Sobotkovi se nelíbí Babišův návrh rozpočtu, neplní priority ČSSD

Praha - Návrh parametrů státního rozpočtu pro příští rok, s nimiž přišel ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, není pro ČSSD přijatelný. Premiér Bohuslav Sobotka chce zohlednit mimo jiné požadavky na valorizaci penzí, mezd státních zaměstnanců nebo plateb do zdravotnictví za státní pojištěnce. Babiš má návrh aktualizovat do středečního jednání vlády, na němž se má schvalovat související Konvergenční program.

„Sociální demokracie návrh v tuto chvíli za přijatelný nepokládá,“ uvedl premiér po jednání koaliční rady. Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek řekl, že požadavky ČSSD znamenají nároky na státní pokladnu ve výši 13 až 15 miliard korun. „Kolegové ze sociální demokracie chtějí rozdávat a my chceme šetřit. A teď se musíme někde na polovině té cesty potkat,“ uvedl Faltýnek.  

Sobotka: Trváme na valorizaci platby za státní pojištěnce do zdravotnictví 

Babiš pro příští rok navrhl snížit rozpočtový schodek na 70 miliard korun oproti letošním 100 miliardám. Podle Sobotky patří mezi varianty řešení, jak naplnit priority ČSSD, změna rozpočtového deficitu nebo posílení rozpočtových příjmů. Žádné opatření k navýšení příjmů rozpočtu dnes ale ČSSD podle premiéra nenavrhovala. Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek uvedl, že stát by měl hledat právě navýšení příjmů rozpočtu lepším výběrem daní, nejen brát ze státních podniků. 

Podle Sobotky je před schválením Konvergenčního programu a základních parametrů rozpočtu shoda koalice na tom, „jaká bude valorizace penzí, jaké budou výdaje do školství, jaké bude zvýšení platů zaměstnanců veřejného sektoru“. „Trváme jako sociální demokraté na tom, aby se valorizovala platba státu za státní pojištěnce do systému zdravotní péče. Jinak si nedokážeme představit, jak budeme v příštím roce financovat další navýšení platů lékařů a zdravotních sester,“ dodal Sobotka. Penze by se podle přání ČSSD měly zvýšit o 200 korun měsíčně, platy státních zaměstnanců o tři procenta, konkretizoval požadavky ČSSD Faltýnek. 

Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. EU vyžaduje mimo jiné pro přijetí eura deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP. Vláda zatím termín přijetí eura nestanovila a podle dřívějších vyjádření premiéra ani zřejmě nestanoví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení částí konsolidačního balíčku

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů vedených Michaelem Canovem (SLK) na zrušení některých částí vládního konsolidačního balíčku. Senátoři napadli pět částí, které podle nich nesměřují ke konsolidaci či porušují pravidla legislativního procesu, protože jde o takzvané přílepky. Kritizovali i zrušení třicetiprocentního podílu na výnosu z internetových a nelegálních hazardních her s tím, že porušuje právo obcí na samosprávu. Jejich argumenty ale ÚS nevyslyšel.
10:41Aktualizovánopřed 38 mminutami

Valorizace penzí kompenzuje růst cen, říká Jurečka. Juchelka kritizuje její úpravu

Zvýšení důchodů plně kompenzuje zdražování, protože se valorizuje o inflační nárůst, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě o výši penzí a jejich růstu. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Aleše Juchelky (ANO) je ale zároveň nárůst jen o jednu třetinu růstu reálných mezd nedostačující, dříve šlo o polovinu. V Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou hosté hovořili také o důchodové reformě a nezaměstnanosti.
před 39 mminutami

Až čtvrtinu klientů tvoří cizinci, hlásí makléři. Kupují i byty na sídlištích

Cizinci mají velký zájem o tuzemské byty, především v Praze a Brně. Podle developerů i realitních makléřů je čtvrtina až pětina jejich klientů ze zahraničí. Ještě donedávna vyhledávali především nové a zrekonstruované bydlení poblíž centra. Teď se zajímají i o sídliště v okrajových částech měst.
před 5 hhodinami

Jednání Tokia s USA o clech se zadrhla. Soul věří, že si Trumpa získá

Písemnou informaci o výši plošných cel zaváděných od srpna obdrželo od Spojených států celkem čtrnáct převážně afrických a asijských zemí. Mezi nimi jsou i američtí spojenci jako Japonsko a Jižní Korea, jimž hrozí tarif 25 procent. V případě Tokia se vyjednávání zasekla na samostatných clech na auta, z nichž prezident USA nechce ustoupit. Soul pak věří, že si šéfa Bílého domu získá díky technologiím a spolupráci v loďařském průmyslu, o kterou projevil zájem. O něco náročnější vyjednávání Washington podle analytiků vede s Pekingem.
před 15 hhodinami

Rada EU aktivovala výjimku z rozpočtových pravidel kvůli obraně

Rada Evropské unie aktivovala takzvanou národní výjimku z Paktu stability a růstu kvůli zvýšení výdajů na obranu pro patnáct zemí, včetně České republiky. Rada, která zastupuje členské státy, o tom v úterý informovala v tiskové zprávě po zasedání ministrů financí a hospodářství sedmadvacítky.
před 19 hhodinami

Zdechovský a Dostál se přeli o kauze textových zpráv Von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí návrhu na vyslovení nedůvěry. Důvodem je nezveřejněná SMS komunikace s šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Návrh, o kterém se má hlasovat ve čtvrtek 10. července, přichází v době, kdy Komise jedná se Spojenými státy o clech. Otázka důvěry se stala tématem ostré výměny mezi dvěma českými europoslanci – Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Ondřejem Dostálem (Stačilo!) v pořadu Události, komentáře, moderovaném Martinem Řezníčkem.
před 21 hhodinami

EU schválila vstup Bulharska do eurozóny

Členské státy EU prostřednictvím ministrů financí v Bruselu definitivně schválily vstup Bulharska do eurozóny od 1. ledna 2026. Dříve v úterý ho drtivou většinou podpořili poslanci Evropského parlamentu (EP). Evropská komise už na začátku června zveřejnila takzvanou konvergenční zprávu, ve které dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od příštího roku začít používat euro. Eurozóna se tak rozšíří na 21 zemí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Decroix a Mračková Vildumetzová debatovaly o odškodnění po výpadku elektřiny

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) připustila, že by stát mohl v některých případech kompenzovat škodu po pátečním výpadku elektřiny, který postihl Česko. Proces je však složitý. Podle senátorky a hejtmanky Karlovarského kraje Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) by měli být odškodněni všichni, pokud se nejednalo o technickou závadu. O okolnostech hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.
včera v 10:43
Načítání...