Operačních programů EU je příliš, tvrdí Svaz měst a obcí

Praha – Svaz měst a obcí prosazuje snížení počtu regionálních operačních programů i jejich zjednodušení. Podle šéfa svazu a kladenského primátora Dana Jiránka jsou obce a města zbytečně zatěžována a redukce programů by výrazně usnadnila administrativu dotací. Místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák (ODS) přiznal, že společný program obcí, regionů a vlády bude výhodný pro jednání s Evropskou komisí o rozpočtu na příští roky.

Podle Vlasáka je nutné, aby se evropské peníze z operačních programů v budoucnu využívaly efektivněji. „Dosud tady bylo spoustu programů. Ten systém je potřeba výrazně zjednodušit a zavést jednotná pravidla pro celé funkční období,“ zmínil europoslanec. Z dosavadního jednání vlády vyplývá, že 17 českých programů by se mohlo zredukovat na 7 či 8. Sám Vlasák by prý prosazoval 3 až 5.

Zredukovat by se měl i počet kontaktních míst, kterých je v Česku v současnosti asi 80. „Jedna metodika, jedna kontrola, jedno operační místo, což je pro starosty nesmírně důležité“ dodal Vlasák. Pro další rozpočtové období v letech 2013–2020 by tak mohly vznikat partnerské smlouvy mezi státem, regiony, městy a obcemi o základních požadavcích.

Dan Jiránek, předseda Svazu měst a obcí:

„Ta struktura, kdy bude méně programů, by měla být lepší v tom, že s Evropskou komisí se budou dohadovat opravdu jenom velké, rozhodující přesuny.“

V letech 2007 až 2013 má Česko z Bruselu přislíbeno 778 miliard korun. „Počáteční obava, že nebudou v Česku projekty, se ukázala jako chybná. Žádostí bylo podáno asi za 1 300 miliard, což je přetlak asi 160 procent,“ uvedl Vlasák. Celkem úřady proplatily od roku 2007 do začátku letošního září příjemcům dotací asi 369 miliard korun. V dalším období dostane Česko na operační programy asi o 20 procent méně. Vše bude záviset na tom, jak dopadnou jednání o budoucím rozpočtu EU.

Budoucnost přidělování z evropských fondů je jedním z témat dvoudenní finanční konference Úspora státu = náklady obcí. Účastníci na ní diskutují také o dopadech vládních reforem na hospodaření měst a obcí nebo o situaci v regionálním školství. Podle stínového ministra Marcela Chládka by například peníze z některých operačních programů měly být využity pro rekonstrukci a vybavení škol či školek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejde o ekonomické cíle, míní o amerických clech Rusnok. Je to chaos, říká Hnát

Z některých příkladů je vidět, že nejde o obchod ani o americký schodek, řekl v pořadu 90’ ČT24 bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok v souvislosti s některými oznámenými cly ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. S tím souhlasil i prorektor VŠE v Praze Pavel Hnát, který zmínil, že současný chaos ukazuje na to, že ve věci žádné ekonomické propočty nejsou. Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník pak zmínil, že silnou kartou Evropy je zpracovatelský průmysl.
před 16 hhodinami

Kanada bude čelit clu ve výši 35 procent, EU brzy dostane dopis, oznámil Trump

Kanada bude od 1. srpna čelit clu ve výši 35 procent na dovoz zboží do Spojených států, sdělil v noci na pátek americký prezident Donald Trump. Podle tiskových agentur se tak vyjádřil v dopise kanadskému premiérovi Marku Carneymu, který chce do uvedeného data s Washingtonem ještě jednat. Zbývajícím obchodním partnerům, kteří dosud podobný dopis neobdrželi nebo nedosáhli rámcových dohod, budou USA účtovat plošnou celní sazbu ve výši patnáct nebo dvacet procent, řekl šéf Bílého domu stanici NBC News. Evropská unie podle něj dopis dostane brzy.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nástupní platy jsou nízké, nelze sehnat lidi do veřejné správy, zní z odborů

Zástupci vlády a odborů se nedohodli na tom, jak by v příštím roce měly růst platy ve veřejném sektoru. Zajedno jsou ale v otázce postupného zrušení první platové tabulky. Podle předsedy Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavla Bednáře nelze do samospráv či státní správy kvůli nízkým platům nabrat nové zaměstnance. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj říká, že platy by měly kopírovat růst v soukromém sektoru. Česko podle něj zůstává zemí nízkých nákladů.
před 20 hhodinami

Ekonomy znepokojuje situace na realitním trhu

Červnová inflace zrychlila v meziročním srovnání téměř ke třem procentům z květnových 2,4 procenta. To je nejvyšší hodnota od loňského prosince. Ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová se obává situace na realitním trhu, ekonom Jan Švejnar zase v případě zvyšování cen volá po navýšení dovozu. Řekli to v 90' ČT24 moderované Jakubem Musilem.
včera v 13:25

Bitcoin pokračuje v růstu na další rekordy, překonal hranici 118 tisíc dolarů

Cena bitcoinu v pátek pokračuje v prudkém růstu. Kolem 8:30 SELČ se vyšplhala na další rekord, za posledních 24 hodin posílila zhruba o sedm procent a dostala se nad 118 tisíc dolarů (2,49 milionu korun), vyplývá z údajů kryptoměnové burzy CoinDesk. Výrazně zpevňují i další kryptoměny.
včeraAktualizovánovčera v 11:51

Snahu vlády o změnu systému emisních povolenek podporují odbory i zaměstnavatelé

Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty, řekli po čtvrtečním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák ČMKOS Josef Středula. Dohodnout se nepodařilo na růstu platů ve veřejném sektoru.
10. 7. 2025Aktualizováno10. 7. 2025

USA zavádí další cla, dotknou se zboží z Brazílie nebo Iráku

Prezident USA Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro osm dalších zemí. Je mezi nimi třeba Brazílie, za importy z jihoamerické země se bude platit 50procentní clo. Ve výši 30 procent pak budou cla na zboží z Alžírska, Iráku, Libye a Srí Lanky. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil Trump 25procentní clo a na zboží z Filipín bude celní přirážka 20 procent. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu, EU mezi novými tarify nefiguruje. Ke stejnému datu zavádí Bílý dům také 50procentní cla na dovoz mědi.
9. 7. 2025Aktualizováno10. 7. 2025

Problém způsobilo násobení poruch, řekl šéf ČEPSu k pátečnímu výpadku proudu

Příčinou pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v části Česka byl souběh několika problémů, důvod souběhu je ale stále nejasný, sdělil předseda představenstva ČEPSu Martin Durčák. Zároveň vyloučil přetížení sítě přetoky nebo poškození třetí osobou, soustava podle něj před výpadkem fungovala spolehlivě. ČEPS ve čtvrtek také spustil mimořádné kontroly klíčových elektrických vedení za využití termovize. Výsledky bude mít v řádu týdnů.
10. 7. 2025Aktualizováno10. 7. 2025
Načítání...