Rozpočet podle hlavy státu
Podle hlavy státu musí vláda při výdajové politice bojovat hlavně s těmi, kteří nechtějí pracovat. Řešením by prý bylo znovuzavedení veřejné služby. Tu sice zrušil ústavní soud, ale pokud by byla placená, nebyla by rozpor s ústavou. „Pokud se na ni najdou prostředky a tím se sníží počet 400 tisíc - já bych řekl fiktivně - nezaměstnaných, tam tím lépe,“ uvedl Zeman.
V poslanecké sněmovně nyní leží senátní návrh na úpravu pomoci v hmotné nouzi. Součástí dokumentu je právě návrh na znovuzavedení veřejné služby. Pokud by lidé pracovali alespoň 20 hodin měsíčně, mají mít nárok na zvýhodnění.
Podle ministerstva práce ale musí být ochráněné některé skupiny lidí, například nemocní nebo starší 55 let. „Cílem je rozlišit v zákoně ty, kteří žijí z dávek a jakékoli práci se záměrně vyhýbají, od těch, kteří nově ztratili zaměstnání,“ komentovala ministryně práce Michaela Marksová.
Podle opozice ale vláda vzhledem k okolnostem příliš chvály nezasluhuje. Sobotkův kabinet prý v době růstu neřeší snižování deficitu i přes to, že má v polovině roku rekordní přebytek rozpočtu. „Je to deficit, který by byl možná ospravedlnitelný v době hluboké hospodářské recese, v době hospodářského růstu je bezesporu potřeba mířit k vyrovnanému rozpočtu,“ upozornil ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Na ministerstvu financí přitom už příští týden budou pokračovat ministři v jednání o tom, kolik peněz navíc dostanou do jejich rozpočtů. V úterý sem míří znovu ministr dopravy a potvrdit si předjednané peníze navíc přijde i ministr průmyslu a obchodu.
Státní rozpočet na příští rok počítá s příjmy přes bilion a čtvrt a s výdaji bilion a 320 miliard korun. Maximální schodek tedy činí zmíněných 60 miliard.