EU chce svým členům znepříjemnit rozpočtovou neukázněnost

Brusel - Bič na zkrocení dluhů z pera bruselských úředníků je na světě. Evropská komise zveřejnila návrh na zpřísnění sankcí za porušení rozpočtových pravidel EU pro země eurozóny. Státy, které překročí roční rozpočtový deficit ve výši tří procent hrubého domácího produktu, mají podle představ Bruselu zaplatit až 0,2 procenta HDP. Pokud by Česko platilo evropskou jednotnou měnou, znamenalo by to v jeho případě pokutu vyšší než sedm miliard korun. Sankce mají nově platit i pro země, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP a nijak nepracují na jeho snížení. Toto kritérium přitom existuje již řadu let, ale na jeho dodržování unie nikdy příliš nedbala, protože jej překračuje značná část členských států.

Hříšníkům se peníze mohou vrátit, když se budou snažit

Pokuty pro země eurozóny mají být automatické a zastavit je může jen nesouhlas kvalifikované většiny ministrů financí. Případní rozpočtoví hříšníci ale budou mít poměrně velkou šanci na vrácení peněz, pokud se budou snažit nadměrné rozpočtové schodky a celkové zadlužení napravit.

5 minut
Telefonát Evy Hrnčířové
Zdroj: ČT24

Mechanismus sankcí bude rozdělený do tří fází

1. fáze: Stát neplní svá rozpočtová předsevzetí. Do Bruselu bude proto muset složit vklad ve výši 0,2 procenta HDP. Z tohoto vkladu bude však Brusel státu účtovat úroky.

2. fáze: EU je nucena proti zemi přijmout některá nápravná opatření. Úroky vkladu se proto rozdělí mezi členské státy.

3. fáze: Provinilci se nepodaří napravit vlastní hospodaření. Peníze tak propadnou unii.

Europoslanec Richard Falbr (ČSSD) s uvalováním sankcí souhlasí. Tvrdí, že „bez sankcí jsou pravidla k ničemu“. Dodává, že jsou vlády odpovědné za to, že schodky vznikly, proto by je unie měla za tuto nezodpovědnost trestat. Vracení peněz za nápravu se mu příliš nezamlouvá. Podle něho si vláda byla už předem vědoma toho, co dělá, tak by měla nést následky. „Tlak, pod nímž jsme se ocitli během krize, jasně ukázal, že více než kdykoliv jindy platí známá pravda, že nic není zadarmo. Ani schodkové hospodaření není zadarmo,“ uvedl šéf Evropské komise José Barroso.

Evropská komise bude nově sledovat i nerovnováhy v eurozóně a bude nutit členské státy k jejich nápravě. Při neúspěchu na státy čeká pokuta ve výši 0,1 procenta HDP. Jde především o státy, které rychle ztrácí konkurenceschopnost. Z návrhu komise ale vyplývá, že Brusel by nejspíš chtěl postihovat i země, které například vykazují obrovské přebytky zahraničního obchodu, tedy například Německo. Takový návrh má ovšem velmi malé šance na úspěch.

Členské státy se podobným sankcím brání zuby nehty

Předchozí dva pokusy o to mít nějaký systém, který bude tlačit země do toho, aby se ve fiskální oblasti chovaly zodpovědně, selhaly. „Prvním pokusem byl původní Pakt stability a růstu, který doplatil na to, že ho začaly porušovat Francie a Německo. Posléze vznikl takzvaný 'inteligentnější pakt' podle tehdejšího předsedy Evropské komise, který ale také nezafungoval,“ prohlásil ekonom Luděk Niedermayer.

Otázkou zůstává, zda s novým návrhem budou souhlasit členské státy EU. Rozpory se objevují již nyní, Francie například žádá, aby rozhodnutí o uvalení pokut mohl zvrátit jen souhlas prosté většiny ministrů financí. Sankce se Česka týkat nebudou, Slovensko by ale za své hříchy zaplatilo. Náš soused by v případě nezodpovědné rozpočtové politiky zaplatil zhruba 126 milionů eur, tedy asi 3,15 miliardy korun.

Provinilců má unie víc než dost

ekonom Luděk Niedermayer

„Deska si zaslouží pokutu všechny země - za to, jak hospodařily v těch dobrých dobách.“

Provinilců počítá Brusel k dnešnímu dni celou řadu. Největší dluhy má Itálie. Hned za ní Řecko a Belgie. Stranou nezůstávají ani velké ekonomiky jako Německo a Francie. Ta posledně jmenovaná by podle BBC za svoje minusové hospodaření zaplatila pokutu v přepočtu skoro 10 miliard korun.

Sankce by se ale již brzy mohly týkat i České republiky. Pro země mimo eurozónu by totiž měla komise sankce navrhnout až časem. Dá se ale předpokládat, že budou o něco mírnější a zaměří se především na příliv evropských dotací, což dnes částečně potvrdil i eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Olli Rehn. „Pokud budeme muset přistoupit k uvalení sankcí, tak země eurozóny budou platit rovnou ze své pokladny. Režim pro celou EU by pak fungoval tak, že přiměřeně omezíme příliv dotací,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bílý dům zveřejnil akční plán pro AI. Chce dosáhnout „globální dominance“

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zveřejnila plán politiky v oblasti umělé inteligence (AI), který definuje priority USA k dosažení „globální dominance“ v tomto odvětví. Plán počítá například s exportem americké technologie AI do zahraničí a s tvrdým postupem proti státním zákonům, které jsou považovány za příliš restriktivní a brání jejímu rozvoji.
před 3 hhodinami

Trump oznámil obchodní dohodu s Japonskem

Americký prezident Donald Trump v úterý večer (v noci na středu SELČ) oznámil obchodní dohodu s Japonskem. Na jejím základě podle něj asijská země investuje ve Spojených státech 550 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 11,5 bilionu korun) a bude platit takzvané reciproční clo ve výši patnácti procent.
05:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

V bitcoinové kauze není zatím nikdo obviněn, stát kryptoměny stále drží

Policie zatím v bitcoinové kauze, které státu daroval Tomáš Jiřikovský odsouzený dříve za drogy a zpronevěru, nikoho neobvinila. Prověřování ale nadále pokračuje pod dohledem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Po jednání senátního bezpečnostního výboru to uvedl olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun. Státu podle ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) zatím žádná škoda nevznikla. Kupující však chtějí zpět své peníze a dokončit obchody podle původní dohody.
včeraAktualizovánovčera v 20:11

České firmy se na dostavbě Dukovan zapojí z víc než 60 procent, míní Vlček

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) si myslí, že zapojení českých firem do dostavby jaderné elektrárny Dukovany bude ještě větší než 60 procent. Není to jen o konkrétním procentuálním zapojení, tím projektem jim vytvoříme podmínky, jak můžou české technologie exportovat i na další trhy, prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle Vlčka je nepochybné, že některé věci si Korejci budou dodávat sami. S ohledem na strategičnost a důležitost projektu uvedl, že ať přijde jakákoliv vláda, jenom blázen by ho zastavil.
včera v 19:38

Evropským lídrem v těžbě ropy a plynu je Norsko. Promluvit do ní může i Polsko

Norsko patří mezi přední evropské producenty ropy a zemního plynu – toho zajišťuje téměř třetinu z veškerého dovozu do Evropské unie. V budoucnu by svou těžbu mělo rozšířit také například Rumunsko. Do produkce těchto surovin může promluvit i Polsko, u jehož pobřeží bylo objeveno zřejmě významné ložisko ropy a plynu. Kritika ohledně polských plánů s nalezištěm se však už ozývá z Německa.
včera v 18:12

ČD Cargo propustí až sedm set lidí a sešrotuje další vozy

Český nákladní dopravce ČD Cargo plánuje propustit do konce roku až 700 zaměstnanců, tedy více než desetinu celkového počtu, uvedl v úterý na síti X předseda představenstva a výkonný ředitel firmy Tomáš Tóth. Firma se podle něj musí připravit na výrazný pokles přepravy. Dané problémy podle Federace strojvůdců ČR nelze řešit jen propouštěním zaměstnanců, preferuje strukturální změny ve fungování celého podniku.
včeraAktualizovánovčera v 14:20

Neznalost úvěrů vede k zadlužení, rizikové jsou hlavně nebankovní půjčky

Nedostatečné znalosti o půjčkách, malá orientace v rizicích a narůstající potíže se splácením. Nový průzkum agentury Behavio pro projekt „Neplať úroky“ ukázal, že do dluhových pastí se stále častěji dostávají nejen nízkopříjmové domácnosti, ale i mladí lidé a příslušníci střední třídy. Nejrizikovější jsou přitom půjčky od nebankovních společností. Situaci potvrzují právníci, poradny i sociální pracovníci.
včera v 06:30

Korejci zvažují kvůli Dukovanům žalobu na EDF

Jihokorejská společnost KHNP, která vyhrála tendr na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, zvažuje podání žaloby na EDF. Právě firma z Francie totiž tendr napadla a soud pak svým rozhodnutím podpis smlouvy odložil, což projekt zdrželo o měsíc. „Tuto záležitost považujeme za velmi vážnou a v současné době zvažujeme všechny možné právní a strategické kroky,“ sdělila mluvčí KHNP Lisa Kim. O dalším postupu bude rozhodovat i ČEZ, který již dříve upozorňoval na možné vysoké škody v případě pozdržení projektu. Na kolik přesně měsíční posun vyšel, zatím není jasné.
21. 7. 2025
Načítání...