Britské a dánské banky dostanou další pomoc od státu

Londýn - Británie se opět zaručí za špatná aktiva bank v celkové hodnotě několika miliard liber. V pořadí už druhý balík státní pomoci vláda nachystala proto, aby banky mohly půjčovat peníze, a tím se rozhýbala ekonomika sužovaná recesí. Oznámilo to dnes britské ministerstvo financí. Na podobném kroku se shodli také dánští politici. Ti napumpují do finančního sektoru 100 miliard dánských korun (v přepočtu 371 miliard Kč).

„Žádná vláda na světě by nechtěla být na našem místě. Musíme podniknout několik zásadních kroků. Pokud bychom neudělali nic, nastala by situce, že by si banky přestaly navzájem půjčovat. To by zásadně ovlivnilo obchod a situace by se ještě víc zhoršovala,“ vyzvedl význam plánu britský ministr financí Alistair Darling.

Z čeho se britská injekce skládá? 

2 minuty
Británie schválila další pomoc bankám
Zdroj: ČT24

Vícevrstvý plán má bankám zajistit dost prostředků, aby mohly zase poskytovat spotřebitelům úvěry. Britská vláda v jeho rámci zajistí nejméně 100 miliard liber na nové půjčky.

Premiér Gordon Brown:

„Nemůžeme jen sedět a nechat lidi, aby se dostali do úzkých kvůli chybám pár bankéřů!“

Banky budou muset označit své nejrizikovější úvěry a budou si je moci za poplatek pojistit u vlády proti ztrátám. Zůstanou tak zodpovědné za své původní ztráty a zároveň zabrání jejich dalšímu prohlubování, což zvýší důvěru ve finanční systém.

Prodloužit by se měl také program úvěrových garancí, který odepisuje dluhy bank, do nichž vláda vložila nový kapitál. Tato možnost zůstane otevřena do konce roku. Program navazuje na možnost výměny špatných aktiv za likvidnější, která vyprší tento měsíc.

Součástí programu bude i zvýšení státního podílu v Royal Bank of Scotland, v níž má vláda již 58 procent. Banka dnes trh šokovala oznámením, že za loňský rok očekává v důsledku finanční krize ztrátu přes 20 miliard liber. Byla by to dosud největší ztráta v britské firemní historii.


37 miliard neodvrátilo recesi

V první vlně vládní pomoci loni v říjnu vložila Británie do bank 37 miliard liber. Úvěry jsou ale stále k dispozici jen v omezené míře a ekonomické indikátory tento týden zřejmě potvrdí, že je britská ekonomika v recesi - poprvé od roku 1992.

O řešení úvěrové krize mluvili o víkendu lidé z vlády s šéfy bank. "Víme,
že základním problémem je obnova půjčování," řekl novinářům v Egyptě
britský premiér Gordon Brown.

Nová pomoc dánským bankám

Podpůrný balíček pro bankovní sektor schválil v neděli také dánský parlament. Stát uvolní 75 miliard dánských korun pro půjčky bankám v naléhavé situaci a 25 miliard pro poskytovatele hypoték. Úroky těchto úvěrů budou deset procent. Opatření předcházel krok z loňského října, kdy dánský parlament schválil vládní záruky na vklady a mezibankovní půjčky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...