Americká vláda mohla krizi předejít, místo toho ji zhoršila

Washington - Podle vyšetřování zvláštní komise Kongresu nebyla americká vláda připravená na finanční krizi a nedůslednou reakcí na ni jen zvýšila nejistotu a paniku na trzích. Krizi šlo podle komise předejít. Ovšem ve Spojených státech selhal dozor nad trhem, i když měl nástroje k tomu, aby finanční krizi zabránil. Po několikaměsíčním vyšetřování podle komise byly dalšími faktory, které k ní přispěly, chyby manažerů a bezhlavé riskování na Wall Streetu.

„Krize byla výsledkem lidské činnosti i nečinnosti. Nemohla za ni matka příroda či selhání počítačových modelů. Kapitáni finančního světa a veřejní hlídači finančního systému ignorovali varování a neptali se na rostoucí rizika v systému, který je nezbytný pro prosperitu Američanů, ani se je nesnažili pochopit či řídit. Šlo o velké selhání, ne o klopýtnutí,“ uvádí zpráva.


Vyšetřovatelé zdůrazňují, že na krizi mají svůj podíl hned dvě americké vlády, americká centrální banka a další regulační úřady. Společně dopustily vznik katastrofální směsi: poskytování podřadných hypoték, nadměrného seskupování a prodávání půjček investorům a riskantních sázek na cenné papíry založené na těchto půjčkách. Komise zároveň obviňuje několik finančních institucí z chamtivosti, pošetilosti či směsi obou těchto vlastností.

Kritika míří na všechny strany: Greenspana a Bernankeho, Bushe i Clintona

Kritika závěrečné zprávy se snáší mimo jiné i na někdejšího šéfa americké centrální banky Alana Greenspana i jeho současného nástupce Bena Bernankeho. Zatímco první dopustil v čele Fedu zamoření trhu toxickými hypotékami, druhý krizi nepředpovídal, byť pak hrál klíčovou roli v reakci na ni.

Komise uvádí, že selhala i vláda předchozího republikánského prezidenta George Bushe, když na propukající krizi reagovala rozporně. Zachránila sice na jaře 2008 banku Bear Stearns, pak ale nechala v září téhož roku zkolabovat finanční ústav Lehman Brothers. Jeho pád se považuje za okamžik, kdy krize vypukla naplno. Bushova vláda tak podle komise přispěla k nejistotě a panice na trzích.

Svůj podíl viny ale nesou i demokraté, vyplývá ze zprávy. Může za to především rozhodnutí administrativy někdejšího prezidenta Billa Clintona vyloučit z regulace deriváty „obchodované přes přepážku“, tedy přímou dohodou dvou stran mimo burzu. Podle komise šlo o „klíčový bod obratu na cestě k finanční krizi“.

Výsledky vyšetřování podpořili jen demokratičtí členové komise

Výsledky svých šetření zveřejnila desetičlenná komise, která vznikla v roce 2009, v téměř šestisetstránkové knize. Základem publikace jsou její slyšení, na kterých vystoupilo více než 700 svědků. Závěry komise ale znehodnocují rozpory mezi jejími členy. Podpořilo je jenom šest členů, které nominovala demokratická strana. Naopak nesouhlasí s nimi čtyři republikánští členové.

Start finanční krize znamenal kolaps na americkém trhu s bydlením. Ten díky provázanosti finančních trhů rychle přerostl hranice Spojených států a byl příčinou krachu či vážných problémů mnoha bank a paniky. Krize stáhla americkou i další ekonomiky do recese. V USA způsobila nejhlubší hospodářskou krizi od 30. let minulého století a její důsledky jsou dodnes celosvětové.

  • Wall Street autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1006/100527.jpg
  • Americké nemovitosti zdroj: foreclosurewarehouse.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2050/204973.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA zavádí další cla, dotknou se zboží z Brazílie nebo Iráku

Americký prezident Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro osm dalších zemí. Je mezi nimi například Brazílie, za importy z jihoamerické země se bude platit 50procentní clo. Ve výši 30 procent pak budou cla na zboží z Alžírska, Iráku, Libye a Srí Lanky. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil Trump 25procentní clo a zboží z Filipín čeká celní přirážka 20 procent. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu, Evropská unie mezi novými cly nefiguruje. Ke stejnému datu zavádí Bílý dům také 50procentní cla na dovoz mědi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vysoké školy dostanou miliardy na navýšení počtu studentů zdravotnických oborů

Vláda ve středu schválila vysokým školám 12,8 miliardy korun na navýšení počtu studentů zdravotnických nelékařských oborů na období dvanácti let. Do roku 2037 by tak mělo přibýt více než 22 tisíc absolventů těchto oborů, zejména zdravotních sester. Po jednání kabinetu to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení částí konsolidačního balíčku

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů vedených Michaelem Canovem (SLK) na zrušení některých částí vládního konsolidačního balíčku. Senátoři napadli pět částí, které podle nich nesměřují ke konsolidaci či porušují pravidla legislativního procesu, protože jde o takzvané přílepky. Kritizovali i zrušení třicetiprocentního podílu na výnosu z internetových a nelegálních hazardních her s tím, že porušuje právo obcí na samosprávu. Jejich argumenty ale ÚS nevyslyšel.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Valorizace penzí kompenzuje růst cen, říká Jurečka. Juchelka kritizuje její úpravu

Zvýšení důchodů plně kompenzuje zdražování, protože se valorizuje o inflační nárůst, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě o výši penzí a jejich růstu. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Aleše Juchelky (ANO) je ale zároveň nárůst jen o jednu třetinu růstu reálných mezd nedostačující, dříve šlo o polovinu. V Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou hosté hovořili také o důchodové reformě a nezaměstnanosti.
před 20 hhodinami

Až čtvrtinu klientů tvoří cizinci, hlásí makléři. Kupují i byty na sídlištích

Cizinci mají velký zájem o tuzemské byty, především v Praze a Brně. Podle developerů i realitních makléřů je čtvrtina až pětina jejich klientů ze zahraničí. Ještě donedávna vyhledávali především nové a zrekonstruované bydlení poblíž centra. Teď se zajímají i o sídliště v okrajových částech měst.
včera v 06:00

Jednání Tokia s USA o clech se zadrhla. Soul věří, že si Trumpa získá

Písemnou informaci o výši plošných cel zaváděných od srpna obdrželo od Spojených států celkem čtrnáct převážně afrických a asijských zemí. Mezi nimi jsou i američtí spojenci jako Japonsko a Jižní Korea, jimž hrozí tarif 25 procent. V případě Tokia se vyjednávání zasekla na samostatných clech na auta, z nichž prezident USA nechce ustoupit. Soul pak věří, že si šéfa Bílého domu získá díky technologiím a spolupráci v loďařském průmyslu, o kterou projevil zájem. O něco náročnější vyjednávání Washington podle analytiků vede s Pekingem.
8. 7. 2025

Rada EU aktivovala výjimku z rozpočtových pravidel kvůli obraně

Rada Evropské unie aktivovala takzvanou národní výjimku z Paktu stability a růstu kvůli zvýšení výdajů na obranu pro patnáct zemí, včetně České republiky. Rada, která zastupuje členské státy, o tom v úterý informovala v tiskové zprávě po zasedání ministrů financí a hospodářství sedmadvacítky.
8. 7. 2025

Zdechovský a Dostál se přeli o kauze textových zpráv Von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí návrhu na vyslovení nedůvěry. Důvodem je nezveřejněná SMS komunikace s šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Návrh, o kterém se má hlasovat ve čtvrtek 10. července, přichází v době, kdy Komise jedná se Spojenými státy o clech. Otázka důvěry se stala tématem ostré výměny mezi dvěma českými europoslanci – Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Ondřejem Dostálem (Stačilo!) v pořadu Události, komentáře, moderovaném Martinem Řezníčkem.
8. 7. 2025
Načítání...