Kdo vydělá na českém mýtném - stát, nebo Kapsch?

Praha – Kauza elektronického mýtného na českých dálnicích se příští týden nejspíš pohne kupředu. Důvodem je nutnost rozhodnout, zda se přiklonit k nové variantě elektronických vinět, které loni schválili i poslanci, nebo zůstat u starých papírových dálničních známek. Ty by se totiž musely objednat nejpozději do konce června. Proto odstupující ministr dopravy Gustáv Slamečka rozhodne o koupi čtyř milionů nových elektronických vinět už příští úterý, píšou dnešní Hospodářské noviny. Nově vznikající koalice se změnou nesouhlasí, protože na ni stát nejspíš hodně prodělá, a nechala se slyšet, že se přechodu na nový systém platby pokusí zabránit. Přesto se ministr Slamečka rozhodl jednat, protože je prý potřeba ctít zákon.

O projektu se sice už rozhodlo loni, přesto na povrch vyplulo mnoho souvislostí, které poukazují na zásadní nedostatky celého projektu. Tou nejzásadnější chybou je, že na nových vinětách v době vysokého rozpočtového schodku Česko prodělá. Systém bude v prvních letech ztrátový a do roku 2016, kdy má životnost elektronických vinět končit, podle experta Petra Moose z Dopravní fakulty ČVUT Česká republika prodělá mezi devíti a jedenácti miliardami korun.

Firma, která miliardovou zakázku dostane, naopak výrazně vydělá

24 minut
Brífink ČSSD
Zdroj: ČT24

Slamečkův mluvčí Karel Hanzelka pro Hospodářské noviny

„Dne 22. června rozhodneme, zda se vypíše tendr, nebo zda zakázku zadáme konkrétní firmě.“

Konkrétní firmou Hanzelka myslí rakouskou společnost Kapsch, která pro bývalého ministra dopravy Aleše Řebíčka studii na zavedení elektronických vinět v České republice zpracovala. Kapsch státu slibuje mnoho výhod. Půjde podle něj například o zavedení kilometrových plateb osobních aut, s tím ale žádný zákon zatím nepočítá. Dalším plusem má být klouzavá platnost a možnost přenosu viněty z jednoho automobilu do druhého. Viněty také půjde nabíjet v síti čerpacích stanic a pošt, ale i po internetu nebo mobilem. Viněty také dále budou moci sloužit jako elektronické peněženky pro platbu za palivo nebo parkování.

Proti ale stále stojí řada nevýhod. Podle Ředitelství silnic a dálnic budou viněty ročně stát 1,6 miliardy korun, další miliardy stát zaplatí za přechod na nový systém. Výroba a distribuce papírových nálepek přitom stát přijde na zhruba 200 milionů ročně. Pokud by platil odhad ředitelství, stát by za šest let přišel o 8,4 miliardy příjmů. Nemalým minusem je i vpád do soukromí Čechů. Stát totiž díky vinětám bude přesně vědět, kde se automobil pohybuje. To je podle předsedy ODS Petra Nečase zcela nepřípustné.

ČSSD: Viněty (zatím) nepodpoříme

Sociální demokraté chtějí příští týden předložit ve sněmovně návrh na zrušení nebo alespoň několikaletý odklad spuštění systému elektronických vinět. Místopředseda strany Bohuslav Sobotka současně vyzval ostatní parlamentní politické strany k tomu, aby tento návrh podpořily ve zrychleném řízení.

Dle Sobotky posudky odborníků dokazují, že stát by mohl zavedením tohoto projektu přijít za prvních šest let životnosti systému o 9 až 11 miliard korun. Roční náklady na provoz elektronických vinět by se pak měly pohybovat kolem 1,6 miliardy korun, a to bez započtení nákladů na samotné spuštění systému. Stát by pak kvůli vinětám přicházel o 1,4 miliardy korun ročně.

Někteří odborníci si myslí, že na vinětách vydělá jen firma Kapsch

Jde navíc o zcela unikátní způsob vybírání dálničních poplatků, který nikde jinde na světě nefunguje. Evropa se nám kvůli návrhu navíc před dvěma lety, kdy ji expert ministerstva dopravy v Bruselu prezentoval, vysmála s tím, zda systém prezentuje za Česko, nebo za firmu Kapsch.

Původně mělo o mýtný systém zájem zhruba deset největších světových hráčů. Nakonec ale vše skončilo u firmy Kapsch a podezření na korupci ani po letech neslábnou. Ostatní společnosti si totiž účast v tendru velmi rychle rozmyslely. Jako důvod uvedly neprůhlednost celé zakázky. Kapsch zatím v souvislosti s tendrem získal zakázky za 30 miliard korun a nyní se mu rýsuje dalších 8,5 miliardy za elektronické viněty.

Zavádění mýtného má v Česku dlouhou historii

První návrh zavedení mýtného pro kamiony podal v roce 2005 tehdejší ministr dopravy Milan Šimonovský. Firma Kapsch se na scénu dostala až o rok později, když vyhrála zakázku na vybudování mýtného a jeho provoz na dalších deset let za 22 miliard korun. V lednu 2007 byl systém mýtného spuštěn pro vozidla nad 12 tun. V dalším roce Kapsch vypracovala studii na zavedení elektronických vinět a v červnu už poslanec ODS Oldřich Vojíř návrh předložil ve sněmovně. Přesně o rok později byl návrh schválen a nyní ministerstvo dopravy rozhoduje, jestli na elektronické viněty vypíše tendr.

Elektronické viněty – změna pro řidiče

Řidiči by si nově na sklo připevňovali místo nálepky krabičku o velikosti kreditní karty, která nebude mít vztah k žádné osobě ani autu. Cena ročního nabití zůstane stejná, a po dálnicích se tak bude jezdit i nadále za 1 200 korun. Viněta bude však navíc ochráněna vratnou zálohou 500 korun. Experti ale tvrdí, že by se viněty vyplatily pouze v případě, že by jeden ujetý kilometr stál korunu a padesát haléřů, což by cestování prodražilo všem, kteří po dálnici ujedou více než 800 kilometrů ročně. O osudu vinět však rozhodne stejně až nová vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
před 9 hhodinami

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
před 10 hhodinami

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
před 11 hhodinami

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vyšší mýto dle Mátla zaplatí dva kilometry nové dálnice. Pocítí to zákazníci, varují dopravci

Vláda schválila zvýšení mýtných poplatků pro nákladní auta od začátku příštího roku. Náklady se promítnou do cen, varoval v Událostech, komentářích prezident Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Josef Melzer. Šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl řekl, že jde o určité navýšení rozpočtu, ale už nyní se podle něj staví dálnice rychleji než v přechozích letech.
před 17 hhodinami

Bílý dům zveřejnil akční plán pro AI. Chce dosáhnout „globální dominance“

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zveřejnila plán politiky v oblasti umělé inteligence (AI), který definuje priority USA k dosažení „globální dominance“ v tomto odvětví. Plán počítá například s exportem americké technologie AI do zahraničí a s tvrdým postupem proti státním zákonům, které jsou považovány za příliš restriktivní a brání jejímu rozvoji.
23. 7. 2025
Načítání...