Kyjevu mohou v plynové krizi pomoct břidlice, leží však na východě

Kyjev – Ukrajinská energetika se dostává do paradoxní situace. Od závislosti na ruských dodávkách plynu, o něž se nyní Kyjev pře s Moskvou, by jí mohla pomoct těžba z vlastních břidlicových ložisek; její start inicioval ještě Janukovyčův režim. Plynové zásoby se ovšem z části nachází na východě země v Doněcké a Charkovské oblasti, kterými nyní zmítají proruské nepokoje.

7 minut
Plyn? Ruský trumf v ukrajinské krizi
Zdroj: ČT24

Spolu s Francií a Polskem patří Ukrajina k zemím s největší zásobou břidličného plynu v Evropě, podle odhadu amerického Úřadu pro energetické informace může dosahovat asi 1,2 bilionu kubíků. První krok k využití tohoto učinil prezident Viktor Janukovyč a tehdejší Azarovova vláda loni v lednu, když uzavřela padesátiletý kontrakt se společností Shell o těžbě v oblasti Doněcku a Charkova.

Již tehdy Janukovyč význam břidlic vysvětloval především snížením energetické závislosti Ukrajiny na plynových dodávkách z Ruska. Podle údajů ukrajinských úřadů by země při současné spotřebě vydržela se známými ložisky asi sedmdesát let – a prezident tvrdil, že se díky plynu z břidlicových ložisek stane země do patnácti let plynově soběstačná. Loni v listopadu navíc Ukrajina otevřela cestu k těžbě z břidlic další společnosti, tentokrát americkému Chevronu, když s ním podepsala smlouvu o těžbě v západoukrajinské lokalitě Olesska.  

Analytička z Masarykovy univerzity Anna Leshenková ovšem vizi nezávislosti zpochybňuje. „V současné době se mluví o tom, že by se ročně mohlo těžit 10 až 15 miliard kubických metrů (bcm) ročně. Ukrajina ročně spotřebovává asi 40 až 50 bcm plynu,“ vysvětluje v rozhovoru pro server Euractiv.cz. „Ložiska jsou tedy sice významná, plnou soběstačnost ale zemi nepřinesou.“

BŘIDLICOVÝ PLYN: Těžba plynu vázaného na ložiska břidlice probíhá metodou tzv. hydraulického štěpení. Do šikmých vrtů je potřeba dostat velké množství vody s příměsí písku a chemických látek, aby se rozrušily břidlicové vrstvy a tak se podařilo plyn uvolnit. Ekologové v této souvislosti opakovaně upozorňují na to, že chemické látky mohou znehodnotit podzemní ložiska pitné vody. 

Těžba břidlicového plynu
Zdroj: ČT24

Je břidlicový plyn pouto se Západem?

Ve chvíli, kdy porevoluční Ukrajina čelí plynovému tlaku z Ruské federace, ovšem o významu břidlic hovoří i její nové vedení. „Tou nejlepší odpovědí na energetickou závislost na Rusku je přítomnost evropských a amerických investorů tady na Ukrajině,“ prohlásil s odkazem na spolupráci se Shellem a Chevronem ukrajinský premiér Arsenij Jaceňjuk.

Podle Leshenkové obě společnosti navíc přitahují Ukrajinu k západnímu světu. „I když odhlédneme od politického faktoru, podpora projektů Chevronu a Shellu na Ukrajině budou v současných podmínkách jasně propojena s ekonomickou podporou ze strany Západu,“ vysvětluje. „Firmy totiž potřebují záruky, že Západ chce Ukrajinu nadále podporovat.“ S těžbou se totiž v obou případech má začít až za několik let.

Vedení Chevronu se také již nechalo slyšet, že nemá v plánu smlouvu o těžbě na západě země vypovědět, a to ani navzdory nepokojům, které různými částmi země zmítají již od konce loňského roku. Jak připomíná analytik Anders Aslund, podstatně komplikovanější situaci má Shell na východě země. „Tam existuje bezpečnostní riziko,“ varuje s odkazem na občanské nepokoje prorusky orientovaných obyvatel Doněcké i Charkovské oblasti i na početná ruská vojska na společné hranici. 

Energetická situace na Ukrajině je nejistá již několik týdnů. Moskva Kyjev žádá, aby do měsíce splatit víc než dvě miliardy dolarů, které dluží za dodávky ruskému Gazpromu. Ten mu navíc naúčtoval dalších jedenáct a půl miliardy dolarů za neodebraný plyn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

USA zavádí další cla, dotknou se zboží z Brazílie nebo Iráku

Prezident USA Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro osm dalších zemí. Je mezi nimi třeba Brazílie, za importy z jihoamerické země se bude platit 50procentní clo. Ve výši 30 procent pak budou cla na zboží z Alžírska, Iráku, Libye a Srí Lanky. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil Trump 25procentní clo a na zboží z Filipín bude celní přirážka 20 procent. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu, EU mezi novými tarify nefiguruje. Ke stejnému datu zavádí Bílý dům také 50procentní cla na dovoz mědi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vysoké školy dostanou miliardy na navýšení počtu studentů zdravotnických oborů

Vláda ve středu schválila vysokým školám 12,8 miliardy korun na navýšení počtu studentů zdravotnických nelékařských oborů na období dvanácti let. Do roku 2037 by tak mělo přibýt více než 22 tisíc absolventů těchto oborů, zejména zdravotních sester. Po jednání kabinetu to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení částí konsolidačního balíčku

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů vedených Michaelem Canovem (SLK) na zrušení některých částí vládního konsolidačního balíčku. Senátoři napadli pět částí, které podle nich nesměřují ke konsolidaci či porušují pravidla legislativního procesu, protože jde o takzvané přílepky. Kritizovali i zrušení třicetiprocentního podílu na výnosu z internetových a nelegálních hazardních her s tím, že porušuje právo obcí na samosprávu. Jejich argumenty ale ÚS nevyslyšel.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Valorizace penzí kompenzuje růst cen, říká Jurečka. Juchelka kritizuje její úpravu

Zvýšení důchodů plně kompenzuje zdražování, protože se valorizuje o inflační nárůst, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě o výši penzí a jejich růstu. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Aleše Juchelky (ANO) je ale zároveň nárůst jen o jednu třetinu růstu reálných mezd nedostačující, dříve šlo o polovinu. V Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou hosté hovořili také o důchodové reformě a nezaměstnanosti.
před 21 hhodinami

Až čtvrtinu klientů tvoří cizinci, hlásí makléři. Kupují i byty na sídlištích

Cizinci mají velký zájem o tuzemské byty, především v Praze a Brně. Podle developerů i realitních makléřů je čtvrtina až pětina jejich klientů ze zahraničí. Ještě donedávna vyhledávali především nové a zrekonstruované bydlení poblíž centra. Teď se zajímají i o sídliště v okrajových částech měst.
včera v 06:00

Jednání Tokia s USA o clech se zadrhla. Soul věří, že si Trumpa získá

Písemnou informaci o výši plošných cel zaváděných od srpna obdrželo od Spojených států celkem čtrnáct převážně afrických a asijských zemí. Mezi nimi jsou i američtí spojenci jako Japonsko a Jižní Korea, jimž hrozí tarif 25 procent. V případě Tokia se vyjednávání zasekla na samostatných clech na auta, z nichž prezident USA nechce ustoupit. Soul pak věří, že si šéfa Bílého domu získá díky technologiím a spolupráci v loďařském průmyslu, o kterou projevil zájem. O něco náročnější vyjednávání Washington podle analytiků vede s Pekingem.
8. 7. 2025

Rada EU aktivovala výjimku z rozpočtových pravidel kvůli obraně

Rada Evropské unie aktivovala takzvanou národní výjimku z Paktu stability a růstu kvůli zvýšení výdajů na obranu pro patnáct zemí, včetně České republiky. Rada, která zastupuje členské státy, o tom v úterý informovala v tiskové zprávě po zasedání ministrů financí a hospodářství sedmadvacítky.
8. 7. 2025

Zdechovský a Dostál se přeli o kauze textových zpráv Von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí návrhu na vyslovení nedůvěry. Důvodem je nezveřejněná SMS komunikace s šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Návrh, o kterém se má hlasovat ve čtvrtek 10. července, přichází v době, kdy Komise jedná se Spojenými státy o clech. Otázka důvěry se stala tématem ostré výměny mezi dvěma českými europoslanci – Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Ondřejem Dostálem (Stačilo!) v pořadu Události, komentáře, moderovaném Martinem Řezníčkem.
8. 7. 2025
Načítání...