Americká vláda mohla krizi předejít, místo toho ji zhoršila

Washington - Podle vyšetřování zvláštní komise Kongresu nebyla americká vláda připravená na finanční krizi a nedůslednou reakcí na ni jen zvýšila nejistotu a paniku na trzích. Krizi šlo podle komise předejít. Ovšem ve Spojených státech selhal dozor nad trhem, i když měl nástroje k tomu, aby finanční krizi zabránil. Po několikaměsíčním vyšetřování podle komise byly dalšími faktory, které k ní přispěly, chyby manažerů a bezhlavé riskování na Wall Streetu.

„Krize byla výsledkem lidské činnosti i nečinnosti. Nemohla za ni matka příroda či selhání počítačových modelů. Kapitáni finančního světa a veřejní hlídači finančního systému ignorovali varování a neptali se na rostoucí rizika v systému, který je nezbytný pro prosperitu Američanů, ani se je nesnažili pochopit či řídit. Šlo o velké selhání, ne o klopýtnutí,“ uvádí zpráva.


Vyšetřovatelé zdůrazňují, že na krizi mají svůj podíl hned dvě americké vlády, americká centrální banka a další regulační úřady. Společně dopustily vznik katastrofální směsi: poskytování podřadných hypoték, nadměrného seskupování a prodávání půjček investorům a riskantních sázek na cenné papíry založené na těchto půjčkách. Komise zároveň obviňuje několik finančních institucí z chamtivosti, pošetilosti či směsi obou těchto vlastností.

Kritika míří na všechny strany: Greenspana a Bernankeho, Bushe i Clintona

Kritika závěrečné zprávy se snáší mimo jiné i na někdejšího šéfa americké centrální banky Alana Greenspana i jeho současného nástupce Bena Bernankeho. Zatímco první dopustil v čele Fedu zamoření trhu toxickými hypotékami, druhý krizi nepředpovídal, byť pak hrál klíčovou roli v reakci na ni.

Komise uvádí, že selhala i vláda předchozího republikánského prezidenta George Bushe, když na propukající krizi reagovala rozporně. Zachránila sice na jaře 2008 banku Bear Stearns, pak ale nechala v září téhož roku zkolabovat finanční ústav Lehman Brothers. Jeho pád se považuje za okamžik, kdy krize vypukla naplno. Bushova vláda tak podle komise přispěla k nejistotě a panice na trzích.

Svůj podíl viny ale nesou i demokraté, vyplývá ze zprávy. Může za to především rozhodnutí administrativy někdejšího prezidenta Billa Clintona vyloučit z regulace deriváty „obchodované přes přepážku“, tedy přímou dohodou dvou stran mimo burzu. Podle komise šlo o „klíčový bod obratu na cestě k finanční krizi“.

Výsledky vyšetřování podpořili jen demokratičtí členové komise

Výsledky svých šetření zveřejnila desetičlenná komise, která vznikla v roce 2009, v téměř šestisetstránkové knize. Základem publikace jsou její slyšení, na kterých vystoupilo více než 700 svědků. Závěry komise ale znehodnocují rozpory mezi jejími členy. Podpořilo je jenom šest členů, které nominovala demokratická strana. Naopak nesouhlasí s nimi čtyři republikánští členové.

Start finanční krize znamenal kolaps na americkém trhu s bydlením. Ten díky provázanosti finančních trhů rychle přerostl hranice Spojených států a byl příčinou krachu či vážných problémů mnoha bank a paniky. Krize stáhla americkou i další ekonomiky do recese. V USA způsobila nejhlubší hospodářskou krizi od 30. let minulého století a její důsledky jsou dodnes celosvětové.

  • Wall Street autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1006/100527.jpg
  • Americké nemovitosti zdroj: foreclosurewarehouse.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2050/204973.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
před 16 hhodinami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
včera v 07:00

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
včera v 06:00

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025
Načítání...