Zapomeňte na stravenky, pracovním benefitem je dnes houpačka

Normální den v běžné kanceláři – zaměstnanec je už několik hodin v práci, sedí za svým stolem a bezmyšlenkovitě kouká do počítače. Má pocit, že v hlavě nemá ani jednu myšlenku, natož aby vytvořil nebo vymyslel něco smysluplného. V moderní firmě by se ale mohl jít takový člověk odreagovat například ke kulečníku nebo na houpačku. Podniky si totiž začínají uvědomovat, že jenom stravenkami si své zaměstnance neudrží.

Do svého prvního zaměstnání začíná pomalu dorůstat generace, pro kterou jsou v práci důležité jiné věci než pro jejich rodiče. Vedle toho, že často upřednostňují různě upravené pracovní úvazky nebo přímo home office, tak se také mnohem více zajímají, jestli jim je dané pracovní prostředí příjemné.

KVÍZ: Co víte o pracovních podmínkách v kancelářích?

„Dnes si čím dál víc firem uvědomuje, že je potřeba zatraktivnit sebe sama i pro své interní zaměstnance, a vytváří pracovní prostředí, které podtrhuje kulturu té společnosti. A vytváří i příjemné pracovní prostředí, protože chtějí lidi držet v práci, chtějí, aby spokojeně pracovali, aby neměnili zaměstnavatele, neboť náklady na nového zaměstnance jsou vždycky vysoké,“ doplňuje pohled zaměstnavatele obchodní ředitel společnosti Techo Jan Mergl.

Nahrávám video
Události: Pracovní benefity jsou dnes jiné než dřív
Zdroj: ČT24

A takových zatraktivnění existuje celá řada – firmy budují relaxační zóny s houpačkami nebo šipkami, tělocvičny, oddělené boxy, kde mají zaměstnanci soukromí na práci nebo například na obchodní schůzku. V rámci benefitů ale nabízejí také třeba nadstandardní výběr jídla.

Po odreagování se lépe pracuje

Průzkumy navíc ukazují, že takové prostředí není výhodné pouze pro zaměstnance, ale i pro jejich šéfy, protože se ukázalo, že zvyšuje produktivitu práce až o 15 procent. A navíc pokud se na jeho podobě podílejí i sami zaměstnanci, mohou být výkonnější až o třetinu. „Ten trend nám napomáhá v tom, že zaměstnanci jsou daleko kreativnější, jsou schopní i sami přicházet s dalšími inovativními nápady,“ potvrzuje Mergl.

  • "Nejčastěji to dělají technologické společnosti, ale stále více vidíme, že i investiční nebo poradenské společnosti jdou také tímto směrem," uvedl marketingový ředitel společnosti Manpower Jiří Halbrštát.

Firma díky takovým benefitům ušetří na najímání nových pracovníků a ti stávající se navíc stávají výkonnějšími. Podle všeho to rovněž pomáhá i vztahům mezi jednotlivými zaměstnanci. „Pokud máte možnost setkat se s nějakým kolegou u sportovní aktivity, tak se vám s ním bude líp pracovat. Určitě je dobře, když se zvednete ze židle, jdete si chvilku zahrát a pak se vrátíte, je to trošku i podpora zdravého životního stylu,“ dodává ředitel vývojového centra společnosti Redhat Radovan Musil.

Jak vypadá moderní kancelář? Jako Hub

Pracovní prostředí se skutečně mění velmi rychle a je možné, že za pár let se už budeme dívat na relaxační zóny jako na něco samozřejmého. Ale ne každý za sebou má zázemí velké firmy, spousta lidí se rozhodne podnikat, založí si startup nebo neziskovku. A právě takovým projektům podává pomocnou ruku specifická sdílená kancelář Hub.

Firmy se snaží zpříjemňovat pracovní prostředí
Zdroj: ČT24

Přesně před deseti lety vznikl v Londýně první Hub jako fyzický prostor pro realizaci inovací a podporu společensky prospěšných projektů. Velmi rychle se začaly objevovat další Huby v Madridu, Tel Avivu nebo třeba Sao Paulu. Momentálně tvoří Huby největších síť sdílených kanceláří na světě, která nyní zastřešuje 70 poboček a 15 tisíc členů.

První Hub (nyní Impact Hub) v Česku byl založen před pěti lety. „V tu dobu fungoval v Praze jediný konkurent nabízející podobné služby, který otevřel pár měsíců před námi. Velkou otázkou byla tehdy připravenost domácího trhu, ale my byli pevně přesvědčeni, že svojí aktivitou dokážeme jisté stereotypy a předsudky nabourat,“ říká Katka Kropáčková z pražského Hubu. A o tom, že se projekt nakonec povedlo úspěšně rozjet, svědčí i to, že v roce 2014 byl otevřen Hub v Ostravě a před pár měsíci i v Brně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 9 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...