Rychlejší odhalení projevů nenávisti na internetu, jejich efektivnější odstranění a lepší mechanismus ochrany obětí. Podle eurokomisařky Věry Jourové (ANO) jsou to tři oblasti, ve kterých je možné záhy provést změny. O problémech s projevy islamofobie nebo antisemitismu mluvila se zástupci předních technologických firem jako Google nebo Facebook.
Jourová proti online nenávisti: Chce ji efektivněji odstraňovat a chránit oběti
„Existuje stále více důkazů, že podněcování k nenávisti na internetu vede k násilí i mimo síť. Anonymita je na internetu některými naneštěstí zneužívána prostřednictvím velmi násilných výrazů a poselství. Mohou se zdát neškodné, ale posilují výraznější diskriminační reakce. Proto musíme urychlit práci vedoucí k omezení a vymýcení tohoto internetového fenoménu,“ prohlásila Věra Jourová.
V pátek o nepřípustných projevech nenávisti hovořila v Bruselu se zástupci technologických gigantů Facebook, Google, Twitter či Microsoft a s členy židovské a muslimské komunity. Za týden téma přinese na setkání ministrů spravedlnosti osmadvacítky.
Sama vidí tři věci, které by bylo možné obratem zlepšit. Jednak by se měly rychleji odhalovat nenávistné zprávy. Je pak třeba vytvořit efektivní nástroje, jak tyto projevy odstraňovat. Třetí zlepšení spočívá v ochranných mechanismech pro osoby, které jsou projevem nesnášenlivosti zasaženy.
Psaní na počítači
Internet nemá hranice
Spolupráce se společnostmi, které stojí za sociálními sítěmi, je nezbytná. Právě v tomto prostředí snadno dochází k šíření extrémních názorů. „Představují důležité partnery, abychom lépe pochopili tento fenomén a společně ho pak zvládli,“ uvedla eurokomisařka.
V současnosti jsou incidenty na sítích často podceňovány. Lidé vlastně ani nevědí, jak extrémní projevy ohlásit. „Musíme pracovat s médii a sociálními platformami, abychom informovali, jaká mají lidé práva,“ dodala. Při boji se slovními projevy nesnášenlivosti je pak nutné jednat obezřetně. Vyžaduje to vymezení toho, kde končí svoboda vyjadřování a kde už začíná šíření nenávisti. Svoboda slova je totiž podle eurokomisařky základní hodnotou.
Firmy jako Facebook nebo Twitter už mají v této oblasti své zkušenosti a projevily podle Jourové zajímavou iniciativu. Spolupracují například s neziskovými společnostmi, které bojují s radikalizací společnosti a atraktivní formou o tom informují na internetu. „Chtěla bych ale, aby dělaly více. Je to ale možné jen tehdy, když budeme více pracovat společně,“ dodala.
Evropané vnímají diskriminaci na základě náboženství
V Bruselu Evropská komise také uspořádala kulatý stůl o prevenci antisemitské a antimuslimské nenávisti v Evropě. Podle dat průzkumu Eurobarometr nyní polovina Evropanů vnímá diskriminaci na základě náboženského vyznání jako široce rozšířenou. Třetina míní, že vyjádření víry může osobu znevýhodnit i při hledání práce.
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans podotkl, že „staré strašidlo antisemitismu znovu zvedá hlavu“, jak tomu v časech krizí a neklidu v Evropě bylo v minulosti často. Islamofobii označil za nový fenomén, s jinými kulturními a historickými kořeny, ovšem se stejnými důsledky.
On-line osvěta: Mladí Belgičané v boji proti předsudkům (zdroj: ČT24)
Zneužívání strachu občanů z uprchlíků a muslimů v politickém boji je velmi nebezpečné především pro politiky z hlavních a obvykle umírněných stran, zmínil český ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier (ČSSD). „Řada politiků strachu zneužívá a na té vlně se veze,“ připustil Dienstbier. Mohou na to ale podle něj jen doplatit.
Velké obavy české veřejnosti z příchodu mnohdy muslimských uprchlíků přitom ministr vysvětluje stejnorodou povahou české společnosti v mnoha minulých desetiletích. „Lidé měli málo možností poznat lidi s jiným kulturním zázemím,“ řekl. Dienstbier připomněl, že v Česku žije malá muslimská komunita, odhadem do deseti tisíc muslimů.
Dienstbier: Strach a nenávist jsou často dány nedostatkem informací (zdroj: ČT24)