Temelín pojme i obří reaktory

Praha – V jaderné elektrárně Temelín můžou vyrůst dva obří reaktory, každý o výkonu 1 600 megawattů. Ukázal to průzkum společnosti ČEZ, který zkoumal možnosti jejich zapojení a vliv na přenosové sítě. Až dosud se přitom odborníci domnívali, že stavět v Temelíně tak velké reaktory reálné není. Pokud by se ČEZ rozhodl tyto bloky vybudovat, Česko by se mohlo stát jednou mála zemí vedle Francie, Finska, Číny a Japonska, kde by vyrostly reaktory tak vysokého výkonu. V dnešním vydání o tom píše deník E15.

V Temelíně dnes fungují dva tisícimegawattové bloky. „Náš průzkum ukázal, že výkon Temelína by bylo možné případně rozšířit o 3 200 megawattů. Vzhledem k velikosti těchto bloků jsme museli zkoumat možnosti jejich zapojení do přenosové sítě, možnosti jejich chlazení, a také to, kde přesně by mohly být postaveny. Zjistili jsme, že neexistují žádná omezení,“ řekl E15 ředitel investiční divize ČEZ Peter Bodnár.

Výsledek průzkumu je dobrou zprávou hlavně pro francouzskou společnost Areva, která velké bloky EPR nabízí. Má jistotu, že její nabídka v konkurenci dalších uchazečů o dostavbu Temelína nebude nevýhodou. „Ve výběrovém řízení se rozhodneme pro nejlepší řešení podle jiných kritérií, velikost bloků může být různá,“ řekl deníku Bodnár. Další uchazeči o dostavbu Temelína nabízejí reaktory, jejichž výkon bude o 400 až 500 megawattů nižší.

Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová potvrdila, že velikost reaktorů nemá nepříznivé dopady na jejich bezpečnost. „Z hlediska toho, co je naší starostí, je blok EPR srovnatelný s dalšími dvěma kandidáty,“ řekla Drábová.

Velké bloky by prodražily vedení o miliardy

Volba větších bloků Arevy by znamenala vyšší náklady pro operátora přenosové soustavy ČEPS, který by musel zdvojit elektrické vedení z temelínského Kočína do Přeštic u Plzně (116 kilometrů) a z Mírovky u Havlíčkova Brodu do Čebína u Boskovic (88,5 kilometru). Nové vedení by stálo třináct miliard korun oproti osmi miliardám v případě, že by vyhrál někdo z konkurentů Arevy.

Do tendru na dostavbu Temelína se přihlásily americká firma Westinghouse, francouzská společnost Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress. Rozhodnutí o výběru dodavatele má padnout na jaře roku 2013. Nové bloky elektrárny by v tom případě mohly začít fungovat mezi lety 2020 a 2025. Náklady na jejich výstavbu se odhadují na několik set miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení částí konsolidačního balíčku

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů vedených Michaelem Canovem (SLK) na zrušení některých částí vládního konsolidačního balíčku. Senátoři napadli pět částí, které podle nich nesměřují ke konsolidaci či porušují pravidla legislativního procesu, protože jde o takzvané přílepky. Kritizovali i zrušení třicetiprocentního podílu na výnosu z internetových a nelegálních hazardních her s tím, že porušuje právo obcí na samosprávu. Jejich argumenty ale ÚS nevyslyšel.
10:41Aktualizovánopřed 12 mminutami

Valorizace penzí kompenzuje růst cen, říká Jurečka. Juchelka kritizuje její úpravu

Zvýšení důchodů plně kompenzuje zdražování, protože se valorizuje o inflační nárůst, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě o výši penzí a jejich růstu. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Aleše Juchelky (ANO) je ale zároveň nárůst jen o jednu třetinu růstu reálných mezd nedostačující, dříve šlo o polovinu. V Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou hosté hovořili také o důchodové reformě a nezaměstnanosti.
před 1 hhodinou

Až čtvrtinu klientů tvoří cizinci, hlásí makléři. Kupují i byty na sídlištích

Cizinci mají velký zájem o tuzemské byty, především v Praze a Brně. Podle developerů i realitních makléřů je čtvrtina až pětina jejich klientů ze zahraničí. Ještě donedávna vyhledávali především nové a zrekonstruované bydlení poblíž centra. Teď se zajímají i o sídliště v okrajových částech měst.
před 6 hhodinami

Jednání Tokia s USA o clech se zadrhla. Soul věří, že si Trumpa získá

Písemnou informaci o výši plošných cel zaváděných od srpna obdrželo od Spojených států celkem čtrnáct převážně afrických a asijských zemí. Mezi nimi jsou i američtí spojenci jako Japonsko a Jižní Korea, jimž hrozí tarif 25 procent. V případě Tokia se vyjednávání zasekla na samostatných clech na auta, z nichž prezident USA nechce ustoupit. Soul pak věří, že si šéfa Bílého domu získá díky technologiím a spolupráci v loďařském průmyslu, o kterou projevil zájem. O něco náročnější vyjednávání Washington podle analytiků vede s Pekingem.
před 15 hhodinami

Rada EU aktivovala výjimku z rozpočtových pravidel kvůli obraně

Rada Evropské unie aktivovala takzvanou národní výjimku z Paktu stability a růstu kvůli zvýšení výdajů na obranu pro patnáct zemí, včetně České republiky. Rada, která zastupuje členské státy, o tom v úterý informovala v tiskové zprávě po zasedání ministrů financí a hospodářství sedmadvacítky.
před 20 hhodinami

Zdechovský a Dostál se přeli o kauze textových zpráv Von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí návrhu na vyslovení nedůvěry. Důvodem je nezveřejněná SMS komunikace s šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Návrh, o kterém se má hlasovat ve čtvrtek 10. července, přichází v době, kdy Komise jedná se Spojenými státy o clech. Otázka důvěry se stala tématem ostré výměny mezi dvěma českými europoslanci – Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Ondřejem Dostálem (Stačilo!) v pořadu Události, komentáře, moderovaném Martinem Řezníčkem.
před 21 hhodinami

EU schválila vstup Bulharska do eurozóny

Členské státy EU prostřednictvím ministrů financí v Bruselu definitivně schválily vstup Bulharska do eurozóny od 1. ledna 2026. Dříve v úterý ho drtivou většinou podpořili poslanci Evropského parlamentu (EP). Evropská komise už na začátku června zveřejnila takzvanou konvergenční zprávu, ve které dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od příštího roku začít používat euro. Eurozóna se tak rozšíří na 21 zemí.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Decroix a Mračková Vildumetzová debatovaly o odškodnění po výpadku elektřiny

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) připustila, že by stát mohl v některých případech kompenzovat škodu po pátečním výpadku elektřiny, který postihl Česko. Proces je však složitý. Podle senátorky a hejtmanky Karlovarského kraje Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) by měli být odškodněni všichni, pokud se nejednalo o technickou závadu. O okolnostech hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.
včera v 10:43
Načítání...