Kyjevu mohou v plynové krizi pomoct břidlice, leží však na východě

Kyjev – Ukrajinská energetika se dostává do paradoxní situace. Od závislosti na ruských dodávkách plynu, o něž se nyní Kyjev pře s Moskvou, by jí mohla pomoct těžba z vlastních břidlicových ložisek; její start inicioval ještě Janukovyčův režim. Plynové zásoby se ovšem z části nachází na východě země v Doněcké a Charkovské oblasti, kterými nyní zmítají proruské nepokoje.

7 minut
Plyn? Ruský trumf v ukrajinské krizi
Zdroj: ČT24

Spolu s Francií a Polskem patří Ukrajina k zemím s největší zásobou břidličného plynu v Evropě, podle odhadu amerického Úřadu pro energetické informace může dosahovat asi 1,2 bilionu kubíků. První krok k využití tohoto učinil prezident Viktor Janukovyč a tehdejší Azarovova vláda loni v lednu, když uzavřela padesátiletý kontrakt se společností Shell o těžbě v oblasti Doněcku a Charkova.

Již tehdy Janukovyč význam břidlic vysvětloval především snížením energetické závislosti Ukrajiny na plynových dodávkách z Ruska. Podle údajů ukrajinských úřadů by země při současné spotřebě vydržela se známými ložisky asi sedmdesát let – a prezident tvrdil, že se díky plynu z břidlicových ložisek stane země do patnácti let plynově soběstačná. Loni v listopadu navíc Ukrajina otevřela cestu k těžbě z břidlic další společnosti, tentokrát americkému Chevronu, když s ním podepsala smlouvu o těžbě v západoukrajinské lokalitě Olesska.  

Analytička z Masarykovy univerzity Anna Leshenková ovšem vizi nezávislosti zpochybňuje. „V současné době se mluví o tom, že by se ročně mohlo těžit 10 až 15 miliard kubických metrů (bcm) ročně. Ukrajina ročně spotřebovává asi 40 až 50 bcm plynu,“ vysvětluje v rozhovoru pro server Euractiv.cz. „Ložiska jsou tedy sice významná, plnou soběstačnost ale zemi nepřinesou.“

BŘIDLICOVÝ PLYN: Těžba plynu vázaného na ložiska břidlice probíhá metodou tzv. hydraulického štěpení. Do šikmých vrtů je potřeba dostat velké množství vody s příměsí písku a chemických látek, aby se rozrušily břidlicové vrstvy a tak se podařilo plyn uvolnit. Ekologové v této souvislosti opakovaně upozorňují na to, že chemické látky mohou znehodnotit podzemní ložiska pitné vody. 

Těžba břidlicového plynu
Zdroj: ČT24

Je břidlicový plyn pouto se Západem?

Ve chvíli, kdy porevoluční Ukrajina čelí plynovému tlaku z Ruské federace, ovšem o významu břidlic hovoří i její nové vedení. „Tou nejlepší odpovědí na energetickou závislost na Rusku je přítomnost evropských a amerických investorů tady na Ukrajině,“ prohlásil s odkazem na spolupráci se Shellem a Chevronem ukrajinský premiér Arsenij Jaceňjuk.

Podle Leshenkové obě společnosti navíc přitahují Ukrajinu k západnímu světu. „I když odhlédneme od politického faktoru, podpora projektů Chevronu a Shellu na Ukrajině budou v současných podmínkách jasně propojena s ekonomickou podporou ze strany Západu,“ vysvětluje. „Firmy totiž potřebují záruky, že Západ chce Ukrajinu nadále podporovat.“ S těžbou se totiž v obou případech má začít až za několik let.

Vedení Chevronu se také již nechalo slyšet, že nemá v plánu smlouvu o těžbě na západě země vypovědět, a to ani navzdory nepokojům, které různými částmi země zmítají již od konce loňského roku. Jak připomíná analytik Anders Aslund, podstatně komplikovanější situaci má Shell na východě země. „Tam existuje bezpečnostní riziko,“ varuje s odkazem na občanské nepokoje prorusky orientovaných obyvatel Doněcké i Charkovské oblasti i na početná ruská vojska na společné hranici. 

Energetická situace na Ukrajině je nejistá již několik týdnů. Moskva Kyjev žádá, aby do měsíce splatit víc než dvě miliardy dolarů, které dluží za dodávky ruskému Gazpromu. Ten mu navíc naúčtoval dalších jedenáct a půl miliardy dolarů za neodebraný plyn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
před 17 hhodinami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
včera v 07:00

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
včera v 06:00

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025
Načítání...