Alespoň nějaké bezpečnostní změny budou potřebovat téměř všechny jaderné elektrárny v EU, a to aby byly schopné se vypořádat s neočekávanými událostmi, píše list The Wall Street Journal.
Největší problémy mají údajně francouzský Fessenheim a český Temelín
Výborně obstála Skandinávie, Británie a Německo, ale Francie byla druhý extrém. Největší problémy se podle německého tisku objevily u francouzské elektrárny Fessenheim, kterou Paříž plánuje zavřít v roce 2016, a u českého Temelína. U obou zařízení kontroloři našli „několik závažných kritických bodů“, citují Augsburger Allgemeine a další listy stanovisko Bruselu.
Temelín a Dukovany jsou bezpečné, tvrdí Bartuška a ČEZ
Podle českého vyslance pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky nemají české jaderné elektrárny Temelín a Dukovany žádné vážné problémy s bezpečností. Provozovatel elektráren ČEZ tvrdí, že zátěžové testy u Temelína a Dukovan vážné nedostatky neodhalily. Podle Bartušky není správné tvrdit, že Temelín má vážné bezpečnostní nedostatky. Zpráva Bruselu je velmi rozsáhlá a doporučuje bezpečnostní změny pro všechny evropské elektrárny, upozornil.
„Sdělení Evropské komise nepřináší žádné nové informace o úrovni bezpečnosti jaderných elektráren v EU,“ prohlásila mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. „Kompletní výsledky zátěžových testů, které byly zpracovány Vysokou skupinou pro jadernou bezpečnost, přijaty Evropskou komisí a zveřejněny 27. dubna 2012, nepoukazují na žádné zásadní nedostatky v technologii či v provozu českých jaderných elektráren, nicméně uvádí řadu příležitostí, jak dále zvyšovat úroveň bezpečnosti,“ dodala.
Možné nedostatky jaderných elektráren a komentář Dany Drábové
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
„Jde o mediální interpretaci, která naprosto neodpovídá tomu, co bylo v průběhu zátěžových testů skutečně zjištěno… Nevím, kde se vzal odhad 25 miliard euro… Nebyla nalezena žádná tak závažná situace, která by identifikovala obrovskou bezpečnostní díru nebo nedostatek. Byly jen identifikovány věci, které se dají zlepšit. To ale přece nutně neznamená, že elektrárny nejsou dostatečně bezpečné.“
Cílem zátěžových testů je zjistit, jestli je zhruba 140 existujících jaderných reaktorů v Evropě připraveno vypořádat se s takovými extrémními případy, jako jsou třeba útoky teroristů nebo ničivá zemětřesení. Už v srpnu zátěžové testy odhalily závažnější problém v Belgii. Tam národní regulační orgán vyřadil z provozu dva ze sedmi belgických reaktorů, když v budovách našel tisíce prasklin.
Za testy stála havárie ve Fukušimě
Evropská unie se rozhodla provést testy v reakci na nehodu v japonské jaderné elektrárně Fukušima před 18 měsíci. Eurokomisař Günther Oettinger by měl závěrečnou zprávu o jejich průběhu i doporučeních, která z nich plynou, předložit unijním lídrům na summitu 18. a 19. října. Už tento týden by ale ke zprávě měla proběhnout debata mezi komisaři. „Znovu jsme ve světle Fukušimy posoudili všechny jaderné elektrárny v Evropě,“ uvedla Oettingerova mluvčí Marlene Holznerová.
Expertní skupina Ensreg složená ze zástupců 27 členských zemí unie uvedla, že zatím nebyla se zprávou seznámena. „Komise Ensregu neposkytla žádný návrh sdělení. Avšak obsah návrhu byl znám některým členům Ensregu a tento návrh vyvolal v Ensregu zásadní problémy a obavy,“ uvedl šéf skupiny Tero Varjoranta.
Zpráva například tvrdí, že žádná z 58 francouzských elektráren nesplnila mezinárodní standardy načrtnuté Mezinárodní agenturou pro jadernou energii (MAAE). A to tamní jaderná energetika pokrývá 80 procent spotřeby. 19 reaktorů vůbec neměřilo seismickou aktivitu. U všech 12 testovaných elektráren byly prý shledány jako nedostatečné. „Poprvé v historii víme u všech jaderných elektráren v Evropě, zda jsou tyto velmi vysoké standardy používané, či nikoli,“ dodala Holznerová.
Už v srpnu zátěžové testy odhalily závažnější problém v Belgii. Tam národní regulační orgán vyřadil z provozu dva ze sedmi belgických reaktorů, když v budovách našel tisíce prasklin.