Typickým příkladem obětí tohoto způsobu obchodu jsou starší lidé. A většinou i obyvatelé menších měst. Tam totiž agresivní prodejce předpokládá menší „obchodní“ rozhled budoucí oběti, a proto i menší odpor. Jen si vzpomeňte na devadesátá léta, kdy panelové domy obcházel prodejce nejmenovaného výrobce vysavačů a patro po patru vysával, vysypával „špínu a havěť“ na bílé plátno. Kdo z nás byl připraven a kdo odolal?
Skutečný příběh malíře a podobního obchodníka
Měl jsem známého, jenž se živil tímto způsobem a velmi úspěšně. Nezapomenu na okamžik, kdy při jedné návštěvě u kamaráda malíře, chtěl od něj koupit obraz. Malíř nechtěl prodat, a tak vyšrouboval cenu na několik desítek tisíc korun. Náš společný známý ani nemrknul okem a vytratil se do vsi s velkou taškou. Za hodinu byl zpět. Sice bez tašky, ale s požadovaným obnosem. Dodnes chodí kamarád malíř po vsi až po setmění, aby nepotkal ubohou oběť prodejce, ta vysavač dodnes nepoužívá. Její manžel totiž koupil o den dříve od jiného schopného obchodníka jiný, a chystal ho jako překvapení. Bylo oboustranné.
Je pochopitelné, že obchodník chce prodat, ale nesmíte se dostat do situace, kdy raději věc koupíte, abyste se prodejce zbavili. Takový způsob prodeje je totiž nezákonný. Jak nám poradil advokát Jan Válek, existuje i proti nepatřičně ovlivňujícímu a obtěžujícímu prodeji účinná obrana. „Především si nepouštějte takové návštěvy do bytu, a pokud je opravdu prodejce neodbytný, a tím myslím i telefonáty, které se opakují, kontaktujte Českou obchodní inspekci. Za nejagresivnější podání si může firma vysloužit několika milionovou pokutu. Její výše může dosáhnout až 50 milionů korun,“ popsal Válek
Prodej na dálku
Problematické bývají také obchody uzavírané prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, tedy letáky, typové dopisy, reklama v tisku s formulářovou objednávkou, katalog, internet, teleschopping a podobně. „Spotřebitel kupuje něco, co si nemohl fyzicky prohlédnout, osahat si to a komplexně zhodnotit. Mnohdy pak bývá překvapen reálným produktem, který následně obdrží,“ upozornil Válek.
Ale i pro tyto případy zákon stanoví spotřebitelům ochranu. Ukládá totiž dodavateli povinnost poskytnout spotřebiteli ještě před uzavřením smlouvy veškeré potřebné informace o dodavateli, o zboží, jeho ceně a nákladech dodání, způsobu placení a možnostech odstoupení od smlouvy.
„Pokud tak neučiní má spotřebitel právo odstoupit od uzavřené smlouvy do 3 měsícůod převzetí zboží. Navíc i v případě, že je vše ze strany dodavatele splněno, má spotřebitel právo do 14ti dnů po převzetí zboží od uzavřené smlouvy odstoupit, aniž by musel uvádět jakýkoli důvod. Důvodem může být i to, že se mu dodaná věc nebude líbit anebo, že si celý nákup prostě rozmyslí,“ dodává advokát.
Pozor na formulace ve smlouvě
Podle zákona obecně platí, že kdo přenechá věc jinému za úplatu, odpovídá za její vady. Pozor je však třeba dávat na to, zda se ve smlouvě náhodou neobjevila formulace „jak stojí a leží“. Tato formulka, byť vypadá velmi nenápadně, má účinek v tom, že způsobuje absolutní neodpovědnost prodejce za vady úplatně přenechávané věci. Proto doporučujeme se jí vždy v pozici kupujícího vyhnout.
