Kdo vydělá na českém mýtném - stát, nebo Kapsch?

Praha – Kauza elektronického mýtného na českých dálnicích se příští týden nejspíš pohne kupředu. Důvodem je nutnost rozhodnout, zda se přiklonit k nové variantě elektronických vinět, které loni schválili i poslanci, nebo zůstat u starých papírových dálničních známek. Ty by se totiž musely objednat nejpozději do konce června. Proto odstupující ministr dopravy Gustáv Slamečka rozhodne o koupi čtyř milionů nových elektronických vinět už příští úterý, píšou dnešní Hospodářské noviny. Nově vznikající koalice se změnou nesouhlasí, protože na ni stát nejspíš hodně prodělá, a nechala se slyšet, že se přechodu na nový systém platby pokusí zabránit. Přesto se ministr Slamečka rozhodl jednat, protože je prý potřeba ctít zákon.

O projektu se sice už rozhodlo loni, přesto na povrch vyplulo mnoho souvislostí, které poukazují na zásadní nedostatky celého projektu. Tou nejzásadnější chybou je, že na nových vinětách v době vysokého rozpočtového schodku Česko prodělá. Systém bude v prvních letech ztrátový a do roku 2016, kdy má životnost elektronických vinět končit, podle experta Petra Moose z Dopravní fakulty ČVUT Česká republika prodělá mezi devíti a jedenácti miliardami korun.

Firma, která miliardovou zakázku dostane, naopak výrazně vydělá

24 minut
Brífink ČSSD
Zdroj: ČT24

Slamečkův mluvčí Karel Hanzelka pro Hospodářské noviny

„Dne 22. června rozhodneme, zda se vypíše tendr, nebo zda zakázku zadáme konkrétní firmě.“

Konkrétní firmou Hanzelka myslí rakouskou společnost Kapsch, která pro bývalého ministra dopravy Aleše Řebíčka studii na zavedení elektronických vinět v České republice zpracovala. Kapsch státu slibuje mnoho výhod. Půjde podle něj například o zavedení kilometrových plateb osobních aut, s tím ale žádný zákon zatím nepočítá. Dalším plusem má být klouzavá platnost a možnost přenosu viněty z jednoho automobilu do druhého. Viněty také půjde nabíjet v síti čerpacích stanic a pošt, ale i po internetu nebo mobilem. Viněty také dále budou moci sloužit jako elektronické peněženky pro platbu za palivo nebo parkování.

Proti ale stále stojí řada nevýhod. Podle Ředitelství silnic a dálnic budou viněty ročně stát 1,6 miliardy korun, další miliardy stát zaplatí za přechod na nový systém. Výroba a distribuce papírových nálepek přitom stát přijde na zhruba 200 milionů ročně. Pokud by platil odhad ředitelství, stát by za šest let přišel o 8,4 miliardy příjmů. Nemalým minusem je i vpád do soukromí Čechů. Stát totiž díky vinětám bude přesně vědět, kde se automobil pohybuje. To je podle předsedy ODS Petra Nečase zcela nepřípustné.

ČSSD: Viněty (zatím) nepodpoříme

Sociální demokraté chtějí příští týden předložit ve sněmovně návrh na zrušení nebo alespoň několikaletý odklad spuštění systému elektronických vinět. Místopředseda strany Bohuslav Sobotka současně vyzval ostatní parlamentní politické strany k tomu, aby tento návrh podpořily ve zrychleném řízení.

Dle Sobotky posudky odborníků dokazují, že stát by mohl zavedením tohoto projektu přijít za prvních šest let životnosti systému o 9 až 11 miliard korun. Roční náklady na provoz elektronických vinět by se pak měly pohybovat kolem 1,6 miliardy korun, a to bez započtení nákladů na samotné spuštění systému. Stát by pak kvůli vinětám přicházel o 1,4 miliardy korun ročně.

Někteří odborníci si myslí, že na vinětách vydělá jen firma Kapsch

Jde navíc o zcela unikátní způsob vybírání dálničních poplatků, který nikde jinde na světě nefunguje. Evropa se nám kvůli návrhu navíc před dvěma lety, kdy ji expert ministerstva dopravy v Bruselu prezentoval, vysmála s tím, zda systém prezentuje za Česko, nebo za firmu Kapsch.

Původně mělo o mýtný systém zájem zhruba deset největších světových hráčů. Nakonec ale vše skončilo u firmy Kapsch a podezření na korupci ani po letech neslábnou. Ostatní společnosti si totiž účast v tendru velmi rychle rozmyslely. Jako důvod uvedly neprůhlednost celé zakázky. Kapsch zatím v souvislosti s tendrem získal zakázky za 30 miliard korun a nyní se mu rýsuje dalších 8,5 miliardy za elektronické viněty.

Zavádění mýtného má v Česku dlouhou historii

První návrh zavedení mýtného pro kamiony podal v roce 2005 tehdejší ministr dopravy Milan Šimonovský. Firma Kapsch se na scénu dostala až o rok později, když vyhrála zakázku na vybudování mýtného a jeho provoz na dalších deset let za 22 miliard korun. V lednu 2007 byl systém mýtného spuštěn pro vozidla nad 12 tun. V dalším roce Kapsch vypracovala studii na zavedení elektronických vinět a v červnu už poslanec ODS Oldřich Vojíř návrh předložil ve sněmovně. Přesně o rok později byl návrh schválen a nyní ministerstvo dopravy rozhoduje, jestli na elektronické viněty vypíše tendr.

Elektronické viněty – změna pro řidiče

Řidiči by si nově na sklo připevňovali místo nálepky krabičku o velikosti kreditní karty, která nebude mít vztah k žádné osobě ani autu. Cena ročního nabití zůstane stejná, a po dálnicích se tak bude jezdit i nadále za 1 200 korun. Viněta bude však navíc ochráněna vratnou zálohou 500 korun. Experti ale tvrdí, že by se viněty vyplatily pouze v případě, že by jeden ujetý kilometr stál korunu a padesát haléřů, což by cestování prodražilo všem, kteří po dálnici ujedou více než 800 kilometrů ročně. O osudu vinět však rozhodne stejně až nová vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...