Politička v pánském časopisu? Když tím nikomu neubližuje, za mě to možné je, komentuje Richterová

Nahrávám video
Události, komentáře: Hranice vkusu u politiků
Zdroj: ČT24

Čeští politici z konzervativní i liberální části spektra nepovažují za zásadní problém, když se francouzská kolegyně nechá vyfotit pro pánský časopis. Podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olgy Richterové (Piráti) ovšem musí politik, který zvolí takový způsob svého zviditelnění, počítat s tím, že na to nějak zareagují voliči. Bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek míní, že se společnost vyvíjí a dříve nepředstavitelné věci jsou dnes přijatelné. Richterová a Bělobrádek diskutovali o hranicích politického vkusu a kultury v Událostech, komentářích.

Francie nyní řeší politické téma, které jako by alespoň trochu překrylo bouře spojené s důchodovou reformou: státní tajemnice (ve Francii je to politická funkce neodpovídající českému čistě úřednickému pojetí) pro sociální ekonomiku Marlène Schiappaová se nechala vyfotografovat pro Playboy. Premiérka Élisabeth Borneová jí to vytkla stejně jako část francouzské společnosti, další její části to ale nevadí.

Podle Olgy Richterové jsou to právě voliči, na které se musí politik, respektive politička, ohlížet především, když se rozhodne představit se jim prostřednictvím časopisu, jako je Playboy. „Když tím nikomu neubližuju, tak to za mě možné je, jsem liberálka. Ale jsem v nějaké roli a uvědomuju si, že ona (Schiappaová) překročila kontext té role, a podle toho ji posoudí její voliči,“ míní. Mluví v té souvislosti i o určité provokaci.

V poslední době to není v Evropě jediná podobná diskuse, která se týká političky zachycené mimo své obvyklé prostředí. Loni se na veřejnost dostaly nahrávky zobrazující finskou premiérku Sannu Marinovou, když se účastnila bujarých večírků. Ty však Richterovou vůbec nepobuřují. „To, co máme řešit a co je správně, že se řeší, je, když dělal bývalý premiér podvody, když se řeší trestní stíhání, když se řeší takové věci, které mají dopad na výkon funkce. Ale v situaci, kdy byla ve svém volném čase na soukromém večírku, tam je podle mě hranice, kde už nemáme právo to jakkoliv soudit,“ podotkla místopředsedkyně české sněmovny.

V případě Schiappaové si Richterová nemyslí, že by její vyobrazení na fotografiích Playboye bylo v jasném rozporu s její politickou agendou a také tématem rozhovoru, který časopisu poskytla. Byl o právech žen. Poslankyně Pirátů míní, že to musí zvážit výhradně Schiappaová. Pro Richterovou samotnou je ale otázka práv žen spojena s jinými věcmi, než jsou fotky v časopisu.

„Jsou to zcela praktické věci, ať už místa ve školkách, nebo když je potřeba nakojit malé dítě ve veřejném prostoru. Nejde o obnažování se, ale o potřebu malého dítěte a maminku, která ho nakojí. To jsou věci, kde stále ještě máme rezervy ve skutečně respektujícím přístupu a toleranci celé společnosti,“ zdůraznila.

Pavel Bělobrádek – který je poslancem a býval předsedou strany, která sice s Richterové Piráty sedí ve vládě, ale politicky se hlásí ke konzervativním myšlenkám na rozdíl od liberálních východisek Pirátů – vnímá, že se vyvíjí pohled na to, co společnost považuje za přijatelné. „To, co dřív nebylo akceptovatelné, dnes akceptovatelné je, alespoň zčásti. (…) Samozřejmě je správné, že na nás (politiky) jsou vyšší nároky. (…) Pokud lidé o něčem hovoří, tak by měli být autentičtí a měli by to také předvádět ve svém životě,“ řekl.

Ani zobrazení francouzské političky v Playboyi nevnímá lidovecký poslanec zvlášť problematicky. „Je to věc, která mě nijak nepobuřuje. Pro mě je daleko větší porno, když je za pultíkem v Poslanecké sněmovně pan Tomio Okamura, to považuju za politické porno,“ poznamenal. V případě Schiappaové si myslí, že to je spíše provokace, která měla upoutat pozornost. „Politický marketing má různé podoby, někdo se snaží být zajímavým a vyniknout tím, že má nějaký excentrický zjev, někdo excentricky mluví,“ prohlásil.

Dodal, že od roku 2010, kdy se stal předsedou KDU-ČSL, se pojetí politického marketingu výrazně změnilo. „Nástup marketingových nejenom praktik, ale i marketingových stran jako produktů, které používají tyto výdobytky, je čím dál tím větší. Poptávka po tom je,“ upozornil. Součástí tohoto marketingu jsou podle něj i „řízené skandály, abyste se vůbec dostal do médií“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 5 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...