Cenu Arnošta Lustiga, kterou její laureáti dostávají za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost, letos obdržel chirurg Pavel Pafko. Cena se udílí každoročně jednomu z žijících českých občanů, který se obdobným způsobem jako spisovatel Arnošt Lustig příkladně zasloužil o udržení a rozvoj celospolečenských hodnot. Jejím posledním držitelem je bývalý velitel 601. skupiny speciálních sil a současný ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka.
Cenu Arnošta Lustiga letos obdržel chirurg Pavel Pafko
„Je vidět, že hrdinství se dá splnit i v mírových dobách,“ uvedl k letošnímu udělení předseda výboru ceny kardiochirurg Jan Pirk.
Jedenaosmdesátiletý laureát Pafko podle svých slov Lustiga osobně neznal, ale oceňuje na něm jeho optimismus. „My dnes nemáme hlad, nejde nám o život, a přitom jsme pořád otrávení a naštvaní. Ale z jeho osobnosti, i když měl těžký život, je cítit radost ze života,“ řekl Pafko.
„V srpnu jsem měl těžký úraz na kole, přežil jsem. Oba jsme s Lustigem byli blízko smrti, oba jsme byli na dně a díky tomu jsme pochopili, že vztahy v rodině jsou absolutní základ všeho. Je potřeba myslet na rodinu, vše není v práci, v penězích a o slávě.“
Břišní a hrudní chirurg Pafko v letech 1992 až 2010 působil jako přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Motol. Známým se stal v prosinci 1996 operativním odstraněním plicního nádoru tehdejšímu prezidentu Václavu Havlovi. V prosinci 1997 provedl se svým týmem první transplantaci plic na území České republiky.
V roce 2013 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. V roce 2016 byl pasován na Rytíře českého lékařského stavu. Ocenění uděluje Česká lékařská komora osobnostem, které se zasloužily o rozvoj českého lékařství, humanismu, vykonaly jiný významný občanský čin nebo projevily významný občanský postoj.
Dalšími laureáty Cen Arnošta Lustiga jsou třeba disidentka a chartistka Dana Němcová, spisovatel Jiří Stránský, novinář a válečný veterán Bedřich Utitz, rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková nebo biskup Václav Malý.
Zkušenost z koncentračních táborů se projevila v Lustigově tvorbě
Novinář a spisovatel Lustig zemřel 26. února 2011 ve věku 84 let. Jako dospívající prošel ghettem v Terezíně a koncentračními tábory v Osvětimi a Buchenwaldu. Zážitky z té doby představují těžiště jeho tvorby. K nejznámějším jeho dílům patří Démanty noci, Dita Saxová či Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou.
Po válce vystudoval novinařinu a pracoval mimo jiné jako reportér a režisér Československého rozhlasu, redaktor týdeníku Mladý svět a scenárista na Barrandově. V roce 1968 emigroval. Nejprve žil krátce v Izraeli, potom v Jugoslávii a od roku 1970 v USA. Do Česka se vracel pravidelně v posledních dvaceti letech.
Cena Arnošta Lustiga byla zřízena k prvnímu výročí spisovatelova úmrtí v roce 2012 Česko-izraelskou smíšenou obchodní komorou. Loni se pořadatelé dohodli se sponzory, aby svou podporu věnovali projektům ČVUT sloužícím boji s koronavirem.