Podle ČNB jsou v obdobné situaci jako banky i pojišťovny. Tyto instituce mají nejen vysoký výchozí kapitálový polštář, ale i schopnost generovat výnosy v průběhu nepříznivého scénáře. Sektor penzijních fondů ale podle zprávy disponuje omezeným kapitálovým polštářem a v případě turbulencí na finančních trzích by akcionáři museli dodat kapitál nový.
Rizikové družstevní záložny
Komentář Jana Fraita
Potenciálním rizikem však může být vývoj v sektoru družstevních záložen. Objem klientských vkladů se zde za poslední tři roky téměř ztrojnásobil, zároveň však tento segment proti bankovnímu sektoru vykazuje dvojnásobný podíl klientských úvěrů v selhání.
Miroslav Singer, guvernér ČNB
„Pro stabilitu finančního systému je klíčové, aby domácí finanční instituce udržovaly kapitálové i likvidní polštáře vytvořené v době krize. Vysoké výplaty dividend ze zadržených zisků minulých let, které by snížily kapitálový polštář, by se mohly stát rizikem pro bankovní sektor v nejbližším období.“
Odolnost finančního sektoru testovala ČNB za použití tří scénářů vývoje. Největší dopady na český finanční systém, tedy banky, pojišťovny a penzijní fondy, by způsobil scénář „Obnovená recese“. Ten by vedl ke ztrátám přesahujícím dvě procenta aktiv celého sektoru. Scénář by podle centrální banky vyžadoval kapitálové injekce za zhruba 26 miliard korun.
V celém sektoru by scénář „Asymetrický vývoj“ způsobil ztráty ve výši 1,7 procenta z celkového objemu aktiv celého sektoru, tedy zhruba 77 miliard korun. To by si vyžádalo injekci za více než 12 miliard korun. „Základní scénář“, který považuje ČNB za nejpravděpodobnější, by pro finanční sektor vyžadoval kapitálovou injekci za necelou miliardu korun. Ztráty v tomto scénáři ČNB odhaduje na necelých 36 miliard korun, tedy 0,8 procenta všech aktiv.
V porovnání s loňským rokem se rizika, kterým čelí domácí finanční systém, podle Singera zvýšila v důsledku nepříznivého vývoje veřejných financí v eurozóně a jeho možných dopadů na ekonomiku ČR. Hlavním rizikem pro českou ekonomiku v následujících dvou letech zůstává výraznější zpomalení hospodářského růstu v Německu a dalších zemích, které jsou důležitými obchodními partnery českých podniků. Napjatá situace na trhu práce a úsporná opatření podle ČNB budou tlumit růst příjmů a negativně působit na schopnost domácností splácet úvěry. V příštím roce přidělá domácnostem starosti zvýšení daně z přidané hodnoty. Podle ČNB se tak nedá očekávat ani výrazné oživení realitního trhu.
