Soud pondělní stávku zakázal

Praha – Městský soud v Praze na popud ministerstva financí zakázal předběžným opatřením pondělní stávku odborů proti vládním reformám. Nebyla ohlášená tři pracovní dni před jejím začátkem, a podle soudu by se tak jednalo o zneužití práva na stávku. Pokud stávka bude, ponesou odboráři odpovědnost za případné škody. Rozhodnutí je vykonatelné, bylo doručeno na jednání vlády zástupcům odborových organizací. Stávku vyhlásili odboráři v pátek a ustoupit od ní nechtějí. Postup vlády odsoudili, s rozhodnutím soudu nesouhlasí. Argumentují tím, že stávka byla vyhlášená podle ústavy, nikoli podle zákona o kolektivním vyjednávání, jehož paragrafy argumentoval soud. Pochybují o nezávislosti justice. Stávkový výbor se o definitivní podobě a času stávky vyjádří zítra. Šéf ČMKOS Jaroslav Zavadil ale řekl, že stávka bude.

Dnes odpoledne se měla vláda s odboráři sejít. Na jednání dorazil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Zavadil, předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek a předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša. Než ale začala samotná schůzka, dostali odboroví zástupci od Justiční stráže do rukou usnesení soudu o zákazu stávky.

Odboráři poté odešli a schůzka ani nekonala, vláda nicméně o situaci jednala. Premiér Petr Nečas (ODS) po té vystoupil s prohlášením, že pokud budou odboráři i přes zákaz soudu stávkovat, bude na nich vláda vymáhat škody do poslední koruny. Je mu líto, že odbory dnes s vládou nejednaly, kabinet je k dalším rozhovorům připraven. Stávka navzdory rozhodnutí soudu, by byla skandální, protože odbory by nerespektovaly verdikt nezávislého soudu. Byl by překročen Rubikon, řekl Nečas.

Předáci označili postup kabinetu za totalitní praktiky. Za takové situace s ministry jednat nechtěli. „Považujeme to za bezprecedentní a vůbec ne velmi rozumné, aby nám na půdě vlády před místností vlády byla předávána taková (soudní) rozhodnutí. Vyvolalo to v nás poměrně dost velké pobouření, je to horší situace než kdekoliv v Evropě,“ řekl Zavadil.

Stávka prý bude, ale není zatím jasné, kdy a v jaké podobě. Odboráři o tom budou dál diskutovat dnes večer a v neděli dopoledne. „Rozsudek nyní analyzujeme. Stávka je podle ústavy, ne podle zákona o kolektivním vyjednávaní,“ tvrdí Zavadil. Podle něj tak není nutné ohlašovat stávku tři dny dopředu. Odboráři zároveň zpochybnili nezávislosti justice.

Odboroví předáci nevyloučili, že by se stávka mohla odsunout, pak by ale mohla být razantnější. Plánovaná blokáda hlavních tahů v Praze a větších silnic po republice, která měla pondělní stávku doprovodit, by podle Dufka měla být nejspíš ještě rozsáhlejší. Zavadil se zmínil i o generální stávce. Podle původního plánu by se v pondělí od 03:00 do 16:00 měla zastavit městská doprava v Praze a Brně i vlaky po celé republice.

Názor právníka Miroslava Krutiny:

„Pokud bychom souhlasili s premisou, že se jedná o kolektivní vyjednávání jako takové, pak skutečně je ta lhůta dána zákonem a jedná se o tři dny. I kdyby soud neměl pravdu, což se může v důsledku ukázat, tak v tuto chvíli je jeho rozhodnutí je předběžně vykonavatelné, a tudíž je třeba ho respektovat. Pokud by přesto stávka proběhla, je v tuto chvíli považována za dá se říci za nezákonnou, odbory i jednotliví zaměstnanci, kteří by se jí účastnili, se vystavují určitým rizikům.“

Nečas v pátek, kdy odbory stávky vyhlásily, řekl, že jeho vláda nátlaku nepodlehne. Ustoupení od reforem podle něj nepřipadá v úvahu, parametry se ale mohou změnit. Uvedl, že právo na hájení zájmů respektuje. Nepřijatelné podle něj je ale brát si ostatní obyvatele „za živý štít a rukojmí“.

O zákonnosti stávky rozhodoval soud v minulosti několikrát, většinou však až po jejím skončení. V roce 1997 v době stávky na železnici rozhodoval soud v jejím průběhu. Městský soud v Praze vydal předběžné opatření, podle něhož by mohla být probíhající stávka nezákonná, a rozhodl, že železničáři jsou proto povinni se jejího organizování zdržet. Odbory se rozhodly ve stávce pokračovat, protest ukončily až o půlnoci na 9. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 korun za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 18 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 20 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...