Novináři v první linii. Na covidových odděleních riskují vlastní zdraví, odvážejí ale reportáže, které společnost potřebuje víc než prázdná slova

Jinak než prostřednictvím médií se zdravý člověk, který není zdravotník, na taková místa nedostane. Přesto by veřejnost měla mít možnost na nemocniční oddělení, kde pacienti s covidem ve vážných stavech bojují o život, nahlédnout. Alespoň si to myslí reportéři a někteří lékaři a sestry, kteří za přísných bezpečnostních opatření k sobě a k pacientům kamery, fotoaparáty, mikrofony a diktafony pustí. Proč je to tak důležité a jak se novináři po boku nejvážnějších případů cítí? To zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

S kamerou už byl téměř všude. Reportáže točí na zastupitelstvech, na silnicích, na polích nebo třeba na nejvyšší hoře Česka. Zajímavé a důležité události východočeského reportéra České televize Erika Knajfla několikrát přivedly už i do nemocnic. Na oddělení ARO, kde leží pacienti nakažení koronavirem, kteří jsou ve vážném stavu, teď byl poprvé.

„Takové natáčení není vůbec jednoduché. Je k němu potřeba řada povolení, a to nejen od vedení nemocnice, ale také od samotných zdravotníků, protože natáčení může být do jisté míry rizikové. Nejenom pro nás jako pro novináře, ale také pro zdravotníky, a hlavně pro pacienty,“ popisuje Erik Knajfl to, co předcházelo jeho vstupu do nemocnice.

Obvykle pracuje s kameramanem, na tomto „place“ si musel vystačit sám. „Kolega kameraman už patří do rizikové skupiny a necítil se na natáčení, tak jsem se ho ujmul já. Ale není to o nějaké odvaze, spíš si myslím, že je to o kolegialitě, protože si musíme v terénu vyhovět. A jeho důvody, proč nechtěl vstupovat do první linie, jsou celkem pochopitelné. Proto jsem se rozhodl, že natáčet půjdu já,“ říká Knajfl.

Přes ochranný oblek, brýle a respirátor není v reportáži skoro poznat, přesto má jeho přítomnost na takovém oddělení velkou váhu. Jen tak podle něj může ukázat, jak to na místě skutečně vypadá.

„Zdravotníci mají sami zájem, aby lidé viděli jejich práci, aby měli možnost nahlédnout do toho, co všechno musí dennodenně podstupovat. A samozřejmě také chtějí, aby si lidé uvědomili, že není radno nemoc podceňovat. A teď nemá cenu řešit, jestli je covid nebezpečný, nebo ne, jestli je to nějaká forma chřipky, nebo mnohem závažnější nemoc,“ doplňuje Knajfl.

Vydezinfikovat se musí i technika

Podobnou zkušenost má dvoučlenný tým z Deníku N, reportáž „z první linie“ přivezl z jihlavské nemocnice. „Nejtěžší bylo najít hranici, kam novinář může zajít, když sleduje, co se tam odehrává. My jsme měli možnost navštívit oddělení, kde covidoví pacienti leželi, nakonec tam šel kolega, který pořídil fotky, já jsem zůstala na sesterně, kde jsem se bavila s lékaři a sestrami. Měla jsem dilema, jestli tam mám jít s ním, ale vzhledem k tomu, že tam byl opravdu šrumec a připadalo mi, že bych tam jen překážela, tak jsme se rozhodli takto. Teď si zpětně říkám, že to možná byla chyba,“ říká redaktorka Adéla Skoupá.

Strach, že by se sama nakazila, ale neměla. Věřila ochranným pomůckám, stejně jako na ně spoléhají zdravotníci. Věřil jim i fotograf Gabriel Kuchta, který navíc při odchodu musel vydezinfikovat všechnu svou techniku. „Bylo to trochu složitější technicky, často jsem přes brýle a štít vůbec neviděl, co fotím. Občas se stalo, že se štít zamlžil. Takže jsem naslepo fotil a pak jsem to editoval,“ popisuje Kuchta.

Zdravotníci jako občanští žurnalisté

Kromě těchto reportáží v poslední době přibývá i svědectví přímo ze strany zdravotníků. Anonymně nebo i pod svým jménem na sociální sítě zapisují své dojmy a zážitky z každodenní práce. I to je podle novinářů potřeba. Zejména ve chvíli, kdy politika u veřejnosti v případě koronaviru sympatií příliš nemá.

„Ministr zdravotnictví je schopen vysvětlit situaci, ale pořád není schopen vysvětlit ji srozumitelně. Protože říct, že je nedostatek lůžek, je celkem abstraktní pojem. Ale říct, že když vás srazí auto a možná už nebude volné lůžko nebo bude infikovaný personál, který by se o vás staral, nebo bude nutné odložit operaci, na kterou čekáte půl roku, tak už to můžete vnímat jinak,“ vysvětluje Ludmila Hamplová ze Zdravotnického deníku, která se dlouhodobě věnuje zdravotnickým dezinformacím.

Další postřehy novinářů, kteří se pracovně dostali do tzv. první linie, uvidíte v neděli v pořadu Newsroom ČT24. Startuje ve 22:10.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 44 mminutami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 5 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 7 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...