Google s Androidem zneužívá svého postavení na trhu, míní Evropská komise

Evropská komise došla k předběžnému závěru, že společnost Google porušuje evropská antimonopolní pravidla a zneužívá svého dominantního postavení na trhu v souvislosti s mobilním operačním systémem Android. Komise v prohlášení uvedla, že Google omezuje výrobce, kteří systém využívají, a také operátory mobilních sítí mimo jiné požadavkem, aby na zařízeních byl předinstalován vyhledávač Google Search. Google obvinění odmítá.

Komise o svém postoji informovala Google i její mateřskou společnost Alphabet, které se nyní k námitkám evropské exekutivy budou moci vyjádřit písemně či při ústním jednání. Firmám hrozí pokuta počítaná jako podíl z hodnoty relevantních tržeb. Google už v EU čelí šetření kvůli možnému zvýhodňování svých produktů ve výsledcích internetového vyhledávání.

„Budeme nadále spolupracovat s Evropskou komisí, abychom prokázali, že Android je dobrý pro hospodářskou soutěž a dobrý pro spotřebitele,“ uvedl hlavní právní zástupce Google Kent Walker. Android podle něj pomohl vytvořit „pozoruhodný a zejména udržitelný ekosystém, založený na open-source softwaru a otevřených inovacích“.

Na základě našeho šetření jsme přesvědčeni, že chování společnosti Google znemožňuje spotřebitelům širší výběr mobilních aplikací a je překážkou pro inovace dalších hráčů na trhu.
Margrethe Vestagerová

Redaktor mobil.idnes.cz Jan Matura se domnívá, že Google nějaké ústupky udělá. „Minimálně, že nabídne víc prohlížečů, víc možností vyhledávání. Na druhou stranu se nedomnívám, že by většina zákazníků vyloženě prahla po nějakém jiném systému vyhledávání,“ uvedl Matura.

Android, který podle EK využívá okolo 80 procent mobilních zařízení v Evropě, komise vyšetřovala rok. Její nynější postup je jen začátkem další etapy pravděpodobně velmi dlouhého řízení.

Vyhledávání přes Google jako primární

Google podle názoru Komise porušil evropská pravidla požadavkem na předinstalování vlastního vyhledávače a webového prohlížeče Chrome a tím, aby bylo jeho vlastní vyhledávání nastavené jako primární. Tyto podmínky museli výrobci plnit, pokud chtěli na svá zařízení instalovat některé další programy společnosti, především důležitý obchod s aplikacemi Google Play.

Výrobci také podle komise nesměli prodávat chytré telefony fungující na operačních systémech, které jsou odvozeny od volně přístupného kódu Androidu. „Třeba v Číně většina výrobců také používá Android, ale v základní podobě. Vůbec nevyužívají služby Googlu, tudíž Android používá úplně jiné vyhledávače a jiné aplikační portály,“ zmínil Matura.

Evropské exekutivě se nelíbí ani finanční pobídky, které firma nabízela výrobcům a provozovatelům sítí za to, že vyhledávač Google na prodávaná zařízení umístí exkluzivně.

Komise míní, že podobné praktiky byly strategií, jak dál konsolidovat pozici společnosti Google v oblasti internetového vyhledávání. Zhoršovaly také podmínky pro jiné webové prohlížeče či operační systémy založené na Androidu a možnosti pro další rozvoj aplikací a služeb.

Pokud komise shledá Google vinným ze zneužívání pozice na trhu, může mu vyměřit pokutu ve výši až 7,4 miliardy dolarů (177 miliard korun), tedy deseti procent jeho loňských tržeb.

„Vidím to jako obchodní vyjednávání. Evropská komise se bude snažit společnosti Google udělit nějakou pokutu a teď jde spíš o její výši a jednání než o nějakou reálnou skutkovou podstatu. To je zkušenost z předchozích podobných antimonopolních procesů s velkými IT firmami,“ prohlásil IT analytik Petr Koubský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 22 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...