Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) i někteří ministři žádají, aby se zářijový růst platů mezi státními zaměstnanci netýkal jenom učitelů. Kabinet se bude platům ve školství věnovat ve středu, ministr financí Andrej Babiš už nyní avizuje, že s miliardami na dřívější zvýšení platů u jiných než školských pracovníků nepočítá.
Spustí víc peněz pro učitele lavinu? Část vlády i odbory chtějí přidat i jinde
Podle dohody mezi ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) a ministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD) se mají platy učitelů i nepedagogických pracovníků o osm prcent zvednout už od začátku školního roku (jak to požadovaly školské odbory), a nikoliv od 1. ledna, kdy čeká ostatní státní zaměstnance pětiprocentní růst.
Pro státní rozpočet peníze pro 224 tisíc zaměstnanců tuzemského školství znamenají více než dvoumiliardový výdaj: 1,85 miliardy připadne na platy učitelů, 260 milionů navíc získají nepedagogičtí pracovníci a stejná částka poputuje i k vysokým školám.
V praxi se průměrný měsíční příjem učitelů v mateřských školách zvedne zhruba o dva tisíce korun, učitelé na základních školách by si měli polepšit o 2300 korun a na středních školách o 2400 korun.
Chovanec: Přidat si zaslouží i policisté
Podle předsedy největší odborové centrály Josefa Středuly se ovšem nejde spokojit s tím, že se dřívější nárůst dotkne jen školních tříd: „Máme zájem o tom, aby došlo k tomu, že vyšší výplata nebude od 1. ledna, ale aby byla vyplacená přibližně od září. Možné je hovořit také o říjnu letošního roku.“
Odborářský požadavek má podporu i u části vlády včetně předsedy vlády Bohuslava Sobotky. „Učitelé si peníze bezesporu zaslouží, ale stejně tak si je zaslouží i policisté. A pokud by je (učitelé) měli dostat už od září, budu dělat všechno pro to, aby to bylo stejné pro všechny zaměstnance,“ dodal ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
Reportáž: ČMKOS a část vlády chtějí přidávat i mimo školství (zdroj: ČT24)
Babiš: Odboráři o tomto požadavku nikdy nemluvili
Případné dřívější navýšení platů u všech státních zaměstnanců (víc než 437 tisíc lidí) by ale pro státní rozpočet podle ministerstva financí znamenalo bezmála čtyřmiliardovou zátěž – a šéf resortu Andrej Babiš se už nechal slyšet, že s takovou možností nepočítá. „Neuvažuje se o tom a ani to nebylo předmětem jednání. Ani odboráři o tom za stolem nemluvili,“ prohlásil.
Zároveň odmítl, že by vyšší platy učitelům od 1. září byly především politickou přípravou na hlasování o složení třetiny Senátu a krajských zastupitelstev, které Česko čeká o měsíc později. „S volbami to nemá nic společného, ministerstvo financí šetří na obsluze státního dluhu, a tak jsme peníze našli. Učitelé na začátku budování tržní ekonomiky startovali se stejnými platy jako lékaři a nyní je ten rozdíl flagrantní. Proto dala naše vláda prioritu učitelům.“
Státní zaměstnanci
Lidovcům záleží na vysokých školách
Na rozšiřování štědrých výplatních pásek i mimo české školství netrvají ani lidovci. „Všechno je jenom otázka možností státního rozpočtu. Pro nás je důležité, aby nezůstali stranou vysokoškolští učitelé,“ podotkl předseda strany Pavel Bělobrádek.
Markéta Adamová z opoziční TOP 09 by ještě vedle školství ráda viděla vyšší platy u kulturních pracovníků, místopředseda KSČM Jiří Dolejš pak drží obdobnou linii jako odbory: „Ekonomika je v hospodářském růstu, není důvod, proč by z toho lidé také něco neměli mít.“
Česká vláda bude o zářijovém zvýšení platů učitelů a dalších pracovníků ve školství rozhodovat už příští středu. O případném růstu mezd dalších státních zaměstnanců by měla koalice rozhodnout během léta.