Ministři životního prostředí EU souhlasili, že rozhodným datem pro konec prodeje nových aut na benzin nebo naftu bude rok 2035. Automobily se spalovacím motorem dostaly šanci pokračovat jen v případě, že budou využívat takzvaná čistá alternativní paliva. Ta ovšem zatím na trhu nejsou k dispozici, jsou jen laboratorním produktem.
„Syntetická paliva jsou náhradou klasických fosilních paliv, která v současné době spotřebováváme z více než 95 procent pro pohon motorových vozidel, co jezdí po světě,“ řekl prorektor Ústavu technologie ropy a alternativních paliv VŠCHT Milan Pospíšil.
Tato syntetická paliva se mohou vyrábět z více zdrojů. Například ze surovin, které jsou biogenního původu na bázi rostlinných odpadů. Dají se vyrábět i ze zemědělských produktů (hydrogenované oleje či motorová bionafta na bázi řepkového oleje). Produkovat je lze také z průmyslových odpadů (ze staré pryže, pneumatik, z polymerních plastů či odpadního oxidu uhličitého).
„Tam kde najdeme uhlík a vodík dohromady, tak jsme schopni z toho vyrobit alternativní paliva,“ řekl Pospíšil.
Na některá z nich pak již existují zařízení a technologie.
- Po roce 2035 se už nebudou prodávat nová auta na benzin a naftu, schválili ve středu ministři. Ta ojetá se prodávat budou smět, ale má být na ně uvalena vysoká daň.
- Existují ovšem dvě výjimky. První dostanou auta, která využívají některá z čistých alternativních paliv. Jenže takové palivo zatím na trhu není k dispozici. Druhou výjimkou pak budou luxusní auta, jako například Ferrari nebo Rolls-Royce. Tedy automobilky, které ročně vyrobí méně než deset tisíc vozů. Podle této varianty by se spalovací motor stal v budoucnu symbolem luxusu.
„Prvním důležitým krokem je vyrobit kapalinu, kterou je schopná rafinerie zpracovat,“ řekl Petr Straka z Ústavu technologie ropy a alternativních paliv. „Máme tady laboratorní jednotku, na které simulujeme procesy, pomocí kterých rafinerie bude pyrolyzní olej zpracovávat. A výsledkem je směs uhlovodíků, ze kterých bude možné oddestilovat benzin, letecký petrolej a motorovou naftu.“
Klasická motorová nafta je tmavší, naopak alternativní palivo spíš připomíná vodu. Vlastnosti ale mají podobné a v motorech fungují stejně.
Alternativní palivo je ovšem ekologičtější. Při jeho výrobě a využívání se do ovzduší – ve výsledku – uvolňuje méně oxidu uhličitého. Má však také nevýhody. Je dražší a k jeho výrobě je potřeba více vstupních surovin. „Potřebujeme více než pětinásobné množství té alternativní suroviny, ze které chci vyrobit něco podobného kvalitou, jako je ta klasická, třeba motorová nafta,“ řekl Pospíšil.
I to je důvod, proč podle odborníků nemůžou tyto typy paliv zcela nahradit klasickou naftu nebo benzin. A rafinerie zatím neumí výhodně a ve velkém alternativní paliva vyrábět.
Elektromobily a auta na vodík
Evropská unie zatím dál upřednostňuje elektromobily. V Česku začala první veřejná dobíjecí stanice fungovat v roce 2006 v Desné na Jablonecku. Nyní je v zemi kolem tisíce dobíjecích stanic a v nich zhruba dva tisíce dobíjecích stojanů. Podle plánů ministerstva dopravy by měl do roku 2030 činit počet těchto stojanů (bodů) mezi 19 až 35 tisíci, a to v závislosti na tom, kolik bude v Česku elektromobilů.
Dobíjecí stanice jsou často i v obchodních centrech, aby si lidé mohli nakoupit, zatímco se automobily dobíjejí. A zatímco v Praze jsou místa často zabraná, jinde je zatím spíš prázdno.
Řidiči už od úterý můžou – v Ostravě – využít i první veřejnou vodíkovou plnicí stanici.
Vodík je považován za ekologické palivo budoucnosti a stále více se uplatňuje v dopravě. Vozidla na vodík jsou alternativou ke klasickým elektromobilům, které využívají velké bateriové články. Vodíkový pohon se uplatňuje také v autobusech a nákladních automobilech.
