Praha - Finanční krize se ze Spojených států postupně přelévá do celého světa. Ani středeční rozhodnutí americké centrální banky (Fed) o faktickém zestátnění největší pojišťovny v zemi nepřineslo kýžené ovoce a světové burzy se vrátily k poklesu. Silně klesají asijské burzy, v Moskvě se mezitím dokonce zcela přestalo obchodovat. Přední centrální banky světa ohlásily bezprecedentní společnou akci, která by měla trhy stabilizovat. V Česku už problémy světových trhů nepociťují jen investoři, krize se začíná dotýkat také podniků.
Americký Fed, Evropská centrální banka, Bank of England, Bank of Japan, Bank of Canada a centrální banka ve Švýcarsku se rozhodly napumpovat do světové ekonomiky více peněz. Banky dnes oznámily, že ve společné koordinaci zvýší nabídku dolarů na peněžních trzích, což by mělo pomoci zvýšit likviditu. Dohromady jsou připraveny uvolnit až 180 miliard dolarů, což jsou v přepočtu bezmála tři biliony korun. Dalších dvacet milionů dolarů napumpuje do moskevské burzy ruská vláda.
Burzy už zase klesají
Navzdory ohlášené injekci likvidity od centrálních bank dnes trhy pokračovaly v poklesu, pražská burza se k němu vrátila po včerejším ojedinělém posílení. Hlavní index PX dnes klesl posedmé za posledních osm obchodních dnů, a to o 0,81 procenta na 1178 bodů. Přiblížil se tak opět svému tříletému minimu. Kvůli víc než dvacetiprocentnímu propadu muselo být pozastaveno obchodování s akciemi developerů ORCO a ECM.
„Situace je opravdu velmi závažná,“ říká analytik David Marek. „Akcie jsou dnes vyprodávány jako riziková aktiva po celém světě a neodolává vůbec žádná burza. Všechny jsou strženy tou panikou, která zachvátila Wall Street a přenesla se do zbytku světa,“ dodává. Čeští investoři přišli jen za poslední týden o 350 miliard korun.
Podobným vývojem jako burza v Praze prochází také větší varšavský trh. „Situace na trhu je obtížná, ale zatím jsme nezaznamenali paniku,“ popsal stav varšavské burzy její ředitel Ludwik Sobolewski. Mezi polskými investory zatím převládá nervozita, Sobolewski přesto zůstává optimistou a věří v brzkou stabilizaci situace.
Problémy světových bank
Nejhorší výsledek za poslední tři roky ohlásily po skončení středečního obchodování americké trhy. Dow Jones, hlavní Index na Wall Street, skončil s více než čtyřprocentní ztrátou, přestože z něj byla dnes vyřazena zestátněná pojišťovna AIG. Ke dnu index stále táhne bankovní sektor.
Americké banky si v obavách o svoji likviditu v podstatě přestaly půjčovat. Do vážných problémů se naposledy dostala investiční banka Morgan Stanley, která údajně jedná o svém převzetí skupinou Wachovia Corp. Nového vlastníka hledá i spořitelna Washington Mutual. Krize má ovšem v této souvislosti i své vítěze. Bank of America a Barclays nyní získaly prosperující části svých dlouho plánovaných akvizic za zlomky původních částek. Makléř Michal Semotán se navíc domnívá, že podobné fůze přinesou trhu uklidnění.
Klid je přesně to, co na finančních trzích nyní chybí. Investoři zcela ztratili důvěru v soukromé subjekty. Nyní se orientují pouze na jisté a opatrné investice do státních dluhopisů a zlata, i když jim nemusí přinést výraznější zisky.
David Marek, analytik Patria Finance
„Krátkodobé úrokové sazby ve Spojených státech zůstávají neobvykle vysoké. Rozdíl oproti sazbě, za kterou půjčuje Fed, zůstává opravdu obrovský - nejširší od krachu v roce 1987.“
Už druhý den za sebou zůstává po největším propadu za deset let uzavřená burza v Moskvě. Investoři opouštějí ruský trh kvůli válce v Gruzii a podobně jako v USA i prohlubujícím se potížím bankovního sektoru. Ruská vláda spolu s prezidentem proto dnes slíbili podpořit akciové trhy více než 20 miliardami dolarů (přes 340 miliard korun). Přesto není jasné, zda se zítra v Moskvě obchodování rozjede.
Na nejnižší úroveň za poslední tři roky se propadla také tokijská burza. Největší ztráty zde přitom zaznamenávají finanční instituce, které jsou hlavními věřiteli zkrachovalé americké investiční banky Lehman Brothers. Třináct procent za poslední týden ztratila i burza v Pekingu.
Češi se o úspory bát nemusí
Češi se podle odborníků o své úspory bát nemusí. Problémy totiž mají především investiční banky, banky v Česku vydělávají vesměs na komerčních obchodech. „České bankovnictví má své kořeny v západní Evropě. Žádná z jejich mateřských společností není namočena do těch problémů, ve kterých se nyní potácí Wall Street,“ vysvětlil Marek. „Psychologicky je ale vytvořena nálada, kdy banky uvažují nad zpřísněním úvěrové politiky, což je ale spíše dlouhodobá záležitost,“ dodal předseda Mezinárodní obchodní komory v ČR Jaromír Drábek.
Petr Sklenář, analytik Atlantik FT:
„Česko by mělo být touto krizí přímým způsobem postiženo málo, ale nepřímý způsob, což znamená ovlivnění českých exportních firem, bude přinejmenším zaznamenání hodný,“ popsal Drábek. „Podle našich předběžných analýz poklesne český export o několik procent. Situaci může zhoršit posilování koruny, které by ještě násobilo negativní efekt,“ tvrdí předseda Asociace exportérů Jiří Grund.
Podnikatelé hlásí první problémy
Hubenější časy už ale začínají pociťovat podnikatelé, kteří hlásí problémy se sháněním zakázek. Poptávka začala klesat ve stavebnictví, automobilovém a těžebním průmyslu. Do karet českým firmám navíc nehraje ani silná koruna a zdražující energie. Marek upozorňuje, že podnikovou sféru může zprostředkovaně zasáhnout zpomalení ekonomiky eurozóny. „Například na německou ekonomiku je dnes řada českých firem navázána velmi silně a tamní problémy se takto zkrátka mohou dostat až do české ekonomiky,“ dodává analytik.
