Ministerstvo financí USA oznámilo nové kroky, které mají finančně znevýhodnit daňově motivované přesuny sídel amerických firem do zahraničí. Jde již o třetí skupinu opatření proti takzvaným inverzím, které dávají americkým podnikům možnost vyhnout se vysokým daním z firemních zisků v USA, včetně zisků repatriovaných ze zahraničí.
Stěhování amerických firem za nižšími daněmi bude opět těžší
Americké firmy využívají „inverzi“ následovně. Firma z USA koupí menšího zahraničního konkurenta a přesune své oficiální daňové sídlo do jeho země. Tyto praktiky jsou naprosto legální, politici je ale důrazně odsuzují. Ekonomové však poukazují na to, že si za to USA mohou samy.
V globalizovaném světě mají totiž v rámci vyspělých zemí jednu z nejvyšších daňových sazeb z firemních zisků. Sazba dosahuje až 35 procent a USA jako jedna z mála průmyslových zemí zdaňují zisky vytvořené v zahraničí ve chvíli, kdy by je firma chtěla převést domů a tam reinvestovat. Tyto peníze už přitom byly zdaněny v zemi, kde byly vydělány. Firmy si také mohou pomocí „inverze“ snižovat daňový základ v USA.
Nová regulace omezuje například vnitropodnikové půjčky, jimiž firmy přesouvají zisky z USA do zahraničí, a stanovuje tříletý limit na převod amerických aktiv do zahraničí v rámci „inverze“.
10 minut
Studio 6: (Ne)legální daňové ráje
Ministr financí Jack Lew řekl, že nové kroky dál omezí přesuny sídel amerických firem do zahraničí. Úplnému zabránění ale pomůže až legislativní změna, tu by ovšem musel přijmout Kongres, řekl podle agentury Reuters ministr.
Občas je těžké určit, ve kterých zemích byl zisk vytvořen
Ladislav Mejzlík, děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze ve vysílání ČT řekl, že historie daňových úniků sahá k založení tzv. korporátní daně, jinak řečeno daně z příjmu právnických osob. „U korporátní daně je totiž velký problém zjistit, kde vlastně byla vytvořena. Jestliže můžete uniknout zdanění tím, že adresa vaší firmy je v Panamě a poskytujete tu službu do ČR, tak je velmi obtížně říct, kde ten zisk byl vytvořen.“
Loni v listopadu politiky pobouřila dosud největší „inverzní“ transakce. Tehdy americký farmaceutický gigant Pfizer nabídl převzetí společnosti Allergan se sídlem v Irsku za 160 miliard dolarů, v přepočtu za 3,8 bilionu korun. Obě firmy v reakci na kroky americké vlády uvedly, že nová pravidla zkoumají a o jejich možných dopadech nebudou spekulovat. Akcie přebírané firmy Allergan v obavách ze zrušení transakce ale po uzavření oficiálního obchodování klesly o zhruba 20 procent.
Ministerstvo financí v listopadu po oznámení dohody mezi Pfizerem a Allerganem omezilo svým nařízením možnost amerických firem zakládat nové mateřské firmy v zahraničí a převádět do nich majetek.
V souvislosti s odvodem daní ve všech státech světa se aktuálně spojuje především kauza Panama Papers, která vznikla v minulém týdnu. Německý list Süddeutsche Zeitung získal dokumenty z Panamy, které mluví o daňových únicích významných osob světové politiky nebo sportu. Na projektu se také podílelo České centrum pro investigativní žurnalistiku.
Kauza Panama Papers funguje jako označení pro únik interních dokumentů společnosti Mossack Fonseca, která vznikla v 70. letech ve středoamerické Panamě coby kancelář pro obchodní právo a investiční poradenství. Pro své klienty v následujících dekádách zakládala papírové firmy, vytvářela schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Její sítě využívali podnikatelé i politici včetně saúdskoarabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Veřejnost se o případu dozvěděla díky whistleblowerovi – bývalému zaměstnanci panamské firmy, který vynesl a novinám Süddeutsche Zeitung předal přes jedenáct milionů kompromitujících dokumentů: akcií, smluv, výpisů z obchodních rejstříků nebo e-mailů. Na analýze uniklých materiálů následně pracovaly čtyři stovky novinářů z celého světa.
Kauza Panama Papers
