Zapomeňte na stravenky, pracovním benefitem je dnes houpačka

Normální den v běžné kanceláři – zaměstnanec je už několik hodin v práci, sedí za svým stolem a bezmyšlenkovitě kouká do počítače. Má pocit, že v hlavě nemá ani jednu myšlenku, natož aby vytvořil nebo vymyslel něco smysluplného. V moderní firmě by se ale mohl jít takový člověk odreagovat například ke kulečníku nebo na houpačku. Podniky si totiž začínají uvědomovat, že jenom stravenkami si své zaměstnance neudrží.

Do svého prvního zaměstnání začíná pomalu dorůstat generace, pro kterou jsou v práci důležité jiné věci než pro jejich rodiče. Vedle toho, že často upřednostňují různě upravené pracovní úvazky nebo přímo home office, tak se také mnohem více zajímají, jestli jim je dané pracovní prostředí příjemné.

KVÍZ: Co víte o pracovních podmínkách v kancelářích?

„Dnes si čím dál víc firem uvědomuje, že je potřeba zatraktivnit sebe sama i pro své interní zaměstnance, a vytváří pracovní prostředí, které podtrhuje kulturu té společnosti. A vytváří i příjemné pracovní prostředí, protože chtějí lidi držet v práci, chtějí, aby spokojeně pracovali, aby neměnili zaměstnavatele, neboť náklady na nového zaměstnance jsou vždycky vysoké,“ doplňuje pohled zaměstnavatele obchodní ředitel společnosti Techo Jan Mergl.

Nahrávám video
Události: Pracovní benefity jsou dnes jiné než dřív
Zdroj: ČT24

A takových zatraktivnění existuje celá řada – firmy budují relaxační zóny s houpačkami nebo šipkami, tělocvičny, oddělené boxy, kde mají zaměstnanci soukromí na práci nebo například na obchodní schůzku. V rámci benefitů ale nabízejí také třeba nadstandardní výběr jídla.

Po odreagování se lépe pracuje

Průzkumy navíc ukazují, že takové prostředí není výhodné pouze pro zaměstnance, ale i pro jejich šéfy, protože se ukázalo, že zvyšuje produktivitu práce až o 15 procent. A navíc pokud se na jeho podobě podílejí i sami zaměstnanci, mohou být výkonnější až o třetinu. „Ten trend nám napomáhá v tom, že zaměstnanci jsou daleko kreativnější, jsou schopní i sami přicházet s dalšími inovativními nápady,“ potvrzuje Mergl.

  • "Nejčastěji to dělají technologické společnosti, ale stále více vidíme, že i investiční nebo poradenské společnosti jdou také tímto směrem," uvedl marketingový ředitel společnosti Manpower Jiří Halbrštát.

Firma díky takovým benefitům ušetří na najímání nových pracovníků a ti stávající se navíc stávají výkonnějšími. Podle všeho to rovněž pomáhá i vztahům mezi jednotlivými zaměstnanci. „Pokud máte možnost setkat se s nějakým kolegou u sportovní aktivity, tak se vám s ním bude líp pracovat. Určitě je dobře, když se zvednete ze židle, jdete si chvilku zahrát a pak se vrátíte, je to trošku i podpora zdravého životního stylu,“ dodává ředitel vývojového centra společnosti Redhat Radovan Musil.

Jak vypadá moderní kancelář? Jako Hub

Pracovní prostředí se skutečně mění velmi rychle a je možné, že za pár let se už budeme dívat na relaxační zóny jako na něco samozřejmého. Ale ne každý za sebou má zázemí velké firmy, spousta lidí se rozhodne podnikat, založí si startup nebo neziskovku. A právě takovým projektům podává pomocnou ruku specifická sdílená kancelář Hub.

Firmy se snaží zpříjemňovat pracovní prostředí
Zdroj: ČT24

Přesně před deseti lety vznikl v Londýně první Hub jako fyzický prostor pro realizaci inovací a podporu společensky prospěšných projektů. Velmi rychle se začaly objevovat další Huby v Madridu, Tel Avivu nebo třeba Sao Paulu. Momentálně tvoří Huby největších síť sdílených kanceláří na světě, která nyní zastřešuje 70 poboček a 15 tisíc členů.

První Hub (nyní Impact Hub) v Česku byl založen před pěti lety. „V tu dobu fungoval v Praze jediný konkurent nabízející podobné služby, který otevřel pár měsíců před námi. Velkou otázkou byla tehdy připravenost domácího trhu, ale my byli pevně přesvědčeni, že svojí aktivitou dokážeme jisté stereotypy a předsudky nabourat,“ říká Katka Kropáčková z pražského Hubu. A o tom, že se projekt nakonec povedlo úspěšně rozjet, svědčí i to, že v roce 2014 byl otevřen Hub v Ostravě a před pár měsíci i v Brně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 14 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 15 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 21 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 22 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 23 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
2. 4. 2026
Načítání...