OKD dostane od vlády půjčku 700 milionů korun na provoz a odkládané investice

Stát poskytne půjčku těžební společnosti OKD 700 milionů korun, rozhodla vláda. Půjčí je státní podnik Prisko, který spadá pod ministerstvo financí. Informoval o tom premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

„Po dlouhém jednání vlády se podařilo dosáhnout shody. Ministerstvo průmyslu bude spolupracovat s ministerstvem financí na řešení OKD,“ potvrdil také ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). 

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ještě před časem váhal s půjčkou pro OKD, o jejím poskytnutí ho přesvědčilo až setkání s vedením společnosti minulý týden. Nejlepší pro společnost podle něj bude restrukturalizace, stát bude mít zájem, aby měl v managementu svého člověka. 

OKD chtělo až miliardu, pravicová opozice je proti

Vedení OKD chtělo od státu půjčit až jednu miliardu. Výkonný ředitel OKD Antonín Klimša po sektání s Babišem řekl, že jednání považuje za úspěšné. Z půjčky má jít asi 400 milionů korun na dorovnání očekávaných výpadků v provozním kapitálu a 285 milionů korun na odkládané investice.

Součástí požadavku byla i rezerva na neplánované mimořádné události. „Jestli bude stačit 700 (milionů), nebo nebude, je předčasné. Já i celé vedení společnosti budeme dělat všechno pro to, aby k tomu případnému čerpání rezervy na neplánované, mimořádné události skutečně nemuselo nikdy dojít,“ prohlásil tehdy Klimša.

Pravicová opozice se záměrem nesouhlasí, podle ní půjde o dar. „Ze svého by jim (Babiš) nepůjčil určitě, budou to vyhozené peníze,“ řekl například šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.

Před schůzí věřitelů

Materiál pro středeční jednání vlády podotýkal, že postoj státu ve věci úvěrového financování je třeba rozhodnout před schůzí věřitelů OKD. Schůze se původně měla konat 10. srpna, soudce ji ale o den posunul. Podle materiálu plánuje firma v případě reorganizace, kterou stát preferuje před konkurzem, uzavřít důl Paskov na konci letošního roku, uzavření dolu Darkov pak má následovat v roce 2017, důl Lazy v roce 2018, důl ČSA v roce 2021 a doly ČSM v roce 2023. Provozní úvěr by měl být splacen do okamžiku ukončení případné reorganizace.

Z údajů v insolvenčním rejstříku vyplývá, že insolvenční správce OKD Lee Louda neuznal mimo jiné dvě pohledávky největšího věřitele OKD, banky Citibank, dohromady za více než deset miliard korun. Popřel také platnost takzvané podmíněné pohledávky celkem za 1,888 miliardy korun, kterou přihlásilo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 17 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 19 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:15

Evropský pohled