Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch objednal od firmy AstraZeneca necelou polovinu možného množství vakcín proti covidu-19. Podobně postupoval i jeho nástupce, bývalý šéf resortu Roman Prymula, a to u očkovacích látek od společností Pfizer a Johnson & Johnson. Exministr Jan Blatný (všichni za ANO) zvýšil na možné maximum objednávky od společnosti Pfizer/BioNTech. Česko za něj také objednalo necelou polovinu přídělu vakcín od firmy Moderna. Vyplývá to z dokumentů ministerstva zdravotnictví, jejichž obsah zveřejnil server Seznam Zprávy.
Vojtěch a Prymula objednávali polovinu vakcín z možného počtu, píší Seznam Zprávy
Dodávky s výrobci vakcín dojednává Evropská komise, každá členská země EU má podle počtu obyvatel nárok na určité množství. Státy se samy rozhodují, kolik z daného počtu chtějí. EU ani české úřady informace o jednotlivých objednávkách neposkytují, podle serveru nicméně ministerstvo zdravotnictví získaná data potvrdilo.
Vakcín od AstraZenecy objednal Vojtěch 43 procent z možného. Z kvóty 6,95 milionu dávek tak objednal tři miliony. „U AstraZenecy jsme chtěli omezit riziko, že budeme závislí pouze na jednom typu vakcíny. Proto jsme jich objednali méně,“ uvedl Vojtěch.
Prymula dal u vakcín od Pfizeru pokyn objednat dva miliony dávek z tehdejší kvóty 4,6 milionu, řekla serveru ředitelka mezinárodního odboru ministerstva Kateřina Baťhová. „Měl jsem pochybnosti o bezpečnosti Pfizer vakcín,“ řekl k tomu Prymula. Víc to neupřesnil. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) přitom informace o možné nebezpečnosti vakcíny od Pfizeru nezaznamenal, řekla jeho ředitelka Irena Storová.
Vakcín Johnson & Johnson objednalo ministerstvo zdravotnictví za Prymuly přes svůj mezinárodní odbor dva miliony dávek z možného 4,79 milionu, vyplývá z dokumentů. Prymula byl také u vyjednávání s výrobcem Novavax, od něhož Česko plánuje vzít maximální možné množství 2,4 milionu vakcín.
„O tom maximálním možném množství jednali s Novavaxem Roman Prymula s premiérem (Andrejem) Babišem (ANO). Novavax loni sliboval, že když tu budou vakcíny vyrábět, budou moci dodávat miliony, a to i nad rámec smlouvy s Evropskou komisí,“ uvedla Baťhová. Smlouva mezi EU a Novavaxem ale stále není podepsána.
Česko chce od Pfizeru maximum dávek
Za Blatného se začaly narychlo zvyšovat objednávky od Pfizeru, nyní od něj Česko požaduje 12 milionů dávek, maximum možného pro letošní první pololetí. Blatný také podle dokumentů byl u dvou objednávek dohromady téměř 3,9 milionu dávek od Moderny, kterých Česko mohlo dostat 7,3 milionu dávek, část ale až v příštím roce.
Blatný objednal také milion z 3,1 milionu možných dávek od firmy CureVac. Více této vakcíny Česká republika podle informací Seznam Zpráv nechce proto, že jde o stejný typ vakcíny jako od Pfizeru a Moderny, je z nich ale nejdražší a většina dávek má být dodána až na přelomu letošního a příštího roku.
V Česku se očkuje se látkami od Pfizeru, Moderny a AstraZenecy, obě potřebné dávky dostalo od počátku očkování koncem prosince téměř 800 tisíc lidí, aspoň jednu dávku má víc než 1,48 milionu lidí.
Do června přijde přes milion dávek vakcíny navíc
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) ve čtvrtek napsal na Twitteru, že od dubna do června by mělo do Česka přijít 1,179 milionu dávek od Pfizeru navíc. Dodávky jsou součástí ve středu avizované dodávky 50 milionů dávek do zemí Evropské unie. Původně měly dorazit až na podzim. „Postupně tak budeme očkovat i přes 100 tisíc dávek denně,“ uvedl ministr.
Česko má podle očkovací strategie na druhé čtvrtletí objednáno 1,44 milionu dávek od Pfizer/BioNTech, 834 tisíc dávek od firmy Moderna, 1,8 milionu dávek od firmy AstraZeneca a 555 tisíc dávek od firmy Johnson & Johnson.
AstraZeneca ale dosud své dodávky do Evropy krátila. Do dubna měla dodat podle plánu 1,5 milionu dávek, podáno jich ale do středy bylo v Česku jen 290 tisíc. Na vakcínu přitom spoléhali hlavně praktičtí lékaři, kteří ji měli aplikovat ve svých ordinacích.
Nejisté jsou dodávky vakcíny od firmy Johnson & Johnson, která pozastavila distribuci do Evropy kvůli prošetřování možné souvislosti se vznikem krevních sraženin. O případných dodávkách ruské vakcíny Sputnik V, která zatím nebyla schválena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), odletí v pondělí do Moskvy vyjednávat vicepremiér a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD).
Ten už v pondělí uvedl, že chce, aby bylo Česko připraveno na okamžitý nákup ruské vakcíny, až ji EMA schválí. Neschválenou vakcínou by podle něj Česko očkovat nemělo a nebude. Současně řekl, že vnímá snahy, například Německa, vakcínu si předjednat.
Cesta Hamáčka do Moskvy kvůli Sputniku V není ideální, řekl Babiš
Babiš Hamáčkovu cestu nepovažuje za ideální. V rozhovoru pro Blesk to odůvodnil mimo jiné tím, že vakcíny nespadají do Hamáčkovy agendy a Česko už konkrétní nabídku má. Podle Babiše může téměř okamžitě získat 300 tisíc dávek vakcíny Sputnik V, nicméně očkovat by jí začalo až po schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).
Arenberger minulý týden uvedl, že by se neschválené preparáty včetně vakcíny Sputnik V mohly v Česku používat v klinických studiích a že požádal o informace o Sputniku tuzemský Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Mluvčí SÚKL Klára Brunclíková ve středu uvedla, že ústav ministra na jednání s informacemi seznámil.
Mezi příznivce očkování Sputnikem V patří prezident Miloš Zeman, který už 10. března požadoval kvůli postoji ke Sputniku demisi Blatného, jenž byl minulý týden z funkce odvolán. Zeman v rozhovoru pro Parlamentní listy tehdy označil Blatného a ředitelku SÚKL Irenu Storovou za hlavní překážky pro dodávky Sputniku V.