Nemocnicím schází plazma na léčení covidu-19. Hledají dárce, kteří prošli nákazou

3 minuty
Události: Schází plazma na léčbu nemoci covid-19
Zdroj: ČT24

Nemocnice vyzývají lidi, kteří prošli koronavirovou nákazou, aby přišli darovat krevní plazmu. Dárců plazmy s protilátkami, která je využívána k léčbě nakažených v těžkém stavu, je totiž málo. V posledních týdnech přitom spotřeba covidové krevní plazmy prudce roste.

Nemocnice apelují na ty, kteří se vyléčili z covidu-19, aby přišli krevní plazmu darovat. Mohou tak pomoci ostatním pacientům, kterým může plazma zachránit život.

„V současné době jen s obtížemi zajišťujeme potřeby nemocných hospitalizovaných v Thomayerově nemocnici a IKEMu,“ říká například primář transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice Petr Turek. V mrazicích boxech má podle něho nemocnice zásoby několika desítek jednotek plazmy, potřeba jsou však stovky.

V Thomayerově nemocnici využívají krevní plazmu vyléčených na plicní klinice i na oddělení ARO. Momentálně tam personál pečuje o šest pacientů v těžkém stavu, pět z nich dostává právě rekonvalescentní plazmu.

„Data ukazují, že by bylo lépe, kdyby mohli rekonvalescentní plazmu dostávat pacienti ve středním stadiu, tolik jí ale nemáme, v současné době ji dáváme pacientům v těžkém stavu. Ale bylo by lepší, kdyby ji mohli dostat už dřív,“ říká vedoucí lékař oddělení ARO Thomayerovy nemocnice Martin Müller.

Jeden dárce na jednoho a půl pacienta

Plazmu po prodělání nemoci covid-19 přišel do nemocnice darovat například Petr Jun. „Mám z toho dobrý pocit a teď se to potřebuje, takže proč bych nešel,“ říká. Na odběr vyrazil hned dva týdny po konci izolace. Právě v tom okamžiku je teprve možné rekonvalescentní plazmu darovat.

Plazma od jednoho dárce vystačí pro jednoho a půl pacienta. „Obvykle odebíráme 750 ml plazmy a tu pak rozdělíme do tří vaků, pacientům se dávají dvě jednotky,“ vysvětluje Turek.

Ještě před podáním se plazma otestuje na množství přítomných protilátek a pak se zmrazí. V boxech ale nevydrží dlouho. Při současné spotřebě tu vytvoří zásobu nanejvýš na den a půl.

Dárci chybí

Dárců chodí do transfuzního centra nemocnice jednotky týdně. Rekonvalescentní plazmu v Thomayerově nemocnici od dubna do poloviny října odebrali asi 75 lidem a vydali ji k léčbě 48 pacientů, kteří byli hospitalizováni buď na plicní klinice, nebo na klinice ARO.

Nedostatek dárců je problémem i ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a v pražské Ústřední vojenské nemocnici.

Nyní se výrobou léčebné plazmy zabývá v Česku asi 12 transfuzních zařízení. Odběry plazmy od pacientů, kteří covid-19 prodělali, provádí například také ve Fakultní nemocnici Olomouc nebo v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.

Vhodným dárcem rekonvalescentní plazmy je člověk, který prodělal onemocnění covid-19 s klinickými příznaky, jako je zvýšená teplota, bolesti hlavy, suchý kašel a dušnost. Dárce také musí splňovat běžné podmínky darování krve. Mezi ně patří, že musí být starší 18 let a mladší 60 let, bez závažné anamnézy a v dobrém zdravotním stavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Dohra po požáru. Za nelegální zahrádku v Mostě padla pokuta 20 tisíc, píše MfD

Za nepovolenou restaurační zahrádku v Mostě, kde si lednový požár vyžádal sedm obětí, padla pokuta 20 tisíc korun. Pokuta za černou stavbu přitom mohla být až milion korun, přestupek je ale po šestnácti letech, kdy přístřešek u restaurace stál, promlčený. Napsala to středeční Mladá fronta Dnes (MfD).
před 11 mminutami

Odborníci v Událostech, komentářích hovořili o tom, jak se vyrovnat se životní tragédií

Matka jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy spáchala sebevraždu. Lenka Šimůnková, jejíž dcera studovala komunikaci neslyšících, dlouhodobě zpochybňovala vyšetřování tragédie. Upozorňovala na nedostatky zásahu policie a kritizovala i práci sněmovní vyšetřovací komise. Ta vyhodnotila, že policisté nepochybili. O tom, jak se vyrovnat se životní tragédií, hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem psycholožka Ludmila Mrkvicová a Marek Orko Vácha z Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty UK.
před 7 hhodinami

Sněmovna by mohla zmírnit povinnost hlášení údajů o turistech

Před závěrečným schvalováním ve sněmovně je vládní předloha, která má zavést registr ubytovacích zařízení a také evidenci údajů o ubytovaných hostech. Poslanci ji v úterý projednali ve druhém čtení. Podle předložených pozměňovacích návrhů by z ní mohli při schvalování zúžit okruh údajů, které by hoteliéři a další ubytovatelé museli státu hlásit o svých hostech. Po dvacáté třetí hodině bylo jednání dolní komory přerušeno. Znovu se poslanci sejdou ve středu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Úspěch země závisí na tom, jak se změní EU, řekl Fiala

Úspěch Česka závisí na tom, jak se změní celá Evropa, sdělil na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Za hlavní problém pro konkurenceschopnost EU vnímá zejména nadměrnou regulaci. Podle ekonoma Václava Vislouse (Piráti) vzniká nadměrná byrokracie spíše implementací unijních pravidel na národní úrovni. Tuzemský byznys podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje potřebuje vidět skutečné změny jako třeba dokončení jednotného evropského trhu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Svatovítská katedrála instaluje nové varhany

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě začala instalace nových varhan. Na Hradčanské náměstí odpoledne dorazil třetí z celkem devíti kamionů s píšťalami a dalšími částmi nástroje. Teď ho budou odborníci postupně skládat dohromady. Slavnostní žehnání a koncert společně s Českou filharmonií chystá arcibiskupství na 15. června příštího roku. Chrám se tak po více než sedmi staletích dočká symbolického dokončení.
před 10 hhodinami

Odpadové firmy chtějí místo zálohování plastů zlepšit třídění

Vládní koalice už nepočítá s tím, že by v aktuálním volebním období stihla prosadit zálohování PET lahví a plechovek. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se ale Česko zálohám do několika let nevyhne. Odpadové firmy naopak chtějí zlepšovat třídění.
před 10 hhodinami

Požár Pernštejnu před dvaceti lety byl impulsem pro lepší zabezpečení památek

Jeden z nejznámějších moravských hradů Pernštejn před dvaceti lety poničil požár. Komplikací tehdy byl nedostatek vody i nedostupnost památky. Obnova poničené historické sýpky a brány přišla na téměř šedesát milionů korun, součástí rekonstrukce bylo také vybudování nových rozvodů vody. Požár se stal impulsem k lepšímu zabezpečení všech památek. Hrady a zámky jsou dnes podle památkářů proti podobným katastrofám pojištěné a přibývá i protipožárních prvků.
před 11 hhodinami

Koalice navrhne zkrácení lhůt azylové novely o minimálně třicet dnů

Pokud se novelu azylového a migračního zákona nepodaří projednat zrychleně, navrhne koalice podle poslance Petra Letochy (STAN) zkrácení některých lhůt o minimálně třicet dnů. Poslanec to řekl po schůzce koaličních stran se zástupci opozičních Pirátů k tématu. Hnutí ANO a SPD se schůzky nezúčastnila.
před 12 hhodinami
Načítání...