Podle Vlasáka je nutné, aby se evropské peníze z operačních programů v budoucnu využívaly efektivněji. „Dosud tady bylo spoustu programů. Ten systém je potřeba výrazně zjednodušit a zavést jednotná pravidla pro celé funkční období,“ zmínil europoslanec. Z dosavadního jednání vlády vyplývá, že 17 českých programů by se mohlo zredukovat na 7 či 8. Sám Vlasák by prý prosazoval 3 až 5.
Zredukovat by se měl i počet kontaktních míst, kterých je v Česku v současnosti asi 80. „Jedna metodika, jedna kontrola, jedno operační místo, což je pro starosty nesmírně důležité“ dodal Vlasák. Pro další rozpočtové období v letech 2013–2020 by tak mohly vznikat partnerské smlouvy mezi státem, regiony, městy a obcemi o základních požadavcích.
Dan Jiránek, předseda Svazu měst a obcí:
„Ta struktura, kdy bude méně programů, by měla být lepší v tom, že s Evropskou komisí se budou dohadovat opravdu jenom velké, rozhodující přesuny.“
V letech 2007 až 2013 má Česko z Bruselu přislíbeno 778 miliard korun. „Počáteční obava, že nebudou v Česku projekty, se ukázala jako chybná. Žádostí bylo podáno asi za 1 300 miliard, což je přetlak asi 160 procent,“ uvedl Vlasák. Celkem úřady proplatily od roku 2007 do začátku letošního září příjemcům dotací asi 369 miliard korun. V dalším období dostane Česko na operační programy asi o 20 procent méně. Vše bude záviset na tom, jak dopadnou jednání o budoucím rozpočtu EU.
Budoucnost přidělování z evropských fondů je jedním z témat dvoudenní finanční konference Úspora státu = náklady obcí. Účastníci na ní diskutují také o dopadech vládních reforem na hospodaření měst a obcí nebo o situaci v regionálním školství. Podle stínového ministra Marcela Chládka by například peníze z některých operačních programů měly být využity pro rekonstrukci a vybavení škol či školek.
