Lidé po tornádu darovali nebývale mnoho. Díky tomu, že jsou bohatší, i díky novým technologiím

Tornádo zasáhlo jih Moravy ve čtvrtek – a podobný jev řádil na Lounsku o den později – a pět dní poté se již ve sbírkách na pomoc obyvatelům poničených obcí, z nichž mnozí přišli doslova o vše, shromáždilo přes 850 milionů korun.

Ti, kteří nyní v lepším případě znovu stavějí střechy, v horším čekají na demolici zbylých ruin, peníze zatím nedostali. Podle výkonného ředitele Nadace Via Zdeňka Mihalca by mohli první příspěvek obdržet v příštím týdnu – po svátcích.

V první fázi rozdělí neziskové organizace a nadace, které se dohodly na společném postupu, 150 tisíc korun každému, komu tornádo způsobilo škody. „Dostanou všichni jednotnou částku, aby to bylo spravedlivé a plošné, bez ohledu na to, jestli někomu odletěla střecha nebo nemá dům,“ řekl Mihalco v Interview ČT24.

Podle Josefa Koláčka z organizace ADRA je klíčová rychlost. Peníze podle něj potřebují jak lidé, kteří přišli o dům, tak například i ti, kterým bouře a tornádo zničily „jen“ auto, které potřebují k cestám do práce nebo třeba do nemocnice.

V dalších fázích ale již budou organizace rozlišovat, jak velké škody kdo utrpěl, a příspěvky  se podle toho budou lišit. „Všechny neziskové organizace se domluvily, že provedeme jednotný sběr dat. Na základě tohoto šetření, strukturovaného dotazníku, budeme v dalším kole vyhodnocovat potřebnost podle aktuálního zasažení poškozením,“ vylíčil Koláček v 90‘ ČT24.

Dodal, že není potřeba, aby se lidé z poškozených domů neziskovkám aktivně hlásili. „Dbáme na to, aby pozornosti týmů neunikla žádná domácnost,“ ujistil.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) v úterý oznámil, že již není potřeba posílat do poničených obcí jakoukoli materiální pomoc. Té je dost, provizorní sklad v kulturním domě v Hodoníně je zcela plný. Jeho koordinátorka Alena Truschingerová naopak připustila, že například u oblečení může být problém najít pro ně využití. Zdůraznila však, že věří, že „pro většinu věcí najdeme využití“. Mělo by tomu pomoci i přestěhování do jiných prostor a organizační pomoc od Českého červeného kříže.

Lidé poslali nebývalé množství peněz. Pomáhá tomu i technologický rozvoj 

Ačkoli jsou následky tornáda na jižní Moravě a downburstu na Lounsku závažné – zahynulo šest lidí, odhad škod činí 15 miliard korun –, jejich rozsah je mnohem menší než při povodních na přelomu století (ty největší z roku 2002 způsobily majetkové škody přes sedmdesát miliard). Ve sbírkách se sešlo naopak mnohem více peněz – v roce 2002 poslali lidé 167 milionů, nyní již přes 850 milionů a sbírky ještě neskončily.

Zdeněk Mihalco se domnívá, že pro rozhodnutí přispět jsou důležité emoce. „Vidět vír a neuvěřitelně zničené vesnice, které tady ještě nedávno stály, znali jsme je a jsou pryč, je zásadní emoce,“ podotkl. Nemenší roli hraje i technologický rozvoj.

„Dřív všechno víc trvalo. Dnes, když máme on-line nástroje a můžeme darovat na tři kliky, tak to rychlé filantropii pomáhá,“ srovnal. Dárcovství se podle něj rozmáhá i proto, že společnost bohatne. Z daňových přiznání vyplývá, že „darování v Česku roste třikrát rychleji než ekonomika“, upozornil.

Důvěra je při darování klíčová. Trocha obezřetnosti ale také 

Policie se již zabývá pěti případy, kdy se někdo pokusil solidaritu lidí zneužít a podsouval falešná čísla účtů, vyskytl se také falešný QR kód, který nevedl k účtu organizace, která pořádala sbírku. Podle neziskových organizací je ale darování bezpečné, jsou-li dárci alespoň trochu obezřetní.

Nejsnazší je podle Zdeňka Mihalca zjistit, které organizace na sbírkách pro jižní Moravu a Lounsko spolupracují, a potom si vybrat některou z nich. „Jsou to organizace, které jsou důvěryhodné. Mohou si vybrat – ať už je to Člověk v tísni, ADRA, Červený kříž, nebo někdo další,“ nastínil.

Zároveň však zdůraznil, že je klíčová důvěra. „Darování je založeno na důvěře – důvěře dárců vůči nám a důvěře nás k obcím. V této situaci je důvěra to nejdůležitější, co existuje,“ uvedl Mihalco. Proto také jeho nadace bude jen rámcově kontrolovat, k čemu lidé z poničených obcí příspěvky využili.

Část organizací, které pořádají sbírky po tornádu, se soustředí pouze na přímou okamžitou pomoc, další se však chtějí podílet i na komunitních projektech. „Snažíme se pracovat v obci tak, aby se po katastrofě lidé dohodli. Nebude to jednoduché – někdo dostane míň peněz, někdo víc, jsou tam vztahy z minulosti, které nejsou ideální. Ti lidé se budou muset domluvit, jakou obec vlastně chtějí: má se dřív opravit náves, nebo věž kostela? Na to jsou metody zapojování veřejnosti. Snažíme se podporovat místní spolky, aby se dokázaly domluvit,“ popsal šéf Nadace Via.

Spory o to, jak využít peníze, jsou ale zatím jen těžko představitelnou budoucností. Zatím se každý stará hlavně o svůj dům a každou pomoc vítá. „Lidé jsou dojatí, děkují za dary, jak za nabídku finanční pomoci, která se hromadí na finančních účtech a je připravena k distribuci, tak za materiální pomoc a dobrovolnickou pomoc,“ přiblížil Josef Koláček.