Více než polovina uchazečů o zaměstnání využívá při hledání sociální sítě. „Nové generace jsou formovány technologickou revolucí posledních 30 let. Dá se všeobecně říct, že jde o ambiciózní jedince, kteří chtějí dosáhnout nejvyšších pozic v co nejkratší době. Potřebují náročnou práci, kterou si aktivně vyhledávají, a zároveň se snaží zdokonalovat své znalosti a dovednosti. Jsou samostatní a flexibilní a dokážou efektivně pracovat jak v kanceláři, tak i na dálku,“ uvedla marketingová manažerka Grafton Recruitment Jitka Součková.
Uchazeči ale rozhodně nehledají práci jen prostřednictvím sociálních sítí – kombinují více zdrojů. „Jde o on-line pracovní portály, kariérní stránky firem. Tam je ta míra využívání ještě vyšší než v případě sociálních sítí,“ zdůraznil Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC.
- Průzkumu se v září zúčastnilo 2 010 kandidátů o zaměstnání.
Na sociálních sítích hledají své potenciální zaměstnance i samotní personalisté. Devět z deseti jich spoléhá na Linkedln, zhruba 30 procent pak i na Facebook. Sociální sítě pro personalisty nabízejí možnost oslovit zajímavé kandidáty, ale také často fungují jako síto, kterým uchazeč neprojde. „Může za to obsah, který adept o práci na síti uveřejňuje, proto je důležité si dát s profilem práci a zveřejňovat tam jen pravdivé a ověřitelné informace,“ upozornila Součková.
Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment
„Kandidátům radíme, aby se snažili udržet si pozitivní on-line reputaci. To v praxi znamená, že by měli na svých profilech v sociálních sítích uvádět jen pravdivé informace, sdílet a publikovat jen vhodný a korektní obsah. Například fotky z večírků nebo jiných aktivit, o kterých by kandidáti před svým zaměstnavatelem raději pomlčeli, by měly být zpřístupněny jen přátelům, nikoliv publikované veřejně.“
V případě atraktivnějších typů pozic jsou sociální sítě podle Dombrovského pro personalisty zdrojem zajímavých či doplňujících informací o uchazečích. Lidé by si proto měli dávat pozor, jakou „značku“ si budují.
„Personalisté se na to ale nemohou spolehnout bezvýhradně. Je tu velká část uchazečů, kteří jsou velmi těžko dohledatelní – řada jich nemá ani na profilu uvedeno skutečné jméno. Druhá věc je, že třeba na LinkedIn je českých profilů ještě poměrně málo – zhruba 600 tisíc. Některé profily jsou navíc testovací nebo mají uvedeno málo informací,“ poznamenal analytik s tím, že 95 procent pozic se obsazuje i jinak než prostřednictvím sociálních sítí.
Přes sociální sítě se podle průzkumu nejčastěji poohlížejí po práci lidé, kteří hledají zaměstnání v oborech IT a financí. Velkou úspěšnost v nalézání práce tímto způsobem mají také zájemci, kteří se hlásí na méně obvyklé pozice, jako jsou například pracovní místa vyžadující neobvyklé jazykové kombinace, což je běžné například v centrech sdílených služeb.
Analytik: Identifikace lidí není pro personalisty tak snadná
Dvě třetiny Čechů na Facebooku jsou ve věku do 35 let
Na Facebooku je přibližně 4,2 milionu uživatelů, kteří uvádí, že žijí v České republice, z toho je 2,2 milionu žen. Řada uživatelů neuvádí své skutečné bydliště, stejně jako řada pozměňuje věk. Tisíce dětí pod 13 let navíc musí uvádět věk vyšší, aby jim Facebook umožnil založení účtu. Uvádějí zpravidla 18 let.
Zhruba dvě třetiny uživatelů Facebooku z České republiky jsou ve věku pod třicet pět let. V mladších věkových kategoriích je rozšíření sociálních sítí respektive Facebooku v populaci téměř stoprocentní. Od 35 let věku začíná výrazněji klesat. „Pokud dnes řešíte oslovení lidí ve věku pod 25 let, najdete je nejlépe na Facebooku či jiných sociálních médiích. Velmi dobře tam ale najdete i ty do 35 let věku. Sociální média, Facebook, Instagram, Pinterest a mobilní Internet jsou pro ně neoddělitelnou a podstatnou částí jejich života,“ uvedla výkonná ředitelka Effectixu Kateřina Holnová.