Končící a nastupující vláda se neshodnou na tom, jak by se mělo řešit prudké zdražování energií. Vicepremiér v demisi Karel Havlíček (ANO) v Událostech, komentářích sdělil, že končící kabinet chtěl nabídnout plošná řešení pro energetickou krizi, příští ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale kontroval, že by je platily ještě děti či vnoučata.
Čí pomoc bude více adresná? Havlíček a Jurečka se přeli o řešení energetické krize
22 minut
UK: Sněmovna odmítla debatu o energiích
Experti varují, že domácnosti příští rok zaplatí v průměru o 943 korun měsíčně víc než dosud. I mimořádná sněmovna ve středu řešila rostoucí ceny energií, jenže se ukázalo, že plány dosluhující a nastupující vlády se diametrálně liší.
Kabinet v demisi neprosadil pokračování nulové sazby na DPH z elektřiny a plynu. Nová vláda nechce plošnou podporu, pomáhat navrhuje cíleně hlavně těm, kterým zdražování způsobí existenční problémy. Plán vlády v demisi by podle ní stál jen příští rok 25 miliard korun.
Podle Jurečky jde o vážnou energetickou krizi, která představuje „drsný dopad“ pro statisíce domácností v Česku, a je úkolem vlády, aby dokázala připravit rychlou a adresnou pomoc. Návrhy ANO a ČSSD nepovažuje dobré za situace, kdy se země potýká s rekordním zadlužováním.
„Takovouto plošnou pomoc, která těm nejvíce zasaženým vlastně vůbec nepomůže, budou platit naše děti, možná i naše vnoučata,“ sdělil. Kdyby měl prý stát rozpočtové přebytky, debata o paušálním řešení by byla možná.
Nová vláda prý představí konkrétní parametry pomoci, o níž se bude žádat přes jednoduchý formulář. Stát by měl podle něj i proaktivně kontaktovat lidi, u nichž ví, že jejich schopnost požádat o dávku je komplikovanější. Půjde prý o úpravu či zvýšení příspěvku na bydlení nebo formu mimořádné okamžité pomoci či jiné nástroje.
Kdy se krize začala řešit?
Havlíček sdělil, že se končící vláda domnívala, že bude šance alespoň částečně přesvědčit opozici, aby přistoupila na kompromisní návrhy. Vše ale podle něj shodili ze stolu bez diskuse ve sněmovně. Doplnil, že vláda začala krizi řešit v okamžiku, kdy se objevila. Rozumí tomu, že příští kabinet chce šetřit, musí se ale podle něj říct, jestli se pomůže postiženým zásadním způsobem, nebo jestli jen vybrané skupince.
„Jsme v bezprecedentní evropské energetické krizi. Devadesát procent obyvatel, ale i firem a živnostníků, se dostane do svízelné situace. Energie stoupne v příštím roce o 30 až 70 procent,“ sdělil s tím, že Babišova vláda nabízí právě plošné nástroje řešení typu nulového DPH nebo odpuštění plateb za obnovitelné zdroje. Podle něj by se tak pomohlo devadesáti procentům obyvatel.
Havlíček predikoval, že podle něj budou lidé chodit na úřad práce, vyplňovat formuláře a bude se vypočítávat, kolik dostanou peněz, půjde tak jen o tisíce, v lepším případě desítky tisíc domácností. Je podle něj třeba říct, zda „chceme pomoct, nebo se budeme tvářit, že pomáháme“.
Jurečka uvedl, že garantuje, že pomoc nebude jenom pro jednotky tisíců, nebo desetitisíců domácností. Mrzí ho prý, že dosluhující kabinet nepřinesl žádný odhad dopadů na domácnosti. Slíbil, že pomoc bude pro mladé rodiny, lidi, kteří žijí sami, či seniory, kteří budou mít problém se zaplacením záloh a závěrečných vyúčtování. Pomoc prý bude „silná, rychlá a adresná“.
