Podle dohody mezi ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) a ministryní školství Kateřinou Valachovou (ČSSD) se mají platy učitelů i nepedagogických pracovníků o osm prcent zvednout už od začátku školního roku (jak to požadovaly školské odbory), a nikoliv od 1. ledna, kdy čeká ostatní státní zaměstnance pětiprocentní růst.
Pro státní rozpočet peníze pro 224 tisíc zaměstnanců tuzemského školství znamenají více než dvoumiliardový výdaj: 1,85 miliardy připadne na platy učitelů, 260 milionů navíc získají nepedagogičtí pracovníci a stejná částka poputuje i k vysokým školám.
V praxi se průměrný měsíční příjem učitelů v mateřských školách zvedne zhruba o dva tisíce korun, učitelé na základních školách by si měli polepšit o 2300 korun a na středních školách o 2400 korun.
Chovanec: Přidat si zaslouží i policisté
Podle předsedy největší odborové centrály Josefa Středuly se ovšem nejde spokojit s tím, že se dřívější nárůst dotkne jen školních tříd: „Máme zájem o tom, aby došlo k tomu, že vyšší výplata nebude od 1. ledna, ale aby byla vyplacená přibližně od září. Možné je hovořit také o říjnu letošního roku.“
Odborářský požadavek má podporu i u části vlády včetně předsedy vlády Bohuslava Sobotky. „Učitelé si peníze bezesporu zaslouží, ale stejně tak si je zaslouží i policisté. A pokud by je (učitelé) měli dostat už od září, budu dělat všechno pro to, aby to bylo stejné pro všechny zaměstnance,“ dodal ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
Reportáž: ČMKOS a část vlády chtějí přidávat i mimo školství
Babiš: Odboráři o tomto požadavku nikdy nemluvili
Případné dřívější navýšení platů u všech státních zaměstnanců (víc než 437 tisíc lidí) by ale pro státní rozpočet podle ministerstva financí znamenalo bezmála čtyřmiliardovou zátěž – a šéf resortu Andrej Babiš se už nechal slyšet, že s takovou možností nepočítá. „Neuvažuje se o tom a ani to nebylo předmětem jednání. Ani odboráři o tom za stolem nemluvili,“ prohlásil.
Zároveň odmítl, že by vyšší platy učitelům od 1. září byly především politickou přípravou na hlasování o složení třetiny Senátu a krajských zastupitelstev, které Česko čeká o měsíc později. „S volbami to nemá nic společného, ministerstvo financí šetří na obsluze státního dluhu, a tak jsme peníze našli. Učitelé na začátku budování tržní ekonomiky startovali se stejnými platy jako lékaři a nyní je ten rozdíl flagrantní. Proto dala naše vláda prioritu učitelům.“
Lidovcům záleží na vysokých školách
Na rozšiřování štědrých výplatních pásek i mimo české školství netrvají ani lidovci. „Všechno je jenom otázka možností státního rozpočtu. Pro nás je důležité, aby nezůstali stranou vysokoškolští učitelé,“ podotkl předseda strany Pavel Bělobrádek.
Markéta Adamová z opoziční TOP 09 by ještě vedle školství ráda viděla vyšší platy u kulturních pracovníků, místopředseda KSČM Jiří Dolejš pak drží obdobnou linii jako odbory: „Ekonomika je v hospodářském růstu, není důvod, proč by z toho lidé také něco neměli mít.“
Česká vláda bude o zářijovém zvýšení platů učitelů a dalších pracovníků ve školství rozhodovat už příští středu. O případném růstu mezd dalších státních zaměstnanců by měla koalice rozhodnout během léta.