Například návrhářka Tatiana Kovaříková už zkusila kontaktovat učiliště, kde nabídla budoucím švadlenám možnost praxe s tím, že by si vyhlédla novou kolegyni. „Problém je, že mladá děvčata nemají chuť zůstat u profese. Provází mě to od začátku mé praxe, pořád řeším kvalitu práce a lidi,“ vysvětlila. Od krejčové vyžaduje hodně ruční práce, preciznost a poctivost. Kromě kvalitní práce se podle její kolegyně Heleny Fejkové klade důraz na samostatnost. Krejčová by přitom měla dodržet představu, jakou má autor o svém návrhu.
Helena Ryndová, vedoucí krejčová u návrhářky Tatiany Kovaříkové
„Sháníme krejčové, a není to jednoduché. Ony už opravdu asi nejsou. Obor de facto skoro vymírá, což je škoda, protože nás převálcuje Čína a všechny velké giganty. Když dáváme inzerát, že hledáme nové lidi, tak se přihlásí, ale profesi neumí.“
Ryndová pracuje pro Kovaříkovou v ateliéru u Staroměstského náměstí v Praze už 17 let, specializuje se na vysokou krejčovinu (haute couture), večerní a svatební šaty.
Ryndová, vedoucí krejčová v ateliéru Kovaříkové, připouští, že práce v ateliéru je náročná. Na jejím pracovním stole obvykle končí látky, se kterými ostatní kvůli obtížnému zpracování nechtějí pracovat. Některé zakázky se musí odevzdat i do dvou dnů, a tak občas zůstává v ateliéru přes noc: „Je to dřina a hodně musím obětovat.“
Naproti tomu návrhářka Beata Rajská požaduje po krejčových jen to, aby měly chuť pracovat; to ostatní je ve svém ateliéru na Vysočině naučí. „Problém je sehnat jakoukoli krejčovou. Navíc výdělky v oděvním průmyslu nikdy nebyly nadstandardní, takže jedna věc je ohodnocení a druhá, že nejsou,“ doplnila.
Před dvaceti lety dostudovaly tisíce krejčích, nyní desítky
Celkem oprávněně tak mohou mít české návrhářky podle Libuše Burešové z Národního ústavu pro vzdělávání (NUV) pocit, že jim kvalitní krejčové chybí. „Zatímco zhruba před 20 lety se ve tříletém učebním oboru, dnes v oboru s výučním listem, v celé České republice připravovalo několik tisíc krejčích, před deseti lety to bylo několik set a v současné době jsou jich desítky,“ přiblížila. Základním problémem od roku 1990 je podle statistik ústavu výrazný pokles počtu studentů. Žáků, kteří vstupují do středních škol, bylo v roce 1990 okolo 190 tisíc a v letošním školním roce jich bylo zhruba 93 tisíc.
V současnosti studuje v učebním oboru textilní výroba a oděvnictví podle Jiřího Vojtěcha z NUV na krejčí ve třetím ročníku zhruba 40 žáků a v oboru šití oděvů okolo 70 žáků. Zájem naopak vzrůstá o maturitní návrhářské obory, absolventky ale zřejmě jako „pouhé“ krejčové pracovat nehodlají.
Dle Burešové je tříletý obor vzdělání s výučním listem krejčí intelektově i manuálně velmi náročný, zatímco finanční ocenění ve firmách je spíše podprůměrné a situace na trhu práce nejistá. „Toto jistě není motivace pro rodiče a jejich děti, aby o obor projevili zájem,“ dodala.