Kvalitních krejčových ubývá

Praha - České módní návrhářky varují, že kvalitních krejčových, které by byly schopny pracovat na luxusních zakázkách, ubývá. Nejčastěji od nich vyžadují spolehlivost, cit pro práci, estetické vnímání a hlavně řemeslnou zručnost. Tyto schopnosti však podle většiny českých návrhářek uchazečkám o náročnou práci v jejich ateliérech často chybí. Hůře se vybírá i mezi absolventkami, jelikož o oděvní učební obory je v posledních 20 letech menší zájem.

Například návrhářka Tatiana Kovaříková už zkusila kontaktovat učiliště, kde nabídla budoucím švadlenám možnost praxe s tím, že by si vyhlédla novou kolegyni. „Problém je, že mladá děvčata nemají chuť zůstat u profese. Provází mě to od začátku mé praxe, pořád řeším kvalitu práce a lidi,“ vysvětlila. Od krejčové vyžaduje hodně ruční práce, preciznost a poctivost. Kromě kvalitní práce se podle její kolegyně Heleny Fejkové klade důraz na samostatnost. Krejčová by přitom měla dodržet představu, jakou má autor o svém návrhu.

Helena Ryndová, vedoucí krejčová u návrhářky Tatiany Kovaříkové

„Sháníme krejčové, a není to jednoduché. Ony už opravdu asi nejsou. Obor de facto skoro vymírá, což je škoda, protože nás převálcuje Čína a všechny velké giganty. Když dáváme inzerát, že hledáme nové lidi, tak se přihlásí, ale profesi neumí.“

Ryndová pracuje pro Kovaříkovou v ateliéru u Staroměstského náměstí v Praze už 17 let, specializuje se na vysokou krejčovinu (haute couture), večerní a svatební šaty.

Ryndová, vedoucí krejčová v ateliéru Kovaříkové, připouští, že práce v ateliéru je náročná. Na jejím pracovním stole obvykle končí látky, se kterými ostatní kvůli obtížnému zpracování nechtějí pracovat. Některé zakázky se musí odevzdat i do dvou dnů, a tak občas zůstává v ateliéru přes noc: „Je to dřina a hodně musím obětovat.“

Naproti tomu návrhářka Beata Rajská požaduje po krejčových jen to, aby měly chuť pracovat; to ostatní je ve svém ateliéru na Vysočině naučí. „Problém je sehnat jakoukoli krejčovou. Navíc výdělky v oděvním průmyslu nikdy nebyly nadstandardní, takže jedna věc je ohodnocení a druhá, že nejsou,“ doplnila.

Před dvaceti lety dostudovaly tisíce krejčích, nyní desítky

Celkem oprávněně tak mohou mít české návrhářky podle Libuše Burešové z Národního ústavu pro vzdělávání (NUV) pocit, že jim kvalitní krejčové chybí. „Zatímco zhruba před 20 lety se ve tříletém učebním oboru, dnes v oboru s výučním listem, v celé České republice připravovalo několik tisíc krejčích, před deseti lety to bylo několik set a v současné době jsou jich desítky,“ přiblížila. Základním problémem od roku 1990 je podle statistik ústavu výrazný pokles počtu studentů. Žáků, kteří vstupují do středních škol, bylo v roce 1990 okolo 190 tisíc a v letošním školním roce jich bylo zhruba 93 tisíc.

V současnosti studuje v učebním oboru textilní výroba a oděvnictví podle Jiřího Vojtěcha z NUV na krejčí ve třetím ročníku zhruba 40 žáků a v oboru šití oděvů okolo 70 žáků. Zájem naopak vzrůstá o maturitní návrhářské obory, absolventky ale zřejmě jako „pouhé“ krejčové pracovat nehodlají.

Dle Burešové je tříletý obor vzdělání s výučním listem krejčí intelektově i manuálně velmi náročný, zatímco finanční ocenění ve firmách je spíše podprůměrné a situace na trhu práce nejistá. „Toto jistě není motivace pro rodiče a jejich děti, aby o obor projevili zájem,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
před 16 hhodinami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
včera v 07:00

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
včera v 06:00

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025
Načítání...