Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení dvou zákonů, které v prvním nouzovém stavu kvůli pandemii koronaviru odkládaly placení nájmů bytů a nebytových prostor. Zákony tak zůstávají platné. Jejich podstatou je, že pronajímatelé nemohli dát nájemníkům výpověď, pokud se kvůli pandemii a ekonomickým dopadům opozdili s placením. Lhůta pro doplacení pohledávek vyprší podle obou zákonů na konci letošního roku.
Zákony na pomoc nájemníkům kvůli covidu zůstávají platné. Ústavní soud zamítl návrh na jejich zrušení
Podle Ústavního soudu je cílem právní úpravy ochrana nájemců a bere v potaz i situaci pronajímatelů. Ústavní soud konstatoval, že v případě napadených zákonů jde o odklad placení nájemného a to po omezenou dobu, a pouze v případech těch nájemců, kteří řádně doloží, že jim poklesl příjem v důsledku mimořádných opatření.
„Na tomto místě je vhodné zdůraznit, že se nejedná o prominutí nájemného, ale o záruky pro nájemce, že z důvodu prodlení s hrazením nájemného vzniklého v důsledku mimořádných opatření v daném období a za předpokladu, že nájemné uhradí nejpozději do konce roku 2020, nedostanou výpověď z nájmu,“ stojí v nálezu Ústavního soudu.
Na straně druhé podle soudu napadené zákony počítají i se situací, v níž pronájem představuje jediný zdroj příjmů pronajímatele, a byly by tak ohroženy jeho základní potřeby. Zákon myslí i na situace, že nájemce nehradí nebo je zřejmé, že neuhradí pohledávky ve stanovené době.
Vláda ve svém vyjádření uvedla, že pronajímatelé splácející úvěr mohou využít moratoria na splácení úvěrů. Navíc je u obou napadených zákonů upravena možnost vypovědět nájem, pokud bude zřejmé, že nájemce ani v ochranné době pohledávky neuhradí.
Význam sociální funkce vlastnictví Ústavní soud opakovaně zdůrazňuje. V nálezu z roku 2016 vyzdvihl, že vlastnictví „nemůže sloužit pouze jako panství majitele nad věcí, nýbrž jej (právě jako majitele) současně zavazuje k určitému chování,“ uvádí v tiskové zprávě mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.
Zákon chtělo zrušit 31 senátorů
Na soud se s návrhem na zrušení obou zákonů obrátila skupina 31 senátorů za ODS, KDU-ČSL, TOP 09 nebo STAN. Podle nich normy nepřípustně zasáhly do práv majitelů nemovitostí. Stát podle nich místo účinné pomoci nájemcům přenesl zátěž na pronajímatele, přestože neměli záruky, že se svých pohledávek domohou, pokud nájemci skončí v platební neschopnosti, exekuci nebo insolvenci. Senátoři označili vlastníky nemovitostí za nedobrovolné poskytovatele „úvěrů“, které nejsou ničím zajištěné.
První ze zákonů směřoval na nájemníky v bytech. Klíčové ustanovení praví, že pronajímatel nemůže nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud situace nastala v době mimořádných opatření a je důsledkem souvisejících omezení. Druhý zákon se týkal obdobným způsobem podnikatelů v pronajatých prostorách.
Senátoři podali návrh v květnu a doufali v rychlé projednání. V České republice platí druhý nouzový stav a také se blíží termín doplacení pohledávek za přerušené platby nájemného v prvním nouzovém stavu.
