Rok od intervence vůči koruně: Export v nejistotě

Česká národní banka se na vliv intervence vůči kurzu koruny dívá pochvalně. „Oslabení kurzu splnilo svůj účel,“ řekl dnes Miroslav Singer, guvernér ČNB. Oproti původním analýzám totiž byla hrozba dlouhodobé deflace, nepříznivého vývoje mezd a navíc i ztráty pracovních míst ještě větší. Makroekonomické ukazatele se místo toho vyvíjejí podstatně lépe a růst cen se vzdálil nebezpečí deflace. „V předcházejícím období jsme byli v dolní třetině zemí podle růstu a teď jsme se posunuli do lepší poloviny,“ hodnotí člen bankovní rady Lubomír Lízal.

Oslabení české měny, které nastalo 7. listopadu 2013, znamená v prvé řadě výhodu pro export. ČNB dnes ale upozornila, že nepříznivá situace v eurozóně nebude mít tak pozitivní vliv na naše hospodářství, kterému naopak významně pomáhá domácí spotřeba. „Eurozóna se s inflací a hospodářským růstem dostává stále níže. Horší je, že se propadají ekonomiky, na kterých my závisíme,“ řekl Singer. Právě situaci v eurozóně označuje Lízal za možný důvod, proč lék v podobě intervence funguje pomaleji.

Z dlouhodobého hlediska však podle ČNB oslabená koruna může podpořit schopnost Čechů utrácet. Je to logický řetězec – exportéři vydělávají na vývozu, mohou zadávat zakázky dalším firmám, které tak mohou shánět nové zaměstnance. „Intervence nahrává do karet vývozcům, kteří tím dostávají umělý stimul. Rozhodně se ale na něj nemohou spoléhat a musí být připravení, že jednoho dne skončí,“ řekl analytik Home Credit Michael Kozub.

• "Oslabení měny přineslo díky zamezení deflaci pozitivní dopady na celou českou ekonomiku, nejvíce z něj však těžili malí a střední vývozci. Celkem slabá koruna českému exportu přinesla zhruba 185 miliard korun," uvedl předseda Asociace exportérů Jiří Grund.

Vyšší zisk letos zaznamenala třeba firma Bonnel, která vyrábí řídicí systémy pro čističky. Společnost sídlí u hranic s Německem a k západnímu sousedovi směřuje osmdesát procent své produkce. Úspěšný rok také přinesl zaměstnání pro devět nových pracovníků. Naopak ztrátu zaznamenává česká firma Jan Ficek Dřevovýroba, který by údajně bez intervence měl dva miliony korun, které by mohly jít na investice nebo výplaty.

Ani první čtvrtletí roku 2016 ale nemusí znamenat konec pro intervenci ČNB. „Podmínkou je, že ekonomika bude v udržitelném růstu a inflace bude v cílovém pásmu,“ řekl Lízal. Podle Evy Zamrazilové, která byla členkou bankovní rady, když se loni přijímalo rozhodnutí, bude možné dopady intervence vyhodnotit až po jejím skončení. Sama se přitom k významu tohoto nástroje staví opatrně. „V okolních zemích deflace je, na Slovensku v žádném případě nevede k tomu, že by byly zhoršovány výhledy příštího výsledku,“ uvedla. 

Nižší koupěschopnost

Aktuální žebříček poradenské společnosti Incoma GfK ukazuje, že koupěschopnost tuzemského spotřebitele poslední čtyři roky klesá a intervence ČNB tento trend nepomáhá zvrátit, protože zvyšuje ceny. Zatímco v průměru má Evropan každý rok k dispozici finance ve výši 364 tisíc korun, v Česku je průměr pouze 194 tisíc a lépe jsou na tom podle statistik i na Slovensku. Lubomíra Lízala z ČNB to překvapuje, protože příjmy rostou.

Roli ve výsledku výzkumu přitom hraje ještě regionální nerovnováha. Nejhůř je na tom Moravskoslezský kraj a Karviná, kde si musí lidé v průměru vystačit se 170 tisíci ročně, lépe jsou na tom samozřejmě lidé z větších měst.

Lidé utratí za bydlení a automobil a při nákupech pak musejí přemýšlet. „Snažíme se šetřit i na potravinách, vyhledáváme slevy,“ uvedla oslovená Andrea Beláňová s tím, že svůj měsíční příjem považují za relativně dobrý.

Mezi zeměmi s nejvyšší kupní silou se v Evropě řadí Lichtenštejnsko, Švýcarsko a Norsko. Česká republika je v žebříčku na 26. místě.