EU: Jaderné elektrárny mají stovky nedostatků, mezi nimi i Temelín

Brusel/Berlín - Zátěžové testy provedené u více než 140 evropských jaderných elektráren ukázaly stovky nedostatků, zejména ve Francii. Německý tisk uvádí, že se vážné nedostatky vyskytly také u českého Temelína. Změny, které bude třeba udělat kvůli tomu, aby reaktory splňovaly mezinárodní bezpečnostní standardy, budou stát až 25 miliard eur (zhruba 627 miliard korun). S odvoláním na zprávu Bruselu, která unikla do německých a francouzských médií, o tom informuje server EUobserver.

Alespoň nějaké bezpečnostní změny budou potřebovat téměř všechny jaderné elektrárny v EU, a to aby byly schopné se vypořádat s neočekávanými událostmi, píše list The Wall Street Journal.

Největší problémy mají údajně francouzský Fessenheim a český Temelín

Výborně obstála Skandinávie, Británie a Německo, ale Francie byla druhý extrém. Největší problémy se podle německého tisku objevily u francouzské elektrárny Fessenheim, kterou Paříž plánuje zavřít v roce 2016, a u českého Temelína. U obou zařízení kontroloři našli „několik závažných kritických bodů“, citují Augsburger Allgemeine a další listy stanovisko Bruselu.

Temelín a Dukovany jsou bezpečné, tvrdí Bartuška a ČEZ

Podle českého vyslance pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky nemají české jaderné elektrárny Temelín a Dukovany žádné vážné problémy s bezpečností. Provozovatel elektráren ČEZ tvrdí, že zátěžové testy u Temelína a Dukovan vážné nedostatky neodhalily. Podle Bartušky není správné tvrdit, že Temelín má vážné bezpečnostní nedostatky. Zpráva Bruselu je velmi rozsáhlá a doporučuje bezpečnostní změny pro všechny evropské elektrárny, upozornil.

„Sdělení Evropské komise nepřináší žádné nové informace o úrovni bezpečnosti jaderných elektráren v EU,“ prohlásila mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. „Kompletní výsledky zátěžových testů, které byly zpracovány Vysokou skupinou pro jadernou bezpečnost, přijaty Evropskou komisí a zveřejněny 27. dubna 2012, nepoukazují na žádné zásadní nedostatky v technologii či v provozu českých jaderných elektráren, nicméně uvádí řadu příležitostí, jak dále zvyšovat úroveň bezpečnosti,“ dodala.

6 minut
Možné nedostatky jaderných elektráren a komentář Dany Drábové
Zdroj: ČT24

Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

„Jde o mediální interpretaci, která naprosto neodpovídá tomu, co bylo v průběhu zátěžových testů skutečně zjištěno… Nevím, kde se vzal odhad 25 miliard euro… Nebyla nalezena žádná tak závažná situace, která by identifikovala obrovskou bezpečnostní díru nebo nedostatek. Byly jen identifikovány věci, které se dají zlepšit. To ale přece nutně neznamená, že elektrárny nejsou dostatečně bezpečné.“

Cílem zátěžových testů je zjistit, jestli je zhruba 140 existujících jaderných reaktorů v Evropě připraveno vypořádat se s takovými extrémními případy, jako jsou třeba útoky teroristů nebo ničivá zemětřesení. Už v srpnu zátěžové testy odhalily závažnější problém v Belgii. Tam národní regulační orgán vyřadil z provozu dva ze sedmi belgických reaktorů, když v budovách našel tisíce prasklin.

Za testy stála havárie ve Fukušimě

Evropská unie se rozhodla provést testy v reakci na nehodu v japonské jaderné elektrárně Fukušima před 18 měsíci. Eurokomisař Günther Oettinger by měl závěrečnou zprávu o jejich průběhu i doporučeních, která z nich plynou, předložit unijním lídrům na summitu 18. a 19. října. Už tento týden by ale ke zprávě měla proběhnout debata mezi komisaři. „Znovu jsme ve světle Fukušimy posoudili všechny jaderné elektrárny v Evropě,“ uvedla Oettingerova mluvčí Marlene Holznerová.

Expertní skupina Ensreg složená ze zástupců 27 členských zemí unie uvedla, že zatím nebyla se zprávou seznámena. „Komise Ensregu neposkytla žádný návrh sdělení. Avšak obsah návrhu byl znám některým členům Ensregu a tento návrh vyvolal v Ensregu zásadní problémy a obavy,“ uvedl šéf skupiny Tero Varjoranta.

Zpráva například tvrdí, že žádná z 58 francouzských elektráren nesplnila mezinárodní standardy načrtnuté Mezinárodní agenturou pro jadernou energii (MAAE). A to tamní jaderná energetika pokrývá 80 procent spotřeby. 19 reaktorů vůbec neměřilo seismickou aktivitu. U všech 12 testovaných elektráren byly prý shledány jako nedostatečné. „Poprvé v historii víme u všech jaderných elektráren v Evropě, zda jsou tyto velmi vysoké standardy používané, či nikoli,“ dodala Holznerová.

Už v srpnu zátěžové testy odhalily závažnější problém v Belgii. Tam národní regulační orgán vyřadil z provozu dva ze sedmi belgických reaktorů, když v budovách našel tisíce prasklin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
před 18 hhodinami

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
24. 7. 2025

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025
Načítání...