Naše historie by měla být poučením pro celou Evropu, řekl Vystrčil k výročí začátku nacistické okupace

Česko si ve středu připomíná 84 let od začátku německé nacistické okupace Čech, Moravy a Slezska. Pietního aktu na Hradčanském náměstí v Praze, který pořádala Československá obec legionářská, se zúčastnili vedle zástupců armády a německého velvyslance i členové obou komor parlamentu. Den po okupaci vznikl protektorát Čechy a Morava, který se stal podle výnosu nacistického vůdce Adolfa Hitlera součástí německé třetí říše.

„Před 84 lety začala jedna z nejtemnějších kapitol naší historie. Němečtí vojáci vtrhli do svobodného Československa, aby zničili jeho suverenitu. Pro lidi začala hrůzovláda. Oběti si připomínáme s hlubokým smutkem a pokorou,“ napsal na svém Twitteru německý velvyslanec Andreas Künne. 

„15. 3. 1939 ráno zasedla v Kolowratském paláci československá vláda kvůli jednání Háchy a Hitlera. Výsledek známe. Naše historie by měla být poučením nejen pro nás, ale pro celou Evropu. Vše totiž začalo mnohem dřív, když velké země uvěřily, že lze ustupovat a dohodnout se na míru se zlem,“ upozornil předseda Senátu Miloš Vystrčil. 

Studio ČT24: 84 let od začátku německé okupace (zdroj: ČT24)

Vystrčil: Takové režimy nesmí vítězit

Vystrčil připomněl, že okupace s sebou nesla likvidaci občanské společnosti, zavírání vysokých škol a další kroky, které omezovaly svébytnost a samostatnost občanů. „Tohleto všechno trvalo šest roků, jeden měsíc a 19 dní a celkem nacistická okupace znamenala ztráty asi 340 tisíc životů,“ zdůraznil s tím, že jde o připomínku a uvědomění si toho, že nelze ustupovat autoritativním a mocichtivým režimům.

„Jediné, co z toho plyne, je posílení jejich chuti k moci. Kromě toho, že si to tady dnes připomínáme, je to pro vás také výzva, abychom to nepřipustili a každý na své pozici dělali maximum pro to, aby tyto režimy nevítězily,“ apeloval Vystrčil.

Místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN) podotkla, že na současném příkladu vidíme, že pokud se jednou ustoupí zlu, tak přijde znovu. „Skutečně pevně doufám, že již nikdy v budoucnosti nebudou paralely mezi 15. březnem 1939 a současností tak ostře viditelné, jako je tomu nyní,“ prohlásila.

Okupace začala v brzkých ranních hodinách a během dne vojska nacistického Německa obsadila české země. Zároveň byla vyhlášena samostatná a nezávislá Podkarpatská Rus. Den poté – 16. března – vyhlásil Hitler protektorát Čechy a Morava.

Jeho formální hlavou zůstal státní prezident Emil Hácha, on i vláda Rudolfa Berana však byli pouze loutkami v rukou úřadujícího říšského protektora. Tím se stal bývalý německý ministr zahraničí Konstantin von Neurath. Na území protektorátu, který existoval až do konce druhé světové války v květnu 1945, žilo přes sedm milionů obyvatel.