Letušky a stevardi ČSA vyhlásí ve středu stávkovou pohotovost

Praha - Letušky a stevardi Českých aerolinií se rozhodli vyhlásit stávkovou pohotovost. Platit bude od středečního poledne. Protest zvolili poté, co během dvoudenního sjezdu odmítli kolektivní smlouvu navrženou vedením firmy, potvrdila předsedkyně Odborové organizace posádek letadel Petra Posová.

Letuškám a stevardům v únoru klesly mzdy o desítky procent. Navýšení v řádu tisíců korun navržené zprostředkovatelem vybraným ministerstvem práce nepřijala firma a navrhla výrazně nižší růst. Pro zahájení stávkové pohotovosti hlasovalo 95 procent letušek a stevardů, řekla předsedkyně Odborové organizace posádek letadel (OOPL) Petra Posová. Ve středu o ní budou rozhodovat také piloti ČSA.    

Kolektivní vyjednávání v ČSA trvá od loňského podzimu. V únoru, po vypršení platnosti staré kolektivní smlouvy, prosadilo vedení společnosti razantní snížení platů provozních zaměstnanců. Mzdy některých letušek a pilotů klesly v únoru podle odborů až o 40 procent. Základní hrubý plat letušky podle nového mzdového výměru se tak snížil až na patnáct tisíc korun. K tomu je ale podle ČSA ještě nutné započíst několik tisíc korun, které dostávají na dietách a kapesném. Při započtení průměrně odlétaných 61 hodin činí podle ČSA čistý výdělek letušek zhruba 29 tisíc korun měsíčně. Piloti berou v rozmezí od padesáti do více než sto tisíc korun měsíčně. Záleží na počtu odlétaných let a na tom, zda pilot létá s vrtulovým, nebo proudovým letadlem.    

Ilustrační foto
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Kompromisní návrh na navýšení mezd navržený zprostředkovatelem odmítlo představenstvo ČSA s poukazem na to, že odporuje restrukturalizačnímu plánu, který v září 2014 jednomyslně schválili všichni akcionáři společnosti, uvedl mluvčí dopravce Daniel Šabík. Podle vedení firmy návrh předložený zprostředkovatelem nezohledňuje podmínky na trhu letecké dopravy v ČR a jeho přijetí by ve srovnání se současným stavem představovalo pro ČSA neúnosné zatížení.    

Podle prezidenta profesního sdružení pilotů CZALPA Stanislava Fialy hrozí, že ČSA svou platovou politikou ztratí především zkušené kapitány. Snižování mezd totiž přichází v době, kdy se trh letecké dopravy probírá z krize a poptávka po pilotech roste. „Společnost, která má obrat deset miliard korun ročně, se hádá o zhruba dvacet milionů,“ dodal k návrhu vedení firmy Fiala.  

ČSA prodělaly v roce 2013 téměř miliardu korun při tržbách převyšujících 13 miliard. Stát v dopravci drží necelých 20 procent akcií, většinu mají korejská společnost Korean Air (44 %) a soukromá letecká společnost Travel Service (34 %). Zbylých 2,26 % drží Česká pojišťovna. ČSA zaměstnávají necelých 700 lidí.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...