Plyn? Ruský trumf v ukrajinské krizi
Spolu s Francií a Polskem patří Ukrajina k zemím s největší zásobou břidličného plynu v Evropě, podle odhadu amerického Úřadu pro energetické informace může dosahovat asi 1,2 bilionu kubíků. První krok k využití tohoto učinil prezident Viktor Janukovyč a tehdejší Azarovova vláda loni v lednu, když uzavřela padesátiletý kontrakt se společností Shell o těžbě v oblasti Doněcku a Charkova.
Již tehdy Janukovyč význam břidlic vysvětloval především snížením energetické závislosti Ukrajiny na plynových dodávkách z Ruska. Podle údajů ukrajinských úřadů by země při současné spotřebě vydržela se známými ložisky asi sedmdesát let – a prezident tvrdil, že se díky plynu z břidlicových ložisek stane země do patnácti let plynově soběstačná. Loni v listopadu navíc Ukrajina otevřela cestu k těžbě z břidlic další společnosti, tentokrát americkému Chevronu, když s ním podepsala smlouvu o těžbě v západoukrajinské lokalitě Olesska.
Analytička z Masarykovy univerzity Anna Leshenková ovšem vizi nezávislosti zpochybňuje. „V současné době se mluví o tom, že by se ročně mohlo těžit 10 až 15 miliard kubických metrů (bcm) ročně. Ukrajina ročně spotřebovává asi 40 až 50 bcm plynu,“ vysvětluje v rozhovoru pro server Euractiv.cz. „Ložiska jsou tedy sice významná, plnou soběstačnost ale zemi nepřinesou.“
BŘIDLICOVÝ PLYN: Těžba plynu vázaného na ložiska břidlice probíhá metodou tzv. hydraulického štěpení. Do šikmých vrtů je potřeba dostat velké množství vody s příměsí písku a chemických látek, aby se rozrušily břidlicové vrstvy a tak se podařilo plyn uvolnit. Ekologové v této souvislosti opakovaně upozorňují na to, že chemické látky mohou znehodnotit podzemní ložiska pitné vody.
Je břidlicový plyn pouto se Západem?
Ve chvíli, kdy porevoluční Ukrajina čelí plynovému tlaku z Ruské federace, ovšem o významu břidlic hovoří i její nové vedení. „Tou nejlepší odpovědí na energetickou závislost na Rusku je přítomnost evropských a amerických investorů tady na Ukrajině,“ prohlásil s odkazem na spolupráci se Shellem a Chevronem ukrajinský premiér Arsenij Jaceňjuk.
Podle Leshenkové obě společnosti navíc přitahují Ukrajinu k západnímu světu. „I když odhlédneme od politického faktoru, podpora projektů Chevronu a Shellu na Ukrajině budou v současných podmínkách jasně propojena s ekonomickou podporou ze strany Západu,“ vysvětluje. „Firmy totiž potřebují záruky, že Západ chce Ukrajinu nadále podporovat.“ S těžbou se totiž v obou případech má začít až za několik let.
Vedení Chevronu se také již nechalo slyšet, že nemá v plánu smlouvu o těžbě na západě země vypovědět, a to ani navzdory nepokojům, které různými částmi země zmítají již od konce loňského roku. Jak připomíná analytik Anders Aslund, podstatně komplikovanější situaci má Shell na východě země. „Tam existuje bezpečnostní riziko,“ varuje s odkazem na občanské nepokoje prorusky orientovaných obyvatel Doněcké i Charkovské oblasti i na početná ruská vojska na společné hranici.
Energetická situace na Ukrajině je nejistá již několik týdnů. Moskva Kyjev žádá, aby do měsíce splatit víc než dvě miliardy dolarů, které dluží za dodávky ruskému Gazpromu. Ten mu navíc naúčtoval dalších jedenáct a půl miliardy dolarů za neodebraný plyn.
