Na pražském Vítkově v pátek oficiálně skončila mise české armády v Afghánistánu. Za necelých dvacet let na ní sloužilo přes 11 500 vojáků, 14 z nich nepřežilo. „Pocity jsou vždycky složité, a je to o to horší, když ty vojáky znáte. Několik z nich bylo mými přáteli. V minulosti jsme sloužili u jedné jednotky,“ uvedl v Událostech, komentářích armádní generál a náčelník Generálního štábu Armády České republiky Aleš Opata.
Žádnou armádu výcvikem nepřinutíte k tomu, aby bojovala, říká o Afghánistánu Opata
21 minut
Události, komentáře - Armádní generál Aleš Opata o misi v Afghánistánu
Při stahovaní západních vojáků z Afghánistánu následovaném rychlým obnovením moci Talibanu se objevily i názory, zda úmrtí vojáků nebyla zbytečná. To Opata odmítá. Necelých 12 tisíc vojáků, kteří se v zemi vystřídalo, pomohlo podle něj zachránit spoustu životů. „Vojenské operace, pokud jsou bojové, takové riziko nesou. A každý voják, který do takové operace jde, s tím pochopitelně počítá,“ sdělil s tím, že úkoly a vojenské cíle operace se splnily.
Mise v Afghánistánu podle něj navíc pomohla profesionalizaci české armády, což je dlouhý proces. „Armáda České republiky v této oblasti dospěla a stala se sebevědomou,“ sdělil. Opata také připomněl, že stahování vojáků byl postupný, plánovaný a striktně dodržovaný proces, hodnotit to ale příliš nechtěl. „Já jako voják nemůžu hodnotit rozhodnutí amerického prezidenta, jestli bylo správné, nebo nesprávné. Pravdou je, že ne vždycky se vojenská doporučení potkají s politickými rozhodnutími,“ řekl.
Problematickým elementem podle Opaty byla afghánská vláda, kterou označil v posledních letech za slabou a nedůraznou. Kritizoval, že v podstatě první opustila zemi. Tamní armáda byla podle něj vycvičena i vyzbrojena, to však nestačilo. „Žádnou armádu výcvikem nepřinutíte k tomu, aby bojovala.“
Opata nepatří k příznivcům vyjednávání s Talibanem
Odchod koaličních jednotek z Afghánistánu považuje za zvládnutý. Česká armáda odcházela jako jedna z posledních. Dramatické scény z kábulského letiště ještě hodnotit nechce, analýza operace bude teprve probíhat. „Mě trochu děsí, že někteří bezpečnostní experti jsou schopni vyhodnotit dvacetiletou operaci za týden,“ uvedl. Sám prý nepatří k příznivcům vyjednávání s Talibanem, připouští ale, že se organizace změnila a „nebude dělat stejné chyby jako v minulosti“.
Komunikaci s politiky ohledně zdlouhavého rozhodování o pomoci afghánským spolupracovníkům nechtěl Opata příliš komentovat. „Nebudu hodnotit politické naslouchání nebo nenaslouchání. My jsme dostali úkoly, které máme udělat, a ty úkoly jsme splnili ve stanoveném čase,“ prohlásil. Rozhodnutí o evakuaci spolupracovníků podle něj pro armádu padlo včas.
„My jsme měli připravenou celou řadu letů do Afghánistánu včetně těžké letecké přepravy. Armáda vždycky hodnotí situaci tak, jak se vyvíjí. A situace nevypadala dobře. Měli jsme připravené lety, měli jsme připravené těžké transportní letouny. To rozhodnutí pro nás bylo rychlé a zároveň jsme byli připraveni efektivně reagovat,“ sdělil Opata.
První letoun prý byl ve vzduchu čtyři a půl hodiny po rozhodnutí Bezpečnostní rady státu. Za překotným rozhodováním nevidí ohrožení životů afghánských spolupracovníků. „V době, kdy jsme začali plnit evakuační úkoly v Afghánistánu, jsme jejich životy neohrozili,“ doplnil.
