Miliardy z EU nepomohly, odpad končí v Česku stále na skládkách

Ani miliardové evropské dotace nezměnily v Česku způsob nakládání s komunálními odpady. Nejvyužívanější metodou zůstává dál skládkování, i když je nejméně vhodné. Státu se také nedařilo zvyšovat kapacity pro recyklaci odpadů ani budovat či modernizovat zařízení na energetické využití odpadů. Neklesá ani produkce odpadů, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva životního prostředí je vysoká míra skládkování odpadů problém, řada přijatých i chystaných opatření ale v nejbližších letech situaci zlepší.

Kontroloři se zaměřili na dotace z evropského operačního programu Životní prostředí 2014–2020, ze kterého ministerstvo rozdělilo do konce roku 2020 devět miliard korun, a také na 600 milionů korun státních dotací z národního programu Životní prostředí.

NKÚ uvedl, že při kontrole odhalil zásadní problémy v nakládání s odpady v ČR. „Přestože národní i evropské strategické dokumenty hovoří o tom, že ukládání odpadů na skládky je nejméně vhodný způsob nakládání s komunálními odpady, zůstává v ČR skládkování stále nejvyužívanější metodou,“ konstatoval NKÚ.

Podle něj neklesá ani produkce odpadů, ačkoliv je to společně s předcházením jejich vzniku prioritním cílem národní odpadové politiky. „Evropské dotace pak nepomohly ke zvýšení kapacity pro recyklaci ani k modernizaci či vybudování zařízení na energetické využití ostatních odpadů.“

Zákaz skládkování se posunul

V roce 2020 skončila v Česku na skládkách téměř polovina komunálního odpadu, devětatřicet procent odpadu bylo opětovně použito či recyklováno, jen třináct procent odpadu bylo energeticky využito. Priority má přitom Česko podle kontrolorů nastaveny zcela opačně, než je dosavadní praxe. 

Tvrzení, že by stát nedělal kroky ke zlepšení situace, ministerstvo životního prostředí odmítlo. V roce 2021 začal platit balíček odpadové legislativy, který podle úřadu řeší především předcházení vzniku odpadů, zvýšení třídění a využití odpadů i odklon od skládkování. Hlavním nástrojem je podle ministerstva postupné navyšování poplatku za skládkování. „Zlepšení situace tak očekáváme v nebližších letech tak, jak budou požadavky odpadových zákonů přecházet do praxe,“ uvedl resort.

NKÚ uvedl, že k současnému stavu přispěl odklad zákazu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů z roku 2024 až na rok 2030, což byl podle ministerstva politický kompromis minulé vlády.

Popsaný stav podpořilo i to, že zákaz skládkování se v Česku posunul z roku 2024 až na rok 2030 a poplatek za skládkování zůstal dvanáct let beze změny, tedy na 500 korunách za tunu odpadu. Až od roku 2021 se zvýšil na 800 korun. Výjimka v zákoně ale umožňuje obcím ukládat na skládky do roku 2029 podstatnou část jejich odpadů za původní sazbu, což fakticky zvýhodňuje skládkování oproti jiným formám nakládání s odpady, zdůraznili kontroloři. Například energetické využití jedné tuny komunálního odpadu stálo v roce 2021 v průměru 1799 korun.

Příprava nového plánu

„S podobnou cenou za skládkování počítá ministerstvo životního prostředí až v roce 2028 – tedy jen dva roky před jeho úplným zákazem. Nutno dodat, že mezi lety 2016 a 2020 se v Česku zvýšila kapacita skládek určených zejména pro komunální odpady o sedmnáct procent,“ uvedl NKÚ.

Kontrola NKÚ také zjistila, že mezi roky 2016 až 2020 se v Česku zvýšila i produkce nebezpečných odpadů, a to o 23 procent. Přitom pouze sedm procent nebezpečných odpadů odvezených na skládky bylo zpoplatněno zvýšeným, rizikovým poplatkem 4500 korun za tunu, čímž stát jen v těchto letech přišel podle kontrolního úřadu minimálně o 2,6 miliardy korun.

Ministerstvo životního prostředí dodalo, že letos zahájí přípravu nového Plánu odpadového hospodářství na období 2025 až 2035. Bude zaměřený na recyklaci, předcházení vzniku odpadů a nové požadavky evropské legislativy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Řadě škol zatím chybí peníze na vánoční odměny

Část škol nevyplatila vánoční odměny. Ředitelé na ně buď nedostali dost peněz, nebo jim přišly až po výplatním termínu. Očekávají, že je zaměstnancům dají až po Novém roce. Ministerstvo školství potvrdilo, že peníze, které školám náleží, pošle příští týden. Ještě ve čtvrtek by ministerstva školství a financí měla jednat o další chybějící půlmiliardě korun. Některým školám by měly pomoct kraje.
před 1 mminutou

Armáda chce zavést administrativní odvody

Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.
před 31 mminutami

Pražští zastupitelé projednají rozpočet i personální změny v radě

Pražští zastupitelé na čtvrtečním zasedání projednají návrh rozpočtu města na rok 2026. Čeká je také hlasování o personálních změnách v radě. Z té chtějí odejít náměstci primátora Zdeněk Hřib (Piráti) a Jiří Pospíšil (TOP 09). Oba byli zvoleni do Poslanecké sněmovny. Na programu je také převod 600 milionů korun Kongresovému centru Praha či směna pozemků pro Střední odbornou školu civilního letectví. Vlastní body chce na program dostat i opoziční Praha Sobě.
před 3 hhodinami

Hnutí ANO vyloučilo desítku brněnských zastupitelů

Celostátní předsednictvo ANO ve středu vyloučilo z hnutí deset brněnských zastupitelů, kteří neopustili tamní koalici s ODS mimo jiné kvůli bitcoinové kauze. Učinilo tak na návrh krajského vedení ANO. O rozhodnutí informoval mluvčí hnutí Martin Vodička. Dosavadní brněnský šéf ANO a náměstek primátorky René Černý považuje vyloučení za politikaření, které do komunální politiky nepatří. Důvody, které vedly k tomu, že měl on a kolegové opustit brněnskou koalici, jsou podle něj vymyšlené. Stejně tak považuje za vymyšlené důvody, které vedly k vyloučení z ANO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nedokázali jsme veřejnosti vysvětlit nepopulární kroky, míní za končící vládu Kupka

Ministr dopravy v demisi a místopředseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 konstatoval, že odcházející vláda odvedla za čtyři roky spoustu intenzivní práce navzdory několika krizím. Je si vědom také chyb, jako je například špatná komunikace o důchodové reformě nebo o ceně dálničních známek. V rozhovoru s Terezou Řezníčkovou také nastínil budoucí směřování ODS, pokud na nadcházejícím kongresu dojde k jeho zvolení předsedou. „V opozici bude na každé ze stran koalice SPOLU, aby formulovala vlastní politiku,“ dodal.
před 9 hhodinami

Pavel dál počítá se schůzkou s Turkem, má k němu ale dlouhodobé výhrady

Prezident Petr Pavel stále počítá s tím, že se může sejít s původním kandidátem Motoristů na ministra životního prostředí Filipem Turkem (za Motoristy). Má nicméně dlouhodobé výhrady k tomu, jak přistupuje k faktům, právu a pravidlům. Dovede si jen těžko představit, že by cokoli tento pohled mohlo změnit. Hlava státu to prohlásila při středeční návštěvě Libereckého kraje.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Třetí den v řadě padaly teplotní rekordy

V Česku potřetí v řadě padaly teplotní rekordy. Maximum pro 10. prosinec ve středu překonalo nebo vyrovnalo šedesát ze 172 stanic, které fungují alespoň třicet let.
před 14 hhodinami

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...