Podle studie Univerzity Karlovy by si prolomení těžebních limitů hnědého uhlí na dole Bílina vyžádalo do roku 2050 o deset miliard korun více, než kdyby se limity neprolamovaly. Studie upozorňuje především na ekologické a zdravotnické dopady. Zpracovat si ji nechalo ministerstvo obchodu a průmyslu.
Studie: Prolomení Bíliny bude stát 10 miliard navíc
Studie vyčísluje dopady na zdraví a životní prostředí v důsledku znečišťování ovzduší při těžbě uhlí a jeho spálení v elektrárnách a teplárnách. Vyčísluje také dopady na zdraví způsobené hlukem při těžbě uhlí. V případě neprolomení limitů jsou odhadované náklady čtrnáct miliard korun.
Zdravotní dopady povrchové těžby (zdroj: ČT24)
Materiál navazuje na studie socioekonomických dopadů a dopadů na teplárenství, jejichž výsledky zveřejnil ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) na konci června. Na základě těchto dokumentů tehdy Mládek sdělil, že navrhne vládě a tripartitě, aby rozhodnutí o prolomení limitů na dole ČSA bylo odloženo na rok 2020. Na dole Bílina, který patří Severočeským dolům, se limity mají podle něj kvůli potřebám tepláren prolomit už letos.
Mluvčí ministerstva František Kotrba uvedl, že tento postoj nadále platí i po zveřejnění studie dopadů na životní prostředí. Ta je zároveň poslední studií, kterou mělo ministerstvo před vládním rozhodnutím o limitech předložit.
„Ministerstvo nyní považuje za nejlepší kompromis mezi potřebami českého teplárenství a sociálními, ekonomickými a environmentálními dopady prolomit limity ještě letos pouze na dole Bílina a otázku dolu ČSA znovu otevřít až v roce 2020,“ uvedl Kotrba. Případné prolomení na dole Bílina nezasáhne žádná lidská sídla.
Prolomení limitů podporuje i ČEZ
Variantu prolomení limitů na dole Bílina podporuje i ČEZ, který Severočeské doly vlastní. „Je-li cílem aktuální studie ukázat, která varianta pokračování v těžbě hnědého uhlí je z pohledu vyvolaných externalit optimální, pak je to prokazatelně varianta korekce limitů na dole Bílina,“ řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Podle něj stojí proti zmiňovaným deseti miliardám korun téměř sto padesát miliard korun, které lze z prolomení limitů na tomto dolu získat. „Více jak dvacet miliard korun činí odvod za nerost, daně firem a zaměstnanců a sponzoring regionu. Pak je tu také hodnota samotného uhlí, která je řádově sto dvacet miliard korun,“ dodal Kříž.
Rozhodovat se bude na podzim
Výhrady k aktuální studii mají zástupci tepláren. „Studie hodnotila pouze externí náklady související s těžbou a využitím hnědého uhlí. Přinejmenším ve variantě zachování limitů těžby by však bylo nutné zahrnout i externí náklady jiných způsobů zajištění dodávek tepla, které určitě nejsou nulové. Studie je však nevzala vůbec v úvahu a tím došlo k nadhodnocení relativního dopadu variant těžby za limity,“ vysvětlil ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Úplné prolomení limitů podporující horníci a odbory. Proti jakémukoliv prolamování se bouří převážná část místních obyvatel i ekologové. Materiál o limitech by měla nyní opětovně projednat tripartita. Ministři by o limitech měli rozhodnout v průběhu podzimu.