Kapsch je jediná varianta pro mýtný systém, tvrdí posudky

Nahrávám video

Od začátku příštího roku může mýtné brány spravovat jedině stávající provozovatel Kapsch. Vyplývá to z dvojice posudků, které si nechalo zpracovat ministerstvo dopravy. Potvrzují tak názor ministerstva, že pro ostatní zájemce není technicky možné převzít systém za zbývající zhruba půl rok.

Zájem o tříletý provoz systému za šest miliard mělo více firem, včetně slovenského výběrčího, firmy SkyToll. Výsledky posudků jim ale cestu ke správě systému uzavírají.

Oba posudky se shodly na tom, že z technických důvodů, a je jich více, není možné, aby stávající systém od příštího roku spravoval jiný provozovatel a přitom nedošlo k přerušení výběru mýta.
Tomáš Neřold
mluvčí ministerstva dopravy

„Vznikly dva znalecké posudky šest tisíc stran dlouhé smlouvy a dodatků k mýtnému systému. Z nich vyplývá, že stávající systém elektronického mýta může od příštího roku z technických důvodů spravovat jen stávající provozovatel. Jiným způsobem není možné předejít riziku kolapsu systému a nevýběru mýta, které v současnosti je deset miliard korun ročně,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Posudky pro ministerstvo zpracovaly společnosti e-FRACTAL a A-Consult plus.

Konkrétně SkyToll nicméně už dříve prohlásil, že pokud ministerstvo dopravy prodlouží smlouvu do roku 2019 s rakouskou společností Kapsch, dosavadním provozovatelem mýtného systému, tak se s žalobou obrátí na soud.

Ministerstvo dopravy ale tlačí čas. V březnu tak vláda schválila krizovou variantu výběru mýta po roce 2016, podle níž má ministerstvo dopravy vypsat přímou zakázku. Cílem je garantovat, aby se mýtné vybíralo i po prvním lednu 2017. Kapsch sice v této souvislosti nebyl přímo zmíněný, ale posudky a vývoj situace mluví ve prospěch této rakouské firmy.

Zároveň bude ministerstvo pokračovat v přípravě technologicky neutrální soutěže tak, aby byla nachystána nejpozději v polovině roku 2017. V nejbližších dnech bude připravené výběrové řízení na takzvaného projektového manažera, který úřadu s přípravou miliardového tendru pomůže.

Nahrávám video

Ministerstvu chybí dohoda s Kapsch o spolupráci při předání systému

Společnosti Kapsch končí smlouva závěrem letošního roku a ministerstvo dopravy již dříve přiznalo, že otevřenou soutěž na nového provozovatele nestíhá, i když původně s ní počítalo, a že jedinou možností je prodloužit smlouvu se stávajícím provozovatelem.

Překážku by mohl v této cestě vystavět i antimonopolní úřad. „ÚOHS může konstatovat nezákonné prodloužení smlouvy tím, že nespatřuje technické důvody odůvodňující využití jednacího řízení bez uveřejnění s možností uložení zákazu plnění ze smlouvy,“ uvedlo ministerstvo. Zadání bez soutěže chce zdůvodnit právě technickými problémy, konkrétně chybějící dohodou se společností Kapsch o spolupráci při předání systému novému provozovateli.

O dojednání smlouvy se stát snažil od loňského dubna, nyní ale přiznal, že podmínky rakouské společnosti splnit nemůže. Jedním z požadavků společnosti Kapsch bylo například to, aby jej stát zbavil plné odpovědnosti za výběr mýta pro období, na které odtajní technická řešení fungování mýtného systému. Tyto informace stát potřeboval pro přípravu soutěže a zároveň je plánoval předat ostatním zájemcům pro zpracování soutěžních nabídek.

  • Mýtné se v Česku vybírá prostřednictvím mýtných bran od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a vybraných částech silnic první třídy.
  • Za necelých devět let provozu se na mýtném vybralo téměř 67 miliard korun.
  • Za stavbu a provoz systému stát firmě Kapsch a jejím subdodavatelům vyplatil zhruba 18 miliard korun bez DPH.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...