„Zásadně popírám, že bych páchal nějakou trestnou činnost, ať už sám, nebo s jinými obviněnými osobami,“ zahájil Novotný svou výpověď u pražského městského soudu. „Neměl jsem si jak ověřit fyzický stav zásob v Kraillingu. Seděl jsem v kanceláři v Chlumci nad Cidlinou. Stav věci jsem měl možnost sledovat pouze papírově. Vycházel jsem pouze z dokumentů, které nám byly zasílány,“ prohlásil.
Novotný zároveň odmítl, že by SSHR vystavoval nepravdivé příjemky. Zdůraznil, že dění ve firmě podléhalo pravidelným kontrolám. „Já se omlouvám, jestli vypadám jako naprostý idiot, ale že bych se pouštěl do vystavování nějakých falešných dokladů, tak to asi ne,“ podotkl.
Slavík, který se pravidelně společně se zaměstnanci SSHR účastnil kontrol v Kraillingu, v pondělí u soudu popisoval, jak nepřehledný skladový areál byl. „Je to velice rozsáhlý komplex, zalesněný. Je v něm zhruba třicet nádrží – některé podzemní, jiné nadzemní, jsou propojené složitým systémem potrubí,“ řekl.
Ohledně rozporu v dokumentech Slavík uvedl, že „chybu udělali asi Němci“. Soudu také tvrdil, že textovou zprávu „ani slovo o Německu“, kterou mu poslal jeden z obžalovaných, vůbec nečetl. „Telefon jsem používal jen na telefonování. SMSky jsem neposílal, začal jsem je používat až v roce 2018, kdy jsem se seznámil s jednou paní,“ sdělil.
Jako prvního měl v pondělí Městský soud v Praze vyslechnout jednatele Viktoriagruppe Petra Malého, ten se ale v jednací síni omluvil, že se necítí dobře. Požádal proto, aby mohl vypovídat jindy.
Podle obžaloby firma nesplnila smluvní podmínky
Případ chybějící nafty je jednou z kapitol sporu o její české strategické zásoby uložené v Německu. Viktoriagruppe pro SSHR na základě smlouvy z roku 2004 ochraňovala pohonné hmoty, a to původně pouze na českém území. Smluvní dodatek, který v roce 2010 uzavřel Novotný, jí umožnil přesunout tuto činnost do Kraillingu. SSHR tehdy hledala úspory a propočetla, že uložením nafty v Německu ušetří zhruba tři miliony korun ročně.
Za skladování v Kraillingu hradila SSHR poplatek, jehož výše byla závislá na množství uložené nafty. Viktoriagruppe měla naopak platit SSHR smluvní pokutu, pokud by dojednané množství nafty nestihla naskladnit včas. Firma to podle obžaloby skutečně nestihla, čímž nesplnila smluvní podmínky.
Státní zástupce Tomáš Minx tvrdí, že čtveřice obžalovaných se rozhodla tento fakt podvodně zakrýt a obohatit tím sebe i firmu. Muži podle něj fiktivně navýšili množství naskladněných státních hmotných rezerv dvěma nepravdivými příjemkami, které zaslali SSHR k proplacení.
Po uplynutí lhůty k naskladnění navíc údajně vyskladnili od listopadu 2012 do ledna 2013 z Kraillingu tři vlakové soupravy nafty, nevystavili o tom výdejky a tuto naftu SSHR neuhradili. Státní zástupce muže viní i z toho, že činili kroky k tomu, aby zaměstnanci SSHR nezjistili, že nafta ve skladu chybí.
Chybělo přes šest milionů litrů nafty
Vedle Novotného a Malého čelí obžalobě ještě Jaroslav Slavík a Miroslav Holub a také samotná Viktoriagruppe, která v roce 2015 zkrachovala. Když firma skončila v insolvenci, začala o skladované zásoby právní bitva.
Česku se nakonec po dohadech s konkurzním správcem postupně podařilo naftu přesunout z Kraillingu zpět. Poté, co z Německa dorazila poslední cisterna, však měření potvrdilo obavy, že část paliva chybí. SSHR postrádala 6,3 milionu litrů nafty.