Ťok: Podali jsme trestní oznámení kvůli dodatkům ve smlouvě s Kapschem

Ministerstvo dopravy podalo trestní oznámení týkající se dodatků ke smlouvě se společností Kapsch na desetiletý provoz mýtného systému. Dodatky vznikly během působení bývalých ministrů dopravy Milana Šimonovského (KDU-ČSL) a Aleše Řebíčka (ODS). Současný ministr Dan Ťok (ANO) tyto úpravy původní smlouvy i její podobu dlouhodobě kritizuje.

Smluvní podmínky, které nepočítaly s přechodem na nového provozovatele po roce 2016, jsou podle Ťoka hlavním důvodem, proč se dosud nepodařilo na provoz systému vypsat výběrové řízení.

Nejznámější je dodatek umožňující společnosti Kapsch stavět mýtné brány i na úsecích, které získají stavební povolení po vypršení nynější smlouvy na konci letošního roku. Podle ministerstva dopravy se smlouvami s Kapschem začala policie zabývat ještě předtím, než úřad trestní oznámení podal.

  • Mýto se vybírá v Česku prostřednictvím mýtných bran od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a vybraných částech silnic první třídy.
  • Za devět let provozu se vybralo více než 67 miliard korun.
  • V loňském roce bylo vybráno 9,7 miliardy korun. 
  • Za stavbu a provoz systému platí stát firmě Kapsch a jejím subdodavatelům zhruba pětinu vybrané částky. 
  • Původní kontrakt s Kapschem vyprší na konci letošního roku a ministerstvo dopravy nestihlo najít pokračovatele provozu v řádném výběrovém řízení. Proto koncem srpna podepsalo s Kapschem dodatky ke smlouvě. Za provoz mýta a další služby na maximálně tři roky má získat 5,27 miliardy korun.
  • Zdroj: ČTK

Kdo za to může?

O podání trestního oznámení mluvil Ťok už v lednu. Tehdy řekl, že by se nemělo vztahovat k některému z předchozích ministrů nebo jiné konkrétní osobě, ale bude podáno na neznámého pachatele. Konkrétního viníka ministerstvo nezná a je prací policie, aby jej odhalila, uvedl.

Společnost Kapsch se dlouhodobě brání nařčení, že ji původní smlouva vůči státu neúměrně zvýhodňovala. Argumentuje zejména tím, že definitivní podoba smlouvy byla součástí zadávacích podmínek a se stejným dokumentem tak pracovali všichni čtyři tehdejší uchazeči o provoz elektronického mýtného systému v Česku.

Další roky s Kapschem…

Nynější desetiletý kontrakt s firmou Kapsch na konci letošního roku vyprší. Pokud do té doby nebude správce systému známý, může stát na ušlém mýtu přijít o stovky milionů korun každý měsíc. Ministerstvo proto chce smlouvu s Kapschem bez soutěže prodloužit o dva až tři roky a během této doby začít pracovat na výběrovém řízení na provozovatele systému po roce 2019. Tuto variantu hodlá předložit vládě k posouzení.

Kabinet má o výběru elektronického mýta jednat 24. února. Datum bylo několikrát posunuto, nyní ministerstvo ještě přepracovává podklady pro vládu a zapracovává připomínky koaličních partnerů. 

O převzetí systému již od příštího roku má přitom zájem několik firem. Nabídku zaslaly společnost SkyToll, výběrčí mýta na Slovensku, a maďarská společnost National Toll Payment Services. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
před 2 mminutami

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
před 22 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
včera v 06:30

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
1. 1. 2026

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025
Načítání...