Londýn - Čistá energie a špinavé uhlí nejdou dohromady. Opak se teď ovšem snaží dokázat americko-britská těžařská společnost, která si dala název Clean Coal, tedy Čisté uhlí. Podnikatelé po celém světě v poslední době oprašují stoletý britský nápad podzemního zplyňování. A mluví se o něm i u nás.
Čisté uhlí - písnička budoucnosti?
Před útlumem těžby, nepokojích a stávkách v letech 1984–85 v Británii pracovalo 200 tisíc horníků. Dnes se číslo blíží nule. Uhlí pod zemí ale zůstává. Moderní způsob těžby ale beztak žádné horníky potřebovat nebude. „Při podzemním zplyňování vlastně přeměňujeme uhlí přímo pod zemí na syntetický plyn. Ten projde čištěním a pak ho lze použít mnoha způsoby. Je velmi flexibilní. Tahle metoda existuje už dávno, ale teprve teď přišel její čas,“ řekl Rohan Courtney, generální ředitel, Clean Coal.
Důl nemusí být jen díra v zemi a chodby
Důl nemusí být díra v zemi a chodby. Zemský povrch stačí navrtat a zavést k nalezišti potrubí. Do podzemí se pak pumpuje kyslík a vodní pára. Uhlí hoří a během kontrolovaného procesu vzniká směs plynů. Oxid uhličitý, oxid uhelnatý, molekulární vodík a pára pak putují druhým potrubím zpět – do „elektrárny“. Syntetický plyn může rovnou pohánět turbíny, ale dá se přeměnit na palivo, hnojivo a další chemikálie.
„Ceny ropy v posledních deseti, patnácti letech strmě rostou. A navíc se velice zlepšily technologie přímých vrtů. To je možná nejpádnější důvod, proč se podzemní zplyňování znovu dostává na scénu,“ myslí si Courtney.
Británie těžaře přitahuje jako magnet
U pobřeží jižního Walesu, pod vodami malebného zálivu u Swansea, leží asi miliarda tun uhlí. Těžaře přitahuje jako magnet. Britské úřady v posledních dvou letech v tichosti vydaly 18 povolení k průzkumu pobřežní těžby. Společnost Clean Coal má licenci na 5 nalezišť. Tento týden oznámila svůj zájem začít s pokusy právě ve Swansea. „Ekonomicky je to velmi životaschopný projekt. K životnímu prostředí velmi šetrný. A navíc i velice bezpečný, protože nemusíme posílat dolů žádné lidi,“ dodal Courtney.
Pokusy o rehabilitaci uhlí však budí u ekologických expertů spíše skepsi. I při podzemním zplyňování vznikají škodliviny, i když jich je daleko méně než při klasickém spalování vytěženého uhlí. Ekologové navíc upozorňují, že rizika nejsou úplně jasná. Kromě úniku plynů může docházet i k sesuvům půdy. Vědci navíc opakují, že je spíš třeba rozvíjet skutečně zelené technologie než se upínat k něčemu tak zastaralému a špinavému, jako je uhlí.
Uhlí nebude nikdy lepší než jiné zdroje
„Uhlí je z hlediska udržitelného rozvoje opravdu špatné. Stačí se podívat na růst emisí a na dopad na globální změny klimatu od chvíle, kdy odstartoval Kjótský proces. Objem těžby uhlí a množství zplodin totiž spolu přímo souvisejí. Otázka tedy zní: jak dostat uhlí úplně ze hry,“ říká Dieter Helm, profesor z Univerzity v Oxfordu.
Experimenty se zplyňováním uhlí se ovšem už v Sovětském svazu v 60. letech podařilo dotáhnout až ke 14 fungujícím projektům. Jeden z nich, elektrárna v uzbeckém Angrenu, vyrábí elektřinu dodnes. Vypouští méně nečistot než tradiční tepelné elektrárny. V očích kritiků to uhlí přesto příliš neočišťuje. „Otazníky nad zplyňováním uhlí přetrvávají. Dává nám tento proces možnost využívat surovinu skutečně čistším způsobem? Odpověď je v tuto chvíli nejistá,“ myslí si Helm.
Bude se zplyňovat i u Mělníka?
Myšlenka podzemního zplyňování obchází i tuzemsko. Australsko-česká společnost má aktuálně zálusk na zásoby ležící mezi Mělníkem a Semčicemi a žádá o průzkum oblasti. O krok dál je projekt na těžbu přímo pod Karvinou. Ministerstvo životního prostředí proti prozkoumání možností nic nenamítá. Zděšení karvinských, že jim pod nohama začne hořet, ale v posledních týdnech podle radnice roste. Stejně tak ovšem rostou ceny energií.