Jurečka chce být přísnější na nezaměstnané, kteří se často vracejí do evidence

Výší dávek chce ministr práce a sociálních věcí Marina Jurečka (KDU-ČSL) odlišit lidi, kteří se pravidelně vracejí po krátké době na Úřad práce, od těch, kteří se bez práce ocitli po dlouhé době. Vládní úsporný balíček podle ministra s takovým rozlišením počítá, zároveň prodlužuje dobu důchodového pojištění nezbytnou pro přiznání nároku na podporu.

Marian Jurečka řekl při návštěvě východočeské Poličky, že by se měla napřesrok snížit částka na podporu zaměstnanosti ze současných osmi miliard zhruba na sedm miliard korun.

Podrobnosti o změnách ministerstvo podle Jurečky teprve ozřejmí. Především ale jde o to, jak na úřadech práce „odlišit osoby, které přicházejí a čerpají podporu třeba po dvaceti letech nepřetržité práce, od lidí, kteří se na pracovní úřad vrací opakovaně ve velmi krátké době“.

Další změnou by mělo být prodloužení doby, po kterou je potřeba odvádět sociální pojištění před přiznáním nároku na podporu v nezaměstnanosti. Momentálně je to tak, že rozhodným obdobím pro posuzování nároku jsou poslední dva roky před podáním žádosti. Je třeba v té době získat zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností aspoň dvanáct měsíců důchodového pojištění. Zároveň nemá nárok na podporu ten, kdo v posledních šesti měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání opakovaně sám ukončil pracovní poměr nebo s nímž byl v tomto období rozvázán pracovní poměr kvůli hrubému porušení pracovní kázně.

Podle odůvodnění vládního návrhu úsporných opatření je systém podpory robustní a v současné podobě neúnosný, a to i s přihlédnutím k setrvale minimální dlouhodobé nezaměstnanosti v České republice.

Vláda ve čtvrtek představila balík opatření, od nichž si slibuje, že na výdajích státu ušetří 62,4 miliardy korun a zároveň přinesou 31,7 miliardy korun na příjmech, celkem by se tedy měl deficit snížit o 94,1 miliardy korun a v dalším roce o 53,4 miliardy korun. Kabinet počítá se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. 

Místo tří sazeb daně z přidané hodnoty mají být dvě. Živnostníkům se mají postupně zvednout minimální odvody, zaměstnanci zase budou nově odvádět nemocenské pojištění. Změny se dotknou také penzijního systému.