Akce v utajení: Úředníci kolkovali bankovky ve dne v noci

Praha/Bratislava – Na konci rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky proběhla logicky i měnová odluka. Jednalo se o jednu největších a zároveň nejutajovanějších akcí v čerstvě vyhlášených republikách. Česká a slovenská koruna začaly platit ve formě okolkovaných československých bankovek od 8. února 1993. O měnové odluce se v odborných kruzích diskutovalo už od roku 1992. Důvodem byla zejména odlišná ekonomická situace obou zemí a různé perspektivy jejich vývoje.

Aby se předešlo zmatkům, držela se vzájemná dohoda v tajnosti až do poslední chvíle. „Taková věc kdyby se hrála otevřeně, tak lidi budou panikařit a budou různě ukládat peníze, vybírat peníze rychle,“ podotkl Ivan Kočárník, ministr financí v letech 1992–1997. Řízením odluky a posléze i zavedením české měny byl pověřen tehdejší zástupce viceguvernéra Státní banky československé Pavel Kysilka.

Kolkovalo se i o víkednech, vzpomíná úředník

V tichosti tak z jihoamerické Bogoty putovaly do Česka kolky, které měly lidem zaručit, že svými penězi budou moct platit dál. Musely se překolkovat bankovky za 30 miliard. „Na začátku roku 1993 jsme pracovali od rána do večera. Měli jsme směny i o víkendech. Přitom bankovky kolkovali speciálně vyčlenění zaměstnanci, kteří nedělali nic jiného,“ vzpomíná vedoucí provozního odboru brněnské pobočky České národní banky Vlastimil Hasoň. Okolkovány byly bankovky vyšších hodnot (100, 500 a 1 000 Kčs), nižší bankovky byly částečně ponechány jako společné.

Kolkovaná bankovka
Zdroj: ČT24/ČNB

Každý člověk si mohl vyměnit čtyři tisíce korun, děti do patnácti let tisícovku. „Pokud měli peněz více, mohli je uložit na účty obchodních bank. Nebo si je poslat složenkou. Lidé zaplatili neokolkovanou bankovkou a za týden si vyzvedli okolkovanou,“ vypráví úředník. Do spořitelny a na poštu se tak nahrnuli Češi, kteří měli jen  čtyři dny na to, aby stokoruny a vyšší bankovky vyměnili za ty s kolkem. Bez něho se z peněz v noci na 8. února staly jen papírky, kterými se nedalo zaplatit. Ministr vnitra proto nechal na bezpečnost dohlížet dokonce i vojáky.

Vyřazené československé bankovky skončily ve skartovačkách a mince v tavicích pecích. Úplně nové peníze pak do Česka putovaly opět ze zahraničí a opět tajně. Mince ve stovkách  kontejnerů jezdily bez policejní ochrany a bez pojištění po německých dálnicích; 150 tun bankovek přiletělo letadly z britského Newcastlu. Tyto nové peníze se do oběhu pouštěly postupně, až své československé předchůdce v polovině roku 1994 nahradily úplně.

Celkově byly v Česku a na Slovensku okolkovány původní československé bankovky za přibližně 50 miliard korun. Oběživo si země rozdělily v poměru 2:1 ve prospěch Česka. Systém kolkování nebyl novinkou, použil ho již v roce 1919 ministr financí Alois Rašín, když na území s válkou rozvráceným hospodářstvím zavedl měnovou reformu.

Padesátikoruna získala v roce 1994 cenu za minci roku

Zhruba do čtyř měsíců po vyhlášení odluky byly do oběhu dány nové mince. Vzhledu bankovek se zhostil grafik Oldřich Kulhánek a rytec Miloš Ondráček. Z jejich dílny vyšly návrhy, které obstály i ve světě. Oficiálně potvrzenou krásu měla například kovová dvoubarevná padesátikoruna z roku 1993, která získala mezinárodní ocenění mince roku. První slovenská bankovka přišla do oběhu koncem srpna 1993. Autorem tamních výtvarných návrhů je malíř Josef Bubák.

Kolkovaná stokoruna
Zdroj: ČT24/ČNB

A jak oba státy z měnové odluky vyšly? Počáteční nastavený kurz 1:1 se brzy ukázal jako neudržitelný, takže už v červnu 1993 musela slovenská centrální banka devalvovat o deset procent. Předpovědi o propadu ekonomiky u východních sousedů se ale nepotvrdily. Při české měnové krizi v květnu 1997 bylo zrušeno fluktuační pásmo a pevný kurz nahrazen řízeným floatingem. Slovenská měna přešla na plovoucí kurz po devalvačních tlacích v roce 1998.

Odluka byla pro Slovensko obtížnější

Ve chvíli, kdy k rozdělení měny došlo, fungovala Národní banka v Bratislavě teprve 6 týdnů. Během nich zaměstnancům prošlo pod rukama 40 miliard, když okolkovali 120 milionů bankovek. „Opravdu se dá říct, že jsme pracovali ve dne v noci. Není to moc přehnané. Kdybychom porovnali podobné operace, které v historii proběhly v jiných státech, tak my jsme to stihli neporovnatelně rychleji,“ vzpomíná první guvernér Národní banky Slovenska Vladimír Masár.

2 minuty
20 let existence koruny tématem Událostí
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Prodloužení nabídky KHNP na dostavbu Dukovan není jisté

Prodloužení nabídky jihokorejské firmy KHNP na stavbu jaderných bloků v Dukovanech není jisté, společnost bude muset případný požadavek české strany posoudit, zvážit okolnosti a poté se rozhodne. Aktuální nabídka platí do konce června.
11:10Aktualizovánopřed 40 mminutami

Americký soud pozastavil platnost Trumpových cel

Americký federální obchodní soud pozastavil platnost cel, která prezident Donald Trump začátkem dubna uvalil na řadu zemí světa včetně Evropské unie. Podle soudu je zavádění cel pravomocí Kongresu. Bílý dům se proti rozhodnutí odvolal a jeho mluvčí zpochybnil autoritu soudu. Sídlo prezidenta má nyní deset dní na dokončení procesu zastavení tarifů. Cla budou do rozhodnutí odvolacího soudu vybírána dál, upřesnil amerikanista Jiří Pondělíček.
02:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Stát musí více investovat a inovovat, soudí šéf Hospodářské komory

Podíl investic na celkových výdajích státu dlouhodobě stagnuje. Je nutné investice navýšit, Česká republika musí být konkurenceschopná. Na čtvrtečním 37. celostátním sněmu Hospodářské komory v Praze to uvedl její prezident Zdeněk Zajíček. Stejně jako se podnikatelé neustále přizpůsobují novým trendům, i stát by měl modernizovat a inovovat, míní Zajíček.
před 3 hhodinami

Trump způsobuje cly chaos, míní Švejnar

Americký prezident Donald Trump pozastavil padesátiprocentní cla na dovoz z Evropy, nejpozději 9. července se uvidí, co bude dál. Způsobuje obrovský chaos tím, že jednoho dne cla uvalí, druhý den je oddálí, pro některé země dá vyšší, pro některé nižší, uvedl v Interview ČT24 ekonom a profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar. Cla budou mít podle něj velice silný negativní efekt na USA, protože se zvednou ceny a nastane inflace. V tomhle si myslím, že se Trump strašně přepočítává, dodal Švejnar. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 20:01

Liberty Ostrava chce koupit jediná firma, správce jedná o navýšení ceny

Závaznou nabídku na koupi zkrachovalé huti Liberty Ostrava podala jen společnost SPV Nova Hut. Jejím majitelem je někdejší ministr vnitra Martin Pecina, který deklaruje svou vůli podnik dál provozovat. Nabídnutá částka je ale podle insolvenčního správce Šimona Petáka příliš nízká. Proto chce, aby ji zájemce navýšil, řekl ve středu mluvčí insolvenčního správce Michal Štefl. Výši nabídky neupřesnil. Z jeho vyjádření ale vyplývá, že hrozí i ukončení provozu huti.
včeraAktualizovánovčera v 19:33

Tři dny před termínem není vybraná ani polovina sumy za daň z nemovitosti

Do termínu zaplacení vyměřené daně z nemovitých věcí zbývají už jen necelé tři dny. Na účet Finanční správy ale zatím přišlo jen 43 procent očekávané částky pro letošní rok. Ta se pohybuje kolem 23 miliard korun. Daň vyšší než pět tisíc korun mohou poplatníci uhradit ve dvou splátkách během roku. Více než devadesát procent lidí už daň platí bezhotovostně a dá se očekávat, že toto číslo letos ještě vzroste.
včera v 16:41

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
27. 5. 2025Aktualizováno27. 5. 2025

Kupka chce, aby se na železnici stavělo levněji, přizval proto španělské firmy

Česko podle serveru Zdopravy.cz staví úsek vysokorychlostní tratě mezi Brnem a Přerovem za vyšší cenu a uzpůsobený na nižší rychlost než jinde v Evropě. Snížení ceny si ministr dopravy Martin Kupka (ODS) slibuje od projektů PPP, které podle něj do tuzemska přivedou zahraniční kapitál i další nabídky. To dle něj povede k tomu, že se české firmy o zakázky „poperou v ostřejší konkurenci“. V Interview ČT24 Kupka řekl, že kvůli tomu do Česka přizval španělské firmy, aby mohly nastavit vlastní cenovou hladinu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
27. 5. 2025
Načítání...