„Nechápu, čeho chce Putin dosáhnout, v životě mě nenapadlo, že to takhle dopadne,“ řekl Babiš

UK: Andrej Babiš o proměnách ruské politiky od anexe Krymu (zdroj: ČT24)

Bývalý premiér a nynější opoziční poslanec Andrej Babiš (ANO) v předtočeném rozhovoru pro Události, komentáře k invazi Rusů na Ukrajinu mimo jiné řekl, že nechápe, čeho chce prezident Vladimir Putin dosáhnout. Zmínil, že se svojí manželkou Monikou po vypuknutí bojů na Ukrajině řešil i to, kde je v Praze protiatomový kryt.

Šéf ANO situaci na Ukrajině bedlivě sleduje. „Hned ráno, jak se probudím, tak se dívám na mobil. Ta válka má obrovský dopad hlavně na naše ženy a matky. Včera (v pondělí) jsem se svou paní řešil, kde je atomový kryt v Praze, jestli je v Průhonicích. Manželku se snažím uklidnit, že to nemůže nastat, protože to by byla úplná katastrofa,“ řekl Babiš v úvodu rozhovoru pro Události, komentáře.

„Pamatuji si 28. října 2018, kdy jsme slavili 100 let od vzniku Československa. Byl tu na návštěvě Emmanuel Macron i Angela Merkelová. Byli jsme na procházce na Karlově mostě a byl jsem u toho, když Putin volal Macronovi. Normálně se bavili. Nikdy by mě nenapadlo, že by se mohlo tohle stát – že začne válka a Putin se takhle rozhodne. Já tomu nerozumím, nechápu, čeho chce dosáhnout, proč se to stalo. Proč to úsilí na úrovni světových lídrů nedopadlo tak, aby se našlo nějaké diplomatické řešení,“ přemítá expremiér.

Babiš: „Nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo něco stát“

Co říká Babiš na hlasy, že Západ zaspal a měl si vzít ponaučení minimálně z ruské anexe Krymu? „Naše vláda mohla být tvrdší, jsme samozřejmě součástí EU a NATO. Byli jsme aktivní, já byl v Evropě první, když vznikla běloruská krize, tak jsme společně s (polským) premiérem Mateuszem Morawieckim přesvědčili (Brusel), abychom situaci v Bělorusku okamžitě řešili. A samozřejmě vliv Ruska a sankce. Vůči Rusku nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo něco stát, v životě mě nenapadlo, že to takhle dopadne,“ nechápe šéf nejsilnější opoziční strany.

Zároveň tvrdí, že se jako premiér ve vztazích Česka s Ruskem příliš neangažoval, prý to bylo „kolbiště“ prezidenta Miloše Zemana. „My jsme to měli rozdělené a já jsem měl z hlediska zahraniční politiky na starosti EU a NATO. Co se týče Ruska a Číny, tam byl aktivní pan prezident Zeman. Já jsem s Ruskem nikdy nevyjednával, ani s velvyslancem. Naše vláda byla ta, která velice tvrdě reagovala (na zjištění o výbuších ve Vrběticích z roku 2014), vyhostili jsme řadu diplomatů,“ připomněl nedávnou událost, která vztahy mezi oběma zeměmi silně ovlivnila.

„Rusko nás zařadilo na seznam jako druhého největšího nepřítele po Spojených státech. Co dělat, aby se to neopakovalo? To je dobrá otázka. Ti agenti sem přišli v roce 2014 a podle tisku bydleli v hotelu na Ostravsku a udělali atentát, i když přímo důkaz není. Je absurdní, že to naše tajné služby nevěděly,“ rozčiluje se expremiér, podle nějž se zapojení Ruska prokázalo „úplnou náhodou“.

„Bylo to díky změně policisty, který to dostal na starosti. Listoval ve složce a najednou viděl dvě fotografie ruských agentů, kteří přišli (do Vrbětic) jako zájemci o zbraně. Zjistil, že jsou to ti stejní, co napadli (bývalého ruského agenta) Skripala,“ tvrdí Babiš.

Ukrajince bereme jinak, říká Babiš

„Jestli se tomu (Vrběticím) dalo zabránit, je spíš otázka na (tajné) služby než na vládu. My, když jsme se to dozvěděli, tak jsme byli překvapení až šokovaní,“ vzpomíná.

Podle Babiše aktuální invaze na Ukrajinu změnila to, jak na tamní obyvatele nahlížíme. „Je obrovská solidarita, pomáháme Ukrajincům, teď je bereme jinak – ne jako pracovní sílu, teď jsou to lidé prchající před válkou. A je potřeba se k tomu nějak postavit. Jako opozice jsme řekli, že vládu nebudeme kritizovat, ale budeme trvat na tom, aby se postarala i o naše lidi. A proto (existují) naše návrhy, abychom odpustili DPH na elektřinu, poplatek za obnovitelné zdroje. Tyto věci vláda nedělá, vymlouvá se na finance. Tento týden máme druhé čtení rozpočtu. Máme jasné návrhy – měl by se navýšit rozpočet na obranu, neměly by se snižovat počty lidí na hygienických stanicích, ti teď budou také zapojeni, Ukrajinci budou potřebovat péči,“ vypočítává předseda hnutí ANO.

Podle něj je nyní na zvážení, zda nepokračovat v těžbě uhlí v OKD, aby Česko nebylo ještě víc závislé na zemním plynu.

Babiš odmítá srovnání uprchlických vln ze Sýrie či Iráku s tou současnou z Ukrajiny. „Vždycky jsem se bránil ilegální migraci, těm pašerákům (lidí). Policisty, kteří teď budou pomáhat na východním Slovensku, jsem já poslal na maďarské hranice, kde ilegální migranti platí pašerákům 3500 eur za to, že jdou za lepší budoucností do Německa. Tady je to něco úplně jiného. Ukrajinci jsou slovanský národ, potřebujeme, aby u nás pracovali. To neznamená, že dostanou občanství. Měl by se přehodnotit systém zaměstnávání cizinců. Nekontrolovanou migraci nebudeme podporovat,“ vypočítává Babiš.

„(Prchající) Ukrajinci jdou do Polska, na Slovensko a k nám, protože jsme si blízcí i jazykově. Máme obrovskou ukrajinskou komunitu. My je potřebujeme, české stavebnictví bez Ukrajinců končí. Doufám, že se situace na Ukrajině změní a že se budou moci vrátit. A kdo bude chtít zůstat, zůstane,“ uzavřel expremiér.