Praha – Dlouholeté zaměstnance už asi nepřekvapí, že každoročně v únoru je mzdová účetní jejich firmy vyzve k tomu, aby si k ní přišli podepsat prohlášení k dani z příjmu často přezdívané jako „růžový formulář“. Studenty na brigádách nicméně tento požadavek často zaskočí. Někteří nevědí k čemu jim formulář vlastně je nebo ani netuší, že prohlášení by neměli mít podepsané u dvou zaměstnavatelů najednou. Pojďme si proto zrekapitulovat, co všechno bychom měli o formuláři vědět a jak se vypořádat s možnými chybami.
Růžové prohlášení u dvou zaměstnavatelů: mýty a fakta
Poplatník, který v kalendářním roce pobírá příjem ze závislé činnosti (mzda na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti - DPČ, dohody o provedení práce - DPP), může při výpočtu zálohy na daň za příslušný měsíc nebo při výpočtu daně za uplynulý rok uplatnit slevy na dani, daňové zvýhodnění či nezdanitelné části základu daně. Právě za tímto účelem u zaměstnavatele podepisuje prohlášení k dani, ve kterém výše uvedené nároky uplatní.
Prohlášení je nutné podepsat do 30 dnů po nástupu do zaměstnání a poté každoročně nejpozději do 15. února. Současně s tím je poplatník povinen zaměstnavateli doložit skutečnosti nezbytné pro uplatnění nároku na uvedené slevy, zvýhodnění a nezdanitelné části základu daně. Poplatník může podepsat prohlášení na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce (zaměstnavatele).
Pobírá-li poplatník mzdu postupně od více plátců, podepíšu u každého prohlášení v daném zdaňovací období (rok) na příslušné období trvání pracovního poměru. Posledního plátce podpisem prohlášení požádá o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, a to nejpozději do 15. února po skončení roku. Tomuto zaměstnavateli je poplatník povinen předložit doklady od předchozích zaměstnavatelů, nutné pro provedení zúčtování (potvrzení o zdanitelných příjmech).
Zúčtování je povinen plátce provést do 31. března. Plátce neprovede zúčtování, jestliže mu poplatník nepředloží příslušné doklady, nepodepíše prohlášení do 15. února nebo sám podá nebo je povinen podat daňové přiznání.
Jen jeden růžový formulář
Pobírá-li poplatník mzdu současně od více plátců, může uplatnit daňové slevy a zvýhodnění pouze u jednoho plátce, a to u toho, u kterého podepíše prohlášení. Je-li pro poplatníka výhodnější uplatnit slevu u jiného souběžného plátce (z důvodu vyššího příjmu), je nutné u jednoho písemně ukončit nárokování slevy a zvýhodnění a od příštího měsíce podepsat „růžový formulář“ u druhého plátce, kterému je nutné nároky prokázat.
V případě souběhu zaměstnání je poplatník povinen sám podat daňové přiznání, ve kterém provede zúčtování vypočítaných záloh, daňového zvýhodnění a uplatnění nezdanitelných částí základu daně. Podkladem jsou potvrzení o zdanitelných příjmech od všech zaměstnavatelů. Výjimkou by mohla být situace, kdy by druhý příjem bez podepsaného prohlášení vyplýval z DPP nebo DPČ do 5 000 Kč, kde je uplatněna srážková daň. Ta již nepodléhá zúčtování. Zároveň u prvního příjmu s podepsaným prohlášením by byla uplatněna pouze sleva na poplatníka nebo na studenta a poplatník neuplatňuje nezdanitelné části základu daně (např. životní pojištění, úroky, dar atd.).
Jak napravit chybu?
Někdy se však stává, že poplatník třeba z neznalosti podepíše na určité období prohlášení u dvou plátců, a tedy uplatní dvakrát slevu na dani. Jak takovou situaci řešit? Na způsob řešení má vliv i výše příjmu. Možné varianty ukážeme na příkladu.
Student má smlouvu na DPP a podepíše „růžový formulář“. Vzhledem k výši výdělku a uplatněné slevě je daň nulová. U druhého zaměstnavatele také podepíše na stejné období prohlášení, příjem je do 5 000 Kč, daň po slevě vyjde opět nulová. Správně druhé prohlášení nemělo být podepsáno, neměla být uplatněna sleva a zaměstnavatel měl odvést srážkovou daň 15 %. O tu stát nyní přišel. Když to zjistí, může ji po poplatníkovi vymáhat a žádat i zaplacení penále. Šance na odhalení je nicméně u tak malé částky nízká.
Správnou cestou, kterou by měl poplatník dbalý zákonů zvolit, je informovat o problému zaměstnavatele, nechat si od mzdové účetní daň přepočítat a zaplatit ji. Vzhledem k výši bude však doplatek velmi malý.
Jak se situace změní, když druhá dohoda bude s odměnou vyšší než 5 000 Kč, nesprávně podepsaným prohlášením a po slevě s nulovou daní (není podmínkou)? Správně zde měla být uplatněna záloha na daň bez uplatnění slevy. Stát opět přišel o daň. Ovšem jednalo by se o souběh zaměstnání, student by měl po skončení roku podat daňové přiznání, uvést zde oba příjmy, uplatnit možné slevy. S velkou pravděpodobností by však mohlo být i v tomto případě výsledkem, že by finanční úřad studentovi zaplacenou zálohu nebo její část vrátil.