Rok od intervence vůči koruně: Export v nejistotě

Praha – Kurz koruny se bude uměle držet minimálně na 27 korunách za euro ještě víc než rok. Přestože intervence ČNB loni v listopadu pomohla zabránit deflaci, česká ekonomika ještě nemá vyhráno. Cíle v podobě dvouprocentní inflace bychom mohli dosáhnout v prvním čtvrtletí 2016. Situace nahrává českým exportním firmám, dovoz zdražil. Problém může způsobit snížená zahraniční poptávka.

Česká národní banka se na vliv intervence vůči kurzu koruny dívá pochvalně. „Oslabení kurzu splnilo svůj účel,“ řekl dnes Miroslav Singer, guvernér ČNB. Oproti původním analýzám totiž byla hrozba dlouhodobé deflace, nepříznivého vývoje mezd a navíc i ztráty pracovních míst ještě větší. Makroekonomické ukazatele se místo toho vyvíjejí podstatně lépe a růst cen se vzdálil nebezpečí deflace. „V předcházejícím období jsme byli v dolní třetině zemí podle růstu a teď jsme se posunuli do lepší poloviny,“ hodnotí člen bankovní rady Lubomír Lízal.

Oslabení české měny, které nastalo 7. listopadu 2013, znamená v prvé řadě výhodu pro export. ČNB dnes ale upozornila, že nepříznivá situace v eurozóně nebude mít tak pozitivní vliv na naše hospodářství, kterému naopak významně pomáhá domácí spotřeba. „Eurozóna se s inflací a hospodářským růstem dostává stále níže. Horší je, že se propadají ekonomiky, na kterých my závisíme,“ řekl Singer. Právě situaci v eurozóně označuje Lízal za možný důvod, proč lék v podobě intervence funguje pomaleji.

Reakce na vliv intervence

Karel Havlíček /přededa představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků/: „Těm, kteří očekávali, že to bude lepší, se to v zásadě potvrdilo. Ti, kdo očekávali, že to bude zásadně horší – importéři – pro ně to nebylo tak zlé, jak se očekávalo. Nebylo to dáno jen intervencemi. Klesá taky cena ropy, klesá cena elektřiny.(…) Meziročně se zdražilo o 4 % a divám se na to jako na menší zlo, než kdyby hrozilo, že lidé budou bez práce. ČNB jednala realisticky.“

Jan Heřmánek /generální ředitel Svitap/: „Přínos pro naši firmu není žádný.“

Otto Daněk /předseda představenstva Atas/: „Měli jsem větší zakázky a bylo jich více.“

Jan Tichý /generální ředitel Saar Gummi Czech/: „Jako občan z toho nadšený nejsem, přál bych si, aby moje děti žily v zemi, kde je životní úroveň jako v Německu, a ne na Balkáně.“

Andrej Babiš /ministr financí, hnutí ANO, majitel koncernu Agrofert/: „Občané to hodnotí podle sebe, tam byl efekt negativní. Jestli to vydrží, za dva tři roky to můžeme hodnotit pozitivně. Jsme totiž exportní země.“

Z dlouhodobého hlediska však podle ČNB oslabená koruna může podpořit schopnost Čechů utrácet. Je to logický řetězec – exportéři vydělávají na vývozu, mohou zadávat zakázky dalším firmám, které tak mohou shánět nové zaměstnance. „Intervence nahrává do karet vývozcům, kteří tím dostávají umělý stimul. Rozhodně se ale na něj nemohou spoléhat a musí být připravení, že jednoho dne skončí,“ řekl analytik Home Credit Michael Kozub.

Jak jedná ČNB při intervenci

ČNB bude bránit posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro pomocí intervencí, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.

  • "Oslabení měny přineslo díky zamezení deflaci pozitivní dopady na celou českou ekonomiku, nejvíce z něj však těžili malí a střední vývozci. Celkem slabá koruna českému exportu přinesla zhruba 185 miliard korun," uvedl předseda Asociace exportérů Jiří Grund.

Vyšší zisk letos zaznamenala třeba firma Bonnel, která vyrábí řídicí systémy pro čističky. Společnost sídlí u hranic s Německem a k západnímu sousedovi směřuje osmdesát procent své produkce. Úspěšný rok také přinesl zaměstnání pro devět nových pracovníků. Naopak ztrátu zaznamenává česká firma Jan Ficek Dřevovýroba, který by údajně bez intervence měl dva miliony korun, které by mohly jít na investice nebo výplaty.

Ani první čtvrtletí roku 2016 ale nemusí znamenat konec pro intervenci ČNB. „Podmínkou je, že ekonomika bude v udržitelném růstu a inflace bude v cílovém pásmu,“ řekl Lízal. Podle Evy Zamrazilové, která byla členkou bankovní rady, když se loni přijímalo rozhodnutí, bude možné dopady intervence vyhodnotit až po jejím skončení. Sama se přitom k významu tohoto nástroje staví opatrně. „V okolních zemích deflace je, na Slovensku v žádném případě nevede k tomu, že by byly zhoršovány výhledy příštího výsledku,“ uvedla. 

Nižší koupěschopnost

Aktuální žebříček poradenské společnosti Incoma GfK ukazuje, že koupěschopnost tuzemského spotřebitele poslední čtyři roky klesá a intervence ČNB tento trend nepomáhá zvrátit, protože zvyšuje ceny. Zatímco v průměru má Evropan každý rok k dispozici finance ve výši 364 tisíc korun, v Česku je průměr pouze 194 tisíc a lépe jsou na tom podle statistik i na Slovensku. Lubomíra Lízala z ČNB to překvapuje, protože příjmy rostou.

Roli ve výsledku výzkumu přitom hraje ještě regionální nerovnováha. Nejhůř je na tom Moravskoslezský kraj a Karviná, kde si musí lidé v průměru vystačit se 170 tisíci ročně, lépe jsou na tom samozřejmě lidé z větších měst.

Lidé utratí za bydlení a automobil a při nákupech pak musejí přemýšlet. „Snažíme se šetřit i na potravinách, vyhledáváme slevy,“ uvedla oslovená Andrea Beláňová s tím, že svůj měsíční příjem považují za relativně dobrý.

Mezi zeměmi s nejvyšší kupní silou se v Evropě řadí Lichtenštejnsko, Švýcarsko a Norsko. Česká republika je v žebříčku na 26. místě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
před 4 hhodinami

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
před 5 hhodinami

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
před 6 hhodinami

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vyšší mýto dle Mátla zaplatí dva kilometry nové dálnice. Pocítí to zákazníci, varují dopravci

Vláda schválila zvýšení mýtných poplatků pro nákladní auta od začátku příštího roku. Náklady se promítnou do cen, varoval v Událostech, komentářích prezident Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Josef Melzer. Šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl řekl, že jde o určité navýšení rozpočtu, ale už nyní se podle něj staví dálnice rychleji než v přechozích letech.
před 12 hhodinami

Bílý dům zveřejnil akční plán pro AI. Chce dosáhnout „globální dominance“

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zveřejnila plán politiky v oblasti umělé inteligence (AI), který definuje priority USA k dosažení „globální dominance“ v tomto odvětví. Plán počítá například s exportem americké technologie AI do zahraničí a s tvrdým postupem proti státním zákonům, které jsou považovány za příliš restriktivní a brání jejímu rozvoji.
23. 7. 2025
Načítání...