Po vleklých sporech schválila Poslanecká sněmovna nárůst platů zákonodárců o 2,9 procenta. Základní plat poslance i senátora tak od příštího roku vzroste z 55 900 korun na 57 600, pokud normu posvětí Senát a podepíše ji prezident.
Již od listopadu přitom vzrostly platy státních zaměstnanců, vláda odsouhlasila navýšení o 3,5 procenta, což v průměru znamená 650 korun. Výjimkou jsou jen platy ve zdravotnictví, které se v průběhu roku zvyšovat nedají. Tarifní platy lékařů, sester i dalších zaměstnanců mají růst až od ledna, a to o pět procent. Tento týden se totiž ministerstvo s odbory dohodlo na úhradové vyhlášce. Všechny nemocnice by tak měly mít dostatek pěnez na vyšší platy.
Od nového roku mají dostat přidáno také policisté, hasiči a další ozbrojené složky včetně pracovníků ve vězeňství, jejich platy vzrostou o další procento a půl − celkově jde o pětiprocentní zvýšení. O čtyři procenta by si měli ve výsledku polepšit zaměstnanci v oblasti kultury.
Vyšší valorizace důchodů i slevy pro pracující důchodce
Vláda také počítá s vyšší valorizací důchodů. Ministerstvo práce navrhovalo zvýšit důchody od příštího roku v průměru o 205 korun, podle současných pravidel (inflace a růst cen) by totiž rostly jen o 150 korun. Návrh prošel parlamentem a podepsal ho i prezident. Státní kasu to vyjde přibližně na sedm miliard korun. Letos rostly důchody v průměru jen o 45 korun.
Od nového roku si navíc až o několik stovek polepší na důchodech lidé, kteří v produktivním věku měli nadprůměrný příjem. Změna platí pro ty, kteří vydělávali přes 30 tisíc měsíčně a peníze od státu začnou pobírat nejdříve příští rok. Ministerstvo práce tak reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2010, který tehdy rozhodl, že výplata důchodů dosud znevýhodňovala lidi s vyššími příjmy. Ti přitom tvoří asi čtvrtinu všech, co odcházejí ročně do důchodu.
Navíc se daňové úlevy znovu dočkali pracující důchodci, kteří si opět mohou uplatňovat nárok na slevu 24 8420 korun ročně. O tu přišli v rámci daňového balíčku, který v roce 2012 předložila bývalá Nečasova vláda. Zákon pak ale zrušil Ústavní soud, důchodci se tak nemuseli obávat o slevu za tento rok. V září navíc soud vyhověl první individuální stížnosti na peníze za loňský rok. Ministerstvo financí následně oznámilo, že peníze důchodcům vrátí i za rok 2013. Svůj nárok mohou uplatnit do tří let, musí se ale sami přihlásit. Stát už celkem důchodcům vrátil 600 milionů.
- Důchodcům uleví i zrušení většiny zdravotnických poplatků, od příštího roku se už nebude platit 30korunový poplatek za návštěvu lékaře i za recept v lékárně. Zachován zůstane pouze 90korunový poplatek za návštěvu pohotovosti.
- Od příštího roku se zavádí třetí sazba DPH ve výši 10 procent, kam budou mimo jiné patřit léky. Ty by tak měly zlevnit. V současnosti platí v Česku 15% a 21% sazba DPH.
Porodné na druhé dítě i vyšší daňové slevy
Od příštího roku si polepší i rodiny s více dětmi. Nyní je možné na každého potomka odečíst z daní 1 117 korun měsíčně. Nově se má sleva zvýšit o 200 korun na druhé dítě a o 300 korun na třetí dítě. „U rodin s jedním dítětem se nic nemění. Rodina se dvěma dětmi si polepší o 2 400 korun ročně, se třemi o 6 000 korun ročně,“ vysvětlil odborník na přímé daně z PwC Tomáš Hunal.
Zároveň se zavádí porodného i na druhé dítě ve výši 10 tisíc korun. Zvyšuje se také koeficient, od něhož se nárok odvíjí, (na 2,7násobek životního minima). Běžná rodina tak dosáhne na dávku, pokud její měsíční příjmy nepřesáhnou 20 817 korun čistého. Porodné na první dítě zůstane 13 000 korun, při narození vícerčat činí 19 500 korun.
Minimální mdza vyšší
Od ledna se zvýší minimální mzda ze současných 8 500 korun na 9 200. Podle údajů ministerstva práce ji pobírá asi 100 tisíc lidí, zvýšení by mělo zaměstnavatele vyjít zhruba na 1,3 miliardy, stát pak na necelých 200 milionů. Opatření se netýká zaměstnanců, kteří pobírají invalidní důchod. Pro tyto lidi zůstane minimální mzda 8 000 korun za měsíc nebo 48,10 korun za hodinu.
Životní a existenční minimu zmraženo
Vláda couvla od plánu zvýšit životní minimum
Co se nakonec od nového roku nezvýší, je existenční i životní minimum (3 410 Kč), i když jejich růst plánovala ministryně práce Michala Marksová. Chce totiž, aby po růstu minimální mzdy vzrostl také rozdíl mezi životní úrovní pracujících a těch, kdo pobírají dávky. Minimální mzda je rozhodující pro příspěvek na bydlení.
Příspěvek na bydlení
Touto sociální dávkou stát přispívá na bydlení rodinám i jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na ni má vlastník nebo nájemce bytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň tento podíl příjmů rodiny je nižší, než jsou normativní náklady stanovené zákonem.
V příštím roce neporostou ani další dávky – přídavky na děti, mateřská a rodičovská nebo příspěvky na péči o zdravotně postižené.
Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Nárok mají rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima. Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte (nejvýše 700 Kč stát vyplácí za dítě od 15 do 26 let).
Rodičovský příspěvek je určen rodiči, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle však do čtyř let věku dítěte.
Mateřská (PPM – peněžitá pomoc v mateřství) je dávka, kterou vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení. Nárok na ni vzniká tehdy, když dotyčný hradil nemocenské pojištění.
Změny dávek od ledna 2011
V roce 2008 došlo k výrazným úpravám legislativy týkající se systému státní sociální podpory. V souvislosti s úspornými opatřeními Ministerstva práce a sociálních věcí se snížily některé dávky s účinností od 1. ledna 2011. Důsledek úsporných opatření ukazuje křivka následujícího grafu.
Rodiče kritizují přiznávání příspěvků na péči
Organizace rodičů handicapovaných dětí – proPAS – uspořádala průzkum mezi rodiči, jejichž děti trpí autismem i jinými postiženími i mezi handicapovanými dospělými. Třetina z nich si stěžuje na práci úřadů, které přiznávají příspěvek na péči. Úřady podle dotázaných velmi často neuznají plný nárok a přidělují nižší dávku. Žadatelé přitom neuspějí ani při odvolání. „Při žádosti o příspěvek na péči úřady neuznávají pomoc při základních kritériích, jako je mobilita, komunikace a orientace. Když je dítě zvládá, nemá autistickou diagnózu,“ uvedla předsedkyně sdružení proPas Petra Valentová, podle níž posudková komise z těchto důvodů často autismus neuzná, a když se rodiče odvolají, původně přiznaná kritéria úřad změní, ale na vyšší dávku rodina nedosáhne. Ministerstvo práce chce podle mluvčího Petra Habáně sporné případy prověřit.