiše, od kterého si sliboval zrychlení a zlepšení vyšetřování podvodů s DPH nebo se spotřebními daněmi, narazil u velké většiny politických stran zastoupených ve sněmovně. Návrh podporuje jenom Babišovo hnutí ANO.

Speciální tým Kobra, který bojuje proti daňovým únikům, funguje již přes dva roky a zachránil státu už přes šest miliard korun. Jde o společný tým policistů, celníků a finanční správy. Ministr financí by nyní nově chtěl, aby mohli daňové trestné činy vyšetřovat i sami celníci.

Koaliční ČSSD i všechny opoziční strany se ale obávají přílišné koncentrace moci právě ministra financí. Zastání se naopak Babiš dočkal u prezidenta Miloše Zemana, který jeho návrh podporuje.

„Ušetří se čas, ušetří se podle mě i lidi, jsou tam synergie a dohlíží na to stejní státní zástupci. Policie také ušetří čas, v podstatě dnes nemá policie specialisty na daňové delikty,“ zdůvodňuje svůj plán ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Jenže s ním narazil jak u opozice, tak i koaliční ČSSD. „Daňová Kobra funguje velice dobře, ale není žádný důvod, aby teď celníci přebírali trestní řízení,“ říká ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Opozice: Babiš si vytváří vlastní policejní složku

Opozice se obává hlavně velkého posílení moci ministra financí. „To je velmi nebezpečné, velmi nesystémové a s tímto ministrem financí dvakrát nebezpečnější. Jsme zásadně proti,“ konstatuje předseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek.

„Pan ministr Babiš si vytváří svoji vlastní policejní složku, a to, nutno říct, složku bohatě vybavenou a dost schopnou,“ doplňuje místopředseda strany Úsvit – národní koalice Martin Lank.

Jestliže to chce Andrej Babiš s jeho politickým uvažováním, zdůrazňuji s jeho, ne s mým, tak pro to být nemohu.
Pavel Blažek

Podobné obavy ze zneužití své moci ale Babiš zásadně odmítá. „Celní správa i finanční správa jsou skutečně nezávislé. Absolutně vylučuju, že bych mohl v nějaké fázi moji funkci zneužít,“ říká Babiš. Podle něho je důvod, proč jsou všichni proti, jednoduchý: myslí si, že jsou prostě proti všemu, co on navrhne.

Už nyní mohou celníci nasazovat odposlechy a provádět domovní kontroly

Celníci mohou už dnes při odhalování daňové kriminality třeba nasazovat s povolením soudu odposlechy a provádět domovní kontroly. Po nashromáždění důkazů ale musí kauzy předat policistům. Babiš by však chtěl, aby mohli u daňových trestných činů vést celé šetření: od prověřování přes obvinění až po návrh státnímu zástupci na obžalobu podezřelých.

„Všechny daňové trestné činy, to znamená i to, co je u finanční správy. Jde o kompetenci celníků a skutečně ne o nějaký můj nápad – ty nesmysly, že já vytvářím svou policii a že chci nějak posilovat, to zásadně odmítám,“ zdůrazňuje Babiš.

Podle předsedy poslaneckého klubu Pavla Kováčika (KSČM) by se ale pak mohlo v absurdní poloze stát, pokud by Babišovi návrh prošel, že „trestné činy spáchané na polích by vyšetřovali sami zemědělci“.

Zásah Kobry
Zdroj: ČT24

Od začátku září nastoupí do funkce zástupce šéfa celní správy Robert Šlachta, který bude mít od 1. 9. na starosti právě pátrání po daňových trestných činech. I on by chtěl mít možnost dotáhnout vyšetřování do konce. Podle něho totiž není skutečně šťastné řešení to, že se nyní předávají případy někde na půli cesty.

Chovanec chce finanční policii

Babiš také již dříve upozornil, že záměr ministerstva souvisí s dlouhodobou koncepcí rozvoje Celní správy, o níž se na ministerstvu diskutuje od roku 2007. „Záměr byl opakovaně podpořen ze strany státních zástupců a jeho realizace dalekosáhle přesahuje funkční období současné vlády,“ uvedl ministr.

Ministr vnitra Chovanec však dále trvá na tom, aby vyšetřování trestných činů zůstalo na policii. Místo rozšíření pravomocí celníku chce pod nově vzniklou Národní centrálou pro boj s organizovaným zločinem vytvořit speciální útvar – finanční policii, což se chystá na základě dlouhodobých plánů. „Já jsem se s panem Babišem u pana prezidenta dohodl, že budeme postupovat cestou finanční policie,“ vysvětluje Chovanec.

Zásah finanční správy ve dvou objektech na Svatém Kříži u Chebu
Zdroj: ČT24

Návrh podle ministerstva financí však počítá s tím, že působnost pověřených celních útvarů nebude výlučná, ale naopak společná s policií. Zda by vyšetřování prováděla Celní správa, nebo policie, bude záviset podle úřadu na tom, kdo se o trestné činnosti dozví dříve, a na konkrétních okolnostech případu.

Celní správa by měla o zahájení vyšetřování informovat příslušný útvar policie. „Vyvstane-li spor o příslušnost těchto orgánů, rozhodne o něm státní zástupce,“ uvedlo již dříve ministerstvo. Celníci již dnes stejně jako policie při řešení trestných činů podléhají dozoru státního zástupce.

Nahrávám video

Jenže prezident Zeman zároveň podpořil i posílení pravomocí celníků. „Pokud celníci budou rovněž stíhat daňové úniky stejně jako finanční policie, bude to jenom dobře, protože tady budeme mít dva soutěžící útvary,“ míní.

Celníci mají přitom už teď rozšířené pravomoci v souvislosti s nedávno přijatým celním zákonem. Od začátku roku jim přibyly kompetence i u kontrol hazardu, proto rozšiřují řady o zhruba 360 nových pracovníků. V současnosti jich je asi 4500.

Podpora celníků
Zdroj: ČT24

Návrh ministra financí ve středu ve sněmovně projednají poslanci rozpočtového výboru. Ani mezi nimi ale Babiš zatím podporu nemá. Pokud by ale návrh přece jen prošel, rozšíření pravomocí celníků by mohlo platit od roku 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 7 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 7 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 8 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 13 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...