Bratislava – Slovensko dnes začalo dodávat zemní plyn na Ukrajinu. Mezi oběma zeměmi byl uveden do provozu modernizovaný plynovod, kterým bude moci Kyjev dovážet plyn ze západu. Tímto způsobem Ukrajina sníží svou energetickou závislost na Rusku. Zahájení komerčního provozu tzv. reverzního plynovodu se zúčastnili slovenský premiér Robert Fico a jeho ukrajinský kolega Arsenij Jaceňuk. Ročně by plynovodem mohlo být přepraveno až deset miliard krychlových metrů – což odpovídá asi pětině potřeb Ukrajiny. Dohoda o dodávkách plynu má platit do konce roku 2019. Zato Česká republika má suroviny dostatek. Zásoby by měly stačit na čtyři měsíce běžné spotřeby. „Kdyby přes Ukrajinu netekl vůbec žádný plyn, tak se v České republice v podstatě nestane vůbec nic,“ komentoval výkonný ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml.
Slovensko začalo dodávat plyn na Ukrajinu
Slovensko vždy sloužilo jako tranzitní země plynu z východu na západ, teď se ale situace obrací. Pro Ukrajinu to ale zatím znamená spíše symbolickou pomoc. Firma RWE již od května dodává zpětným chodem na Ukrajinu také plyn z Polska a Maďarska. Ani tyto dodávky nepokryjí celkové potřeby Ukrajiny, ale aspoň zamezí katastrofální situaci bez plynu.
„Kapacita by se mohla postupně zvyšovat a plyn z Ruska by tyto plynovody nahradit mohly, nicméně to není realizovatelné již tuto zimu,“ uvedl Jiří Gavor, analytik poradenské společnosti ENA. Ukrajina ročně spotřebuje 55 miliard metrů krychlových plynu, z toho více než polovinu dostávala z Ruska.
Rusko loni snížilo cenu plynu pro Ukrajinu na 268,5 dolaru za tisíc metrů krychlových poté, co se tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč rozhodl odstoupit od podpisu asociační dohody s Evropskou unií. Po svržení Janukovyče ale Rusko zvýšilo svou nabídku na 485 dolarů, což Kyjev odmítá. Byl by ochoten akceptovat cenu kolem 300 dolarů. Od června ale žádný plyn na Ukrajinu neteče.
Na Ukrajinu poteče i nadále ruský plyn, ovšem od západních dodavatelů
„Ze slovenských Vojan poteče na Ukrajinu plyn, který si z Ruska koupí západní firmy. Ty si mohou s Moskvou dohodnout nižší cenu než v současné době Kyjev a hned za slovenskými hranicemi, resp. za hranicemi Evropské unie, se plyn pošle do záložního plynovodu. Kvůli smlouvám s Gazpromem totiž surovina musí fyzicky projít do Evropské unie a až pak může proudit na Ukrajinu,“ popsal proces zpravodaj ČT David Miřejovský.
Zájemců, kteří by chtěli plyn ze západu na východ dodávat, je poměrně dost. Nejčastěji se mluví o německé RWE nebo francouzské Gaz de France. Bude záležet na konkrétních nabídkách a ceně, kterou bude Ukrajina ochotna akceptovat.
Od začátku jsou dodávky ze Slovenska vnímány jako pomoc, Slovensko by na reverzním toku ale mělo i něco vydělat díky tranzitním poplatkům. „Bude je vybírat jen na pár kilometrech, ale investice by se měla brzy vrátit,“ myslí si Miřejovský. Možné reakce Ruska se samozřejmě ve slovenských médiích rozebíraly, ale Slovensko smlouvy s Gazpromem neporuší. „Pro samotné Rusko to taky může být výhodné, protože případná platební neschopnost Kyjeva bude problémem západních společností, které jí budou plyn přeprodávat,“ dodal Miřejovský.
Jednání mezi Ukrajinou a Ruskem proběhne opět 6. září, kdy by se mělo hledat další možné řešení plynové krize.
Česko má plynu dostatek
Česká republika má plynu dostatek. Zásoby by měly stačit na zhruba 4 měsíce běžné spotřeby. Podle Českého plynárenského svazu bude osm podzemních zásobníků zcela naplněných během následujících několika dní. Tato rezerva má sloužit mimo jiné i v případě vyhrocení konfliktu na Ukrajině. „Kdyby přes Ukrajinu netekl vůbec žádný plyn, tak se v České republice v podstatě nestane vůbec nic, protože plyn bude dopravován ze západu. Dokonce bychom byli schopni dodávat plyn i na východ přes slovenské hranice třeba až do Maďarska,“ uvedl Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu.
Česká republika se objemem svých zásob plynu v poměru k roční spotřebě řadí mezi evropskou špičku. „Na začátku září je takový stav v zásobnících neobvyklý, oproti minulému roku máme náskok zhruba jednoho měsíce. Zásobníky budou zcela plné v řádu několika týdnů,“ uvedl Lubor Veleba, člen Rady Českého plynárenského svazu.
Zásoby ale letos nepodceňuje žádná ze zemí osmadvacítky. „Pochopitelně že ten neklid na Ukrajině způsobil, že se tomu věnuje větší pozornost. Vliv mělo v tom směru i to, že zima v letošním roce nebyla tak silná, a proto se mohlo začít s tím stláčením už dřív,“ uvedl odborník na zemní plyn Milan Kajtman.
Podle odborníků by se katastrofický scénář přerušení dodávek plynu přes Ukrajinu dotkl spíše zemí jihovýchodně od Česka. Regulace by v tom případě hrozily zřejmě Rumunsku nebo Maďarsku.
