Únik daní do daňových rájů půjde Němcům hůře

Berlín - Německá vláda dnes schválila návrh zákona, který má výrazně omezit úniky daní do takzvaných daňových rájů. V souladu s mezinárodním bojem proti netransparentnosti bankovních systémů v nekooperativních státech tak bude mít Německo legislativní nástroj, jenž má donutit soukromé osoby a firmy německý stát podrobně informovat zejména o obchodech s finančními institucemi v těchto zemích. Zákon má mimo jiné zakotvit možnost uvalit sankce vůči fyzické nebo právnické osobě, pokud nebude v určité lhůtě schopna dokázat, že její obchody jsou z hlediska daňových povinností čisté. Stát bude mít možnost provádět daňové audity namátkově i tam, kde není žádné podezření z daňového úniku.

Návrh zákona mimo jiné říká, že jednotlivci, kteří si vydělají za rok více než 500 tisíc eur (13,6 milionu korun), musí své podrobné daňové podklady delší dobu státu automaticky poskytovat k prověření. Tuto hranici pro přísnější kontrolu nejlépe vydělávajících prosadil sociálnědemokratický (SPD) ministr financí Peer Steinbrück. Konzervativní unionistická frakce CDU/CSU navrhovala práh 750 tisíc eur.

Německý zákon je především výsledkem zvýšeného úsilí ministra Steinbrücka zabránit dalším velkým daňovým únikům poté, co bylo loni krácení a zatajování daní odhaleno u mnoha zámožných Němců včetně bývalého šéfa Deutsche Post Klause Zumwinkela. Oblíbenou destinací daňových podvodníků bylo Lichtenštejnsko.

Německé legislativní opatření zapadá do nynějšího vyvíjení mezinárodního tlaku na ty země, v nichž platí velkorysé zásady bankovního tajemství. Mnohé státy už letos projevily ochotu se jich vzdát. Na takzvané „šedé listině“ OECD zůstává 42 zemí, které sice souhlasí se zlepšením transparentnosti, ale ještě nepodepsaly příslušné dohody. Patří mezi ně například Švýcarsko, Rakousko či Lichtenštejnsko, ale i země Beneluxu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Jednání Tokia s USA o clech se zadrhla. Soul věří, že si Trumpa získá

Písemnou informaci o výši plošných cel zaváděných od srpna obdrželo od Spojených států celkem čtrnáct převážně afrických a asijských zemí. Mezi nimi jsou i američtí spojenci jako Japonsko a Jižní Korea, jimž hrozí tarif 25 procent. V případě Tokia se vyjednávání zasekla na samostatných clech na auta, z nichž prezident USA nechce ustoupit. Soul pak věří, že si šéfa Bílého domu získá díky technologiím a spolupráci v loďařském průmyslu, o kterou projevil zájem. O něco náročnější vyjednávání Washington podle analytiků vede s Pekingem.
před 2 hhodinami

Rada EU aktivovala výjimku z rozpočtových pravidel kvůli obraně

Rada Evropské unie aktivovala takzvanou národní výjimku z Paktu stability a růstu kvůli zvýšení výdajů na obranu pro patnáct zemí, včetně České republiky. Rada, která zastupuje členské státy, o tom v úterý informovala v tiskové zprávě po zasedání ministrů financí a hospodářství sedmadvacítky.
před 6 hhodinami

Zdechovský a Dostál se přeli o kauze textových zpráv Von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí návrhu na vyslovení nedůvěry. Důvodem je nezveřejněná SMS komunikace s šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Návrh, o kterém se má hlasovat ve čtvrtek 10. července, přichází v době, kdy Komise jedná se Spojenými státy o clech. Otázka důvěry se stala tématem ostré výměny mezi dvěma českými europoslanci – Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Ondřejem Dostálem (Stačilo!) v pořadu Události, komentáře, moderovaném Martinem Řezníčkem.
před 7 hhodinami

EU schválila vstup Bulharska do eurozóny

Členské státy EU prostřednictvím ministrů financí v Bruselu definitivně schválily vstup Bulharska do eurozóny od 1. ledna 2026. Dříve v úterý ho drtivou většinou podpořili poslanci Evropského parlamentu (EP). Evropská komise už na začátku června zveřejnila takzvanou konvergenční zprávu, ve které dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od příštího roku začít používat euro. Eurozóna se tak rozšíří na 21 zemí.
13:24Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Decroix a Mračková Vildumetzová debatovaly o odškodnění po výpadku elektřiny

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) připustila, že by stát mohl v některých případech kompenzovat škodu po pátečním výpadku elektřiny, který postihl Česko. Proces je však složitý. Podle senátorky a hejtmanky Karlovarského kraje Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) by měli být odškodněni všichni, pokud se nejednalo o technickou závadu. O okolnostech hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.
před 12 hhodinami

USA od srpna uvalí na Japonsko a Jižní Koreu cla 25 procent, oznámil Trump

Spojené státy od 1. srpna na dovoz z Japonska a Jižní Koreje uvalí clo ve výši 25 procent, vyplývá z dopisů adresovaných představitelům těchto zemí, jež na své síti Truth Social zveřejnil v pondělí americký prezident Donald Trump. O vyšších clech se dozvěděla i Jihoafrická republika, Malajsie a další země. Evropská unie se snaží uzavřít s USA obchodní dohodu a zvýšení tarifů tak odvrátit.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Lidé po výpadku proudu žádají náhrady za zničené spotřebiče i zkažené jídlo

V důsledku rozsáhlého pátečního výpadku proudu pojišťovny zatím evidují desítky hlášení o škodách. V případě Generali České pojišťovny se dle jejího mluvčího Jana Marka jedná zejména o poškozené nebo zničené elektrospotřebiče a znehodnocené jídlo. Lidé žádající o náhradu škody však mohou narazit na komplikace. Pojištění na riziko přepětí nebo znehodnocení potravin totiž nebývá součástí každé smlouvy. Lidé navíc musejí počítat se spoluúčastí. Některým škodám totiž mohou sami předcházet.
včera v 20:11

Mlékárna v Hodoníně skončí, výroba se přesune do Německa

Francouzská skupina Savencia uzavře koncem února 2026 mlékárnu v Hodoníně, kde vyrábí tavené sýry – například značku Apetito. Výrobu přesune do Německa. Dotkne se to stovky pracovníků. Firma to zdůvodnila poklesem poptávky po tavených sýrech. Zaměstnancům chce Savencia pomoci s hledáním nového místa. Hodonínsko mělo v květnu šestiprocentní míru nezaměstnanosti, což bylo z okresů Jihomoravského kraje nejvíce.
včera v 19:59
Načítání...