Reportéři ČT: Stavba teplovodu z Temelína se kvůli sporu zastavila. Problémy mají desítky firem

13 minut
Reportéři ČT: Teplo z Temelína
Zdroj: ČT1

Desítky drobných podnikatelů se odvážily vystoupit proti polostátnímu kolosu ČEZ. Tvrdí, že kvůli jeho postupu jim hrozí krach nebo ekonomické problémy. ČEZ totiž nezaplatil stovky milionů korun, které odvedli na výstavbě teplovodu z Temelína do Českých Budějovic. Do výstavby zasáhl covid. Odevzdání prací se zpozdilo a ČEZ odmítl platit. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.

Stavba teplovodu z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic skončila neslavně. Je zastavená, teče do ní. Subdodavatelé nedostali zaplaceno zhruba tři sta milionů korun. Zkrachoval totiž hlavní dodavatel, firma Tenza. Na vině byly komplikace spojené s koronavirem. Investorem stavby je polostátní společnost ČEZ. I přes několikaměsíční jednání s dodavatelskou firmu Tenza se ČEZu nepodařilo rozjetou stavbu dokončit. Krach nebo výrazné problémy teď čekají mnohé firmy, které na stavbě pracovaly a nedostaly zaplaceno.

„Zcela jednoznačně jsme v souladu se smlouvou. Samozřejmě situace, která se stala dodavatelům, nás mrzí, ale sami jsme v tuto chvíli také poškozeni. Jde o horkovod z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic, horkovod má mít 26 kilometrů. Projekt je důležitý i z ekologického hlediska,“ říká mluvčí ČEZu Marek Sviták.

Teplo z jaderné elektrárny má vytápět domácnosti v Českých Budějovicích a nahradit zdroj z tepelné elektrárny. Podle Svitáka by tak ovzduší bylo ušetřeno až osmdesáti tisíc tun CO2 ročně.

Projekt zastavil krach firmy Tenza

Celý projekt ale nyní zastavil krach firmy Tenza. ČEZ tuto společnost vybral v tendru jako hlavního dodavatele stavby. Tenza si na práci najala subdodavatele, menší firmy z Česka a Slovenska. ČEZ peníze platil Tenze po odevzdání domluvených úseků, Tenza pak vyplácela své subdodavatele. Problém nastal ve chvíli, kdy se firma Tenza dostala do finančních obtíží. Subdodavatelé ale na stavbě pracovali dál. Byli ujišťováni, že se vše vyřeší, zaplaceno však nedostali, připomíná redaktorka pořadu.

„V dobré víře jsme tam dál posílali stroje, lidi, které jsme museli zaplatit. Museli jsme zaplatit naftu, museli jsme zaplatit leasingové stroje a tak dál. Jsme malá rodinná firma, prostě tato částka, kterou zřejmě asi už nikdy neuvidíme, nás může položit,“ konstatuje Jiří Kadlec ze subdodavatelké firmy.

„Jedu na DPH osm set tisíc. Ty peníze nemám. Teď si vemte, že musíte vyplatit chlapy, dát jim peníze. Není to možné, aby to takhle fungovalo,“ uvedl Jan Šplíchal z další subdodavatelské firmy.

„Zbytečná práce, nezaplacená, ještě teď navíc se budou dělat nějaké práce zbytečné, které nemusely být, prostě vyhozené peníze,“ komentuje situaci další subdodavatel František Janovský.

Tempo práce začalo výrazně zpomalovat po nástupu koronaviru, popisuje Jan Morava z jiné subdodavatelské firmy, na stavbě začali chybět lidé. „Tím pádem docházelo k posunu termínu, největší problém byli lidé, nakolik jsme měli problémy je dostat přes hranice. Byli v karanténě, chyběli technici na zvládání. My jsme nemohli kopat, když jsme neměli svářeče, spojkaře, koronakrize dost zasáhla do této stavby,“ vysvětluje.

A tím kolotoč komplikací začal. Subdodavatelé nestačili dokončit práce v termínu a Tenza kvůli zpoždění nedostala od ČEZu zaplaceno a nemohla tedy vyplácet ani své subdodavatele. „Tenza měla podepsanou smlouvu, vždy mohla fakturovat po určitých úsecích, circa šest kilometrů potrubí, ale nakolik jsme byli placení a fakturovaní každý měsíc, neměla na proplácení našich faktur,“ dodává Morava.

Zpomalení kvůli koronaviru bylo přitom veliké. Jak uvedl Martin Brisuda z další subdodavatelské firmy, zatímco prvních šest kilometrů bylo připravených během tří měsíců, na dalších se pracovalo už devět.

ČEZ i Tenza ujišťovaly, že stavbu dofinancují, zdůrazňují dodavatelé

Peníze přestala firma Tenza svým dodavatelům vyplácet v polovině loňského roku. Ve stejné době začala jednání s ČEZem, jak celou věc řešit. „Byli jsme stále ubezpečováni, i ze strany Tenzy i ze strany ČEZu, že se intenzivně jedná a že ČEZ nějakým způsobem stavbu dofinancuje. Po Novém roce jsme měli nastoupit na pokračování práce, ale ze strany ČEZu, ze strany Tenzy stále jednání nebyla finální, tak jsme čekali,“ popisuje průběh Brisuda.

Podle mluvčího ČEZu se však během jednání nepodařilo najít takovou variantu, která by byla „přijatelná pro obě strany a současně v souladu s legislativou,“ uvedl.

Tenza důvod nezdařeného jednání odmítla přiblížit. „S ohledem na skutečnost, že ČEZ se stane jedním z největších věřitelů společnosti Tenza, a s ohledem na náročnost a složitost uvedené problematiky nemůžeme tuto otázku komentovat,“ uvedla.

ČEZ s firmou Tenza jednal o možnostech, jak stavbu dokončit. Ve hře bylo například, že stavbu převezme jiný dodavatel. Subdodavatelé by tak zůstali. Mezitím ale firmy na stavbě pokračovaly dál. Z další části teplovodu udělaly zhruba 2,5 kilometru. Stačilo by dokončit dalších půl kilometru a ČEZ by tuto část stavby převzal a zaplatil. To se ale už nestalo.

„V žádném případě jsme nikoho nenutili k tomu, aby dál v pracích pokračoval, my jsme hledali se společností Tenza řešení. Pro nás to byla varianta číslo jedna, dokončit projekt se stávajícím dodavatelem,“ zdůraznil mluvčí ČEZu Sviták. „Celou dobu jsme byli ubezpečováni o tom, že dojde k zaplacení starého dluhu a k vyrovnání i prací, které budeme dále realizovat. Ze strany ČEZu jsme byli ubezpečováni, že probíhají jednání,“ zopakoval za subdodavatele Morava.

Ačkoliv za zpoždění stavby mohly především komplikace spojené s koronavirem, řada institucí začíná vykládat smlouvy tak, že covid není vyšší moc, komentuje situaci ekonomka, rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. „A tím pádem v podstatě trvají na plněních,“ dodává.

Na dotaz, zda ČEZ pandemickou situaci nějak zohledňoval, mluvčí reagoval slovy: „My jsme opakovaně se společností Tenza jednali, snažili jsme se jim maximálně vyjít vstříc, ale my opravdu nemůžeme zaplatit za něco, co Tenza není schopná doložit, jednoznačně nám deklarovat, to bychom porušili péči řádného hospodáře.“

„Stavbu jsme vlastně dostali do takového stavu, že nám v podstatě chybí osadit okna, takže jsme v podstatě darovali ČEZu pěkný objekt,“ dodává Brisuda.

Není jasné, komu patří nedokončená stavba

Komu vlastně patří rozestavěná budova či výkopy, není dnes zřejmé. ČEZ stavbu nepřevzal. Co se tedy stane, když ji bude dokončovat někdo třetí?

„Když je započaté dílo ze strany subdodavatele a přijde zcela nový dodavatel, který nebude jakýmkoliv způsobem smluvně vázán s dosavadními subdodavateli, tak vznikne neuvěřitelný smluvní chaos, protože oni budou říkat: Toto je naše dílo, oni (druzí) budou říkat: co je mi do toho,“ uvedl bývalý náměstek ministra financí Ondřej Závodský.

Podle subdodavatelů jim nyní Tenza dluží za celou stavbu tři sta milionů korun. „Nebavíme se o pár korunách, ale bavíme se o tři sta milionech českých korun, které vlastně byly našimi společnostmi na stavbě zrealizované, myslím si, že jsme byli jakože úplně krutě podvedeni,“ zdůrazanil Brisuda.

„Všem říkali, jak se dohodnou. Řešili to už od srpna nebo od července. Jenže všem řekli až na začátku února, že odstupují od všech jednání. To přece není možné,“ doplnil Kadlec, který si například kvůli stavbě na žádost objednatele pořídil nakladač za tři miliony, aby se s jeho pomocí mohly zasypat teplovodní trubky.

Janovský dodal, že v jeho případě to znamená, že nemůže platit dál faktury za naftu, na výplaty si musel vypůjčit a v lednu už také musel propustit čtyři lidi.

Mluvčí ČEZu Sviták však zopakoval, že firma zaplatila za veškeré práce, které jim společnost doložila a předala. Jenže z tříkilometrového úseku, který by mohl ČEZ převzít a zaplatit, chybělo dodělat zhruba půl kilometru, připomněla redaktorka. Podle odborníků přitom řešení skutečně bylo.

„Jestliže dodavatel je v úpadku, tak v takovém případě je potřeba se zamýšlet nad tím, jak zakázku dokončit, respektive jak ji nově zadat. Jednou z možností nového zadání, jak ji dokončit, a nedovedu si představit, upřímně řečeno, jiné řešení, je ji zadat stěžejním subdodavatelům, kteří fakticky stejně tu práci vykonávali,“ uvedl bývalý náměstek ministra financí Závodský.

Podle mluvčího ČEZu však variantu, aby projekt dokončili subdodavatelé, znemožňuje zákon. „Já tam protizákonnost nevidím, to stěžejní know-how patří právě těmto subdodavatelům a z tohoto důvodu nevidím důvod, proč právě jim nedat v následném tendru napřímo dopracování takovéto práce,“ reagoval Závodský.

Všichni subdodavatelé zároveň potvrzují, že v práci jsou schopni pokračovat. „Kdyby nám řekli: pokračujte, někdo vám bude platit dál, tak by nebyl problém, my jsme do práce chtěli chodit,“ souhlasili.

Stavba chátrá, do výkopů teče

V ČEZu má sedmdesát procent stát. Ministerstvo financí, za které sedí v dozorčí radě dva náměstci, rozhovor na kameru odmítlo. „Samozřejmě platí, že pokud by se kterýkoliv ze subdodavatelů cítil ze strany společnosti Tenza jakkoliv poškozen, může využít všechny možnosti stanovené právním řádem České republiky a obrátit se na místně příslušný soud,“ zaslal vyjádření ministerstva financí mluvčí Michal Žurovec. Přes tiskovou mluvčí odmítl rozhovor také ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

„Každý má rodinu, rodinu je třeba živit a my nemáme už z čeho platit. Už je to na bodě zoufalství,“ připomněl jeden ze subdodavatelů.

Navíc stavba nyní chátrá a leží ladem. Do otevřených výkopů teče. „Roury měly být okolo dvou metrů níž, ale tím, že to zaplavila voda, tak je to zdvihlo, teď se to musí celé vyčerpat, vyměnit podloží a znovu zasypat, aby to bylo v zemi. Odhadujeme, že teď škody na díle můžou být řádově v desítkách milionů. Je mi z toho do pláče, protože nakonec to takto skončí a při troše ochoty by to mohlo fungovat,“ konstatuje subdodavatel Morava.

Peníze subdodavatelé mají nárokovat v konkurzu na firmu Tenza. „To bude v řádech jednotek procent. Ale další problém je, že to dostanou až někdy. Takže co se týká jejich ekonomiky, to bude naprosto zdrcující,“ říká právní zástupce subdodavatelů stavby Milan Kestl.

Subdodavatel Morava potvzuje, že se většina z nich spojila a chtějí na ČEZ podat hromadnou žalobu. „My to vnímáme, všichni dodavatelé na té stavbě, jako jeden velký podraz, kde nás vlastně ČEZ podvedl. A čtyři měsíce jsme byli ubezpečováni o tom, že budeme vyplaceni, a to se doteď nestalo.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice chce v reakci na Okamurovy výroky vyvolat hlasování o jeho odvolání

Opoziční strany chtějí vyvolat hlasování Poslanecké sněmovny o odvolání předsedy Tomia Okamury (SPD). Sběr podpisů nutných k podání návrhu začne příští týden, avizoval předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Okamura čelí kritice všech stran sněmovní opozice kvůli svému novoročnímu projevu kritickému k pomoci Ukrajině. Předsednictvo ODS v pátek uvedlo, že chce jeho výroky ve sněmovně projednávat. Okamura v reakci sdělil, že opozice nemá žádné pozitivní téma.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kontaktní centra pomohou lidem ohroženým bytovou nouzí

Začíná platit nový zákon o podpoře bydlení, který počítá s více než stovkou kontaktních míst po České republice, která budou poskytovat poradenství. Pomoci se tam dostane těm, kterým hrozí ztráta střechy nad hlavou. Často jde o seniory nebo třeba samoživitelky. Zákon o podpoře bydlení chce ale nová vláda upravit. První novelu projedná na svém jednání už příští týden.
před 6 hhodinami

Stát letos plánuje řadu dopravních staveb. O jejich realizaci rozhodne rozpočet

V dopravních plánech na letošní rok figuruje více než sto kilometrů nově rozestavěných dálnic nebo modernější železnice mezi Kladnem a Prahou. Rozhodne ale podoba rozpočtu. Vláda do Státního fondu dopravní infrastruktury zřejmě doplní jen část z chybějících zhruba 37 miliard. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) tvrdí, že na klíčové projekty s mezinárodním přesahem se peníze najdou. Průběžně jedná s šéfkou státní kasy Alenou Schillerovou (ANO). „Mám za sebou takové základní kolečko, kde jsme si opravdu velmi otevřeně řekli o problémech jednotlivých kapitol. A vím, že musíme hledat úspory,“ připustila ministryně financí. Ohrožené by tak mohly být některé regionální stavby nebo opravy silnic prvních tříd. Jasněji bude nejpozději 19. ledna, kdy chce kabinet návrh rozpočtu schvalovat.
před 8 hhodinami

Dárci získali pro podvedenou neziskovku miliony, aby mohla pokračovat

Přes dva a půl tisíce dárců poslalo na záchranu plzeňské neziskové organizace Tady a teď téměř pět a půl milionu korun. Může tak pokračovat ve své činnosti poté, co ji o peníze připravili podvodníci. Stala se obětí podvodu takzvaného falešného policisty, který pracovnici ekonomického oddělení donutil po telefonu převést 5,3 milionu korun na jiný účet. Organizace pomáhá na Plzeňsku rodinám s doučováním, bydlením i v komunikaci s úřady, aby nepropadly na sociální dno. Kriminalisté loni řešili přes 1300 podobných případů s průměrnou škodou 700 tisíc korun. Zároveň policisté překazili činnost tří call center na Ukrajině, kde se podvodníci vydávali právě za falešné policisty nebo bankéře.
před 8 hhodinami

Sněžku zasáhl orkán, v Krkonoších platí lavinové nebezpečí

Sněžku zasáhl v pátek vítr o síle orkánu. Vítr měl podle údajů z měřicí stanice na vrcholu hory krátce po 07:00 v nárazu rychlosti přes 123 kilometrů v hodině. Hranice orkánu je 117,7 kilometru v hodině. Horní úsek lanovky na Sněžku zřejmě kvůli silnému větru celý den nepojede, sdělil vedoucí provozu lanovky Jiří Špetla. Dolní úsek na Růžovou horu je v provozu. Aktuální informace o provozu lanovky jsou na webu, situace se může změnit. Ostatní krkonošské lanovky v kraji vítr neomezil.
před 16 hhodinami

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
před 19 hhodinami

Hradilkovi. Příběh rodiny, která žije naplno navzdory těžkostem

Diagnózu spinální svalová atrofie si Hradilkovi vyslechli hned dvakrát. Rodina ale navzdory těžkému handicapu nejstarší dcery nikdy nepřestala naplno žít. Zatímco pro dnes třináctiletou Boženu museli léčbu doslova vybojovat, čtyřletý Bedřich ji dostal hned po narození a je bez obtíží. V novém roce je čeká řada výzev, ale také nový dům, který jim výrazně usnadní život. Cesta ke genové terapii by se letos mohla otevřít i pro Boženu – pokud to schválí úřady. Později by pak mohla podstoupit i operaci páteře, kterou má kvůli slabým svalům zdeformovanou.
před 21 hhodinami
Načítání...